Společnost pro nizozemskou a vlámskou kulturu. Vereniging voor Nederlandse en Vlaamse cultuur

Maat: px
Weergave met pagina beginnen:

Download "Společnost pro nizozemskou a vlámskou kulturu. Vereniging voor Nederlandse en Vlaamse cultuur"

Transcriptie

1 L I D É S P O L E Č N O S T K U L T U R A L I T E R A T U R A Společnost pro nizozemskou a vlámskou kulturu NE-BE Vereniging voor Nederlandse en Vlaamse cultuur Cesta do FLANDER Reis naar VLAANDEREN zpráva z / bericht uit Oostende 10 LET NE-BE / 10 JAAR van NE-BE Ohlédnutí / Terugblik Kam dál? / Waar naartoe verder? Knihovna / Bibliotheek KRONIEK Praha Huaraz a více / en meer Dům VINCENTA VAN GOGHA v Zundertu Het huis van VINCENT VAN GOGH in Zundert M E N S E N M A A T S C H A P P I J C U L T U U R L I T E R A T U U R

2 NE-BE Vydává / Uitgever: NE-BE - Společnost pro nizozemskou a vlámskou kulturu Vereniging voor Nederlandse en Vlaamse cultuur Radhošťská Praha 3 Česká Republika Bank. spojení/bank: Komerční banka, Praha 2 Č. účtu/rekeningnummer: /0100 IBAN: CZ SWIFT (BIC): KOMBCZPPXXX Výbor / Bestuur: Jana Červenková: Eva Giese: Andrea Bednářová: Veronika ter Harmsel Havlíková: Ruben Pellar: Jana Pellarová: Lucie Pittnerová: Ladislav Říha: Piet Schepens: Petra Schürová: Lenka Strnadová: Zuzana Vittvarová: Čestná předsedkyně / Erevoorzitster: Petra Schürová, tel./fax: Předsedkyně / Voorzitster: Eva Giese, mobil: Místopředsedkyně / Vice-voorzitters: Andrea Bednářová: Veronika ter Harmsel Havlíková, tel.: , mobil: Jana Pellarová, tel.: , mobil: Pokladník / Penningmeester: Zuzana Vittvarová: Redakce časopisu / Redactie van het tijdschrift: Lenka Strnadová, mobil: Jana Červenková, Jesse Ultzen, Korektury nizozemské části / Correcties van de Nederlandse versie: Kees Mercks Korektury české části / Correcties van de Tsjechische versie: P. Schürová, J. Červenková, L. Strnadová Grafické zpracování / Grafische verwerking: L. Strnadová Knihovna / Bibliotheek: Adresa / Adres: Nizozemské velvyslanectví / Nederlandse Ambassade, Gotthardská 6, Praha 6 Kontakt: Ruben Pellar, mobil: Internetové stránky / Onze web-site: Obálka / Titelblad: Graslei, Gent, foto Boris Poláček Obsah Inhoud 10 LET NE-BE / 10 JAAR VAN NE-BE Jak to vlastně začalo?, str. 3 / Hoe is het eigenlijk begonnen?, p. 31 (Petra Schürová) Ohlédnutí za uplynulými roky, str. 4 / Terugblik op de afgelopen jaren, p. 32 (Petra Schürová, Jana Pellarová, Veronika ter Harmsel Havlíková, Andrea Bednářová, Jana Červenková) Knihovna, str. 12 / Bibliotheek, p. 41 (Ruben Pellar) Budoucnost, str. 14 / Toekomst, p. 43 (Eva Giese, Andrea Bednářová) POEZIE, str. 14 / POEZIE, p. 43 KRONIEK: Přemysl Janota in memoriam, p. 45 (Zdena Palková) KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ UDÁLOSTI / CULTUREEL EN SOCIAAL LEVEN Cesta do Flander, str. 16 / Reis naar Vlaanderen, p. 48 (Sylva Alderliesten) Poselství Zlatého kružidla, str. 19 / De boodschap van De Gulden Passer, p. 51 (Lenka Strnadová) Katolická univerzita v Lovani, str. 21 / Katolieke Universiteit Leuven, p. 53 (Martina Štrachová) NE-BE jede do severních Čech, str. 22 / Daguitstapje naar Noord-Bohemen, p. 54 (Sylva Alderliesten) / (Cees van Leuven) Trest Boží tvrdě dopadá na naše hlavy (zpráva z Oostende), str. 24 / De hand Gods valt wel zwaar op ons hoofd (bericht uit Oostende), p. 55 (Jos Wuijts) NA CESTÁCH / OP WEG Dům Vincenta van Gogha v Zundertu, str. 27 / Het huis van V. van Gogh in Zundert, p. 59 (Hanny Visser) Co spojuje Prahu s městem Huaraz v Peru?, str. 28 / Wat verbindt Praag met het stadje Huaraz in Peru?, p. 60 (Hanny Visser) TISKOVINY A ČASOPISY, str. 29 / PERS EN TIJDSCHRIFTEN, p. 29 1

3 SLOVO ÚVODEM Vážení členové NE-BE, naši milí příznivci, dostává se Vám do rukou mimořádně obsáhlé, jubilejní číslo našeho časopisu. Ano, naše společnost skutečně oslavila desáté narozeniny! Je obdivuhodné, jak se za oněch deset let vypracovala díky nadšení, vytrvalosti a nezištnosti spřízněných duší. Stala se respektovaným partnerem jak pro velvyslanectví Nizozemského království a Vlámské zastoupení, tak pro literární festivaly, univerzity a zahraniční instituce. Za tím stojí dobrovolná práce jednáctičlenného výboru a řady z celkem 100 členů. Svědčí o tom nejen založení a provozování knihovny o 1200 svazcích právě na půdě nizozemského velvyslanectví, ale i nespočet různorodých aktivit. Dočtete se o nich v retrospektivě nejlepších článků od okamžiku našeho vzniku až po dnešek. Představíme Vám naši vizi do budoucna a vše zakončíme aktuálními příspěvky. Vedle spíše nadčasového časopisu, který bude od nynějška vycházet již jen jako ročenka, jsme pro Vás připravili neméně obsáhlé, aktuální internetové stránky Technika nám umožňuje informovat Vás rychle a nechá nostalgicky vzpomínat na tisk a obálkování pozvánek. Držte nám palce do budoucna a zachovejte přízeň! Příjemné zimní čtení Vám přeje Eva Giese Ročenka NE-BE 2010 Milí přátelé, čtenáři časopisu NE-BE, Od příštího roku chystáme změnu ve vydávání našeho časopisu. Vzhledem k tomu, že jeho funkci částečně přebírají nové webové stránky, na kterých kromě jiného najdete novinky o chystaných událostech a množství aktuálních článků, rozhodli jsme se náš časopis změnit na ročenku. Ročenka NE-BE bude vycházet každý rok na podzim. Její obsah by měl být tvořen více nadčasovými příspěvky s literárním, kulturním a společenských zaměřením v oblasti nizozemsko- a vlámsko-české spolupráce. Uzávěrka příspěvků pro ročenku NE-BE bude každoročně 30. června. O množství informací určitě nepřijdete ročenka svým objemem nahradí několik běžných čísel časopisu a bude i nadále vycházet v nové grafické úpravě. Již teď můžete začít chystat svůj příspěvek do ročenky 2010! Těšíme se na Vaše příspěvky a děkujeme za Vaši podporu a spolupráci. Dobrý a úspěšný rok 2010 Vám přeje Lenka Strnadová a redakce časopisu NE-BE 2

4 Jak to vlastně začalo? Aneb trocha nostalgie a prehistorie neuškodí Jak to vlastně začalo? Na podzim roku 1968 se na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze sešla skupinka studentů prvního řádného oboru nederlandistika. Euforii z přijetí ke studiu poněkud kalila okolnost, že těsně před námi se po univerzitě proháněly hordy tatarských nájezdníků. Přesto nám bylo moře po kolena, jistě tady dlouho nezůstanou. Omyl, zůstali, a dlouho. Scházeli jsme se. Nejdřív na přednáškách a seminářích (což není pro studenty právě nejtypičtější) hlavně proto, že nám je podávali profesor Janota a docentka Krijtová. Pak jsme se sešli už o prvních prázdninách, v létě Poprvé (a na dlouhý čas naposledy) jsme byli všichni v Nizozemí. Schůzka se konala v Amsterodamu na Rembrandtpleinu. Někdo přijel na kole z Hilversumu, někdo stopem od tetičky z Putte, někdo si odskočil od práce v továrně na obálky ve Sloterdijku, někdo přijel od kamaráda z s Hertogenbosche dostavili se všichni. Zůstalo nám to. V časech, kdy se potenciální zaměstnavatelé mohli uválet smíchy po odpovědi na otázku, co uchazeč o místo vystudoval, jsme se scházeli každý rok. Přicházeli i naši pedagogové a trpělivá hostitelka zdobila dort písmeny NL a B. Jako krajina po velkém suchu jsme nasávali zprávy z fakulty holandština existovala! Pak se cosi změnilo. Už se nesmáli. Mohli jsme si konečně předávat zkušenosti z práce v oboru. Zpočátku to šlo ztuha, jako když rozhýbáváte tělo po dlouhé nemoci. Zajeli jsme si zase do Nizozemí, tentokrát společně. Naši pedagogové nás propojili s mladšími kolegy a ve formaci s převahou čerstvých sil jsme se scházeli častěji, každý měsíc. I to bylo málo, mezi schůzkami se čile telefonovalo, faxovalo, později mailovalo. Jednoho zimního podvečera pronesla jedna z nadějí české nederlandistiky: Co kdybychom založili SPOLEČNOST, i pro ostatní? Myšlenka byla přijata s naprostou samozřejmostí. Od té chvíle jsme se scházeli každý týden na několik hodin a byli jsme permanentně v kontaktu. Nápady se dostavovaly ve smrštích a hned se propracovávaly do uskutečnitelné podoby. Neúnavnost týmu neměla hranic. Zapojeni byli i rodinní příslušníci, přátelé, každý se sám ujímal úkolu. S blížícím se termínem první valné hromady vzrůstala nervozita a obavy. Přijde někdo? Bude to vůbec někoho zajímat? No, v nejhorším pozveme tetu z Holešovic a bratrance ze Smíchova, aby nás bylo alespoň kolem jednoho stolu. Jak to dopadlo, už víte. Petra Schürová Napsáno pro první číslo bulletinu NE-BE v květnu 1999, kráceno v říjnu

5 Ohlédnutí za uplynulými roky Amsterodamský anděl v Praze Vlastně měl přijet daleko dřív. Naším záměrem bylo pozvat Geerta Maka do Prahy už při příležitosti vydání českého překladu Malých dějin Amsterodamu. Jenže zuřivý reportér, jak se mu bez posměchu přezdívá, byl v té době k nedostižení. Později vyšlo najevo, že nejen v květnu. Na záznamníku oznamoval jeho hlas, že Geert Mak odcestoval na dlouho a že mu nemáme nechávat žádné vzkazy, nýbrž v nutných případech kontaktovat jeho nakladatele. To jsme také učinili, ovšem k ničemu nám to nebylo, protože jsme se nedozvěděli nic víc, než že je na dlouhé cestě, v té chvíli pravděpodobně kdesi v Rusku. Tehdy jsme zde v Čechách nevěděli, jaká to je cesta. A jak dlouhá je taková dlouhá cesta? Kdybychom byli v Nizozemsku, byli bychom na tom lépe. Tam totiž skoro každý věděl, že spisovatel opustil na rok vlast, aby každého dne posledního roku tisíciletí napsal reportáž z jiného kouta světa. Jeho články vycházejí na titulní straně NRC Handelsblad. Od června jsme začali sledovat jeho stopy a už koncem července jsme bili na poplach: Mak se blíží ku Praze!!! Naštěstí to trvalo ještě přes měsíc, než se svým mikrobusem přejel hranice. Neváhali jsme ani minutu a neprodleně jsme ho zneužili pro naše kulturní účely. Tak se stalo, že naši členové měli 1. září 1999 příležitost spatřit a vyslechnout tohoto energického muže se zářivýma, zvídavýma očima a dětským úsměvem. Geert Mak v kavárně G+G předčítal z Malých dějin Amsterodamu a poté diskutoval o otázkách moderního dějepisectví, způsobu psaní a svých nových knihách. Večer to byl velice příjemný a ani pro nejpopulárnějšího spisovatele literatury faktu v Nizozemsku nebylo toto setkání zcela neplodné. Geert Mak se ve svých dílech vždycky zajímal o lidi, o životní příběhy, o neproniknutelná hnutí osudu a světové dějiny, které se přes jedince převalí jako parní válec a ty nalezl i zde v Praze. Doufáme, že se vbrzku zase objeví nějaká jeho kniha v češtině a my budeme moci spisovatele uvítat opět u nás. (Veronika Havlíková) upraveno NIZOZEMSKO-ČESKÉ HUDEBNÍ DIVADLO 2000 Již téměř rok probíhá příprava projektu Nizozemsko-českého hudebního divadla, který bude realizován v roce S ukázkou výsledků tohoto úsilí se členové společnosti NE-BE mohli seznámit na koncertu pořádaném organizátorem projektu, panem Menzem de Graafem, a Nizozemským souborem historického tance a divadla dne 24. června Koncert proběhl v romantickém prostředí restaurované pražské Valdštejnské zahrady známé barokními bronzovými sochami Adriaana de Vriese. Vedle několika českých senátorů se ho zúčastnil i nizozemský velvyslanec Robert van Houtum a zástupci nizozemských, belgických a německých obchodních a průmyslových komor a velvyslanectví. Při této příležitosti jsme navázali kontakt i se zástupci Památkové péče z Nizozemska, aktivními i v České republice. Hostování souboru bude jedním z kamínků v mozaice připravovaného projektu Nizozemsko-českého hudebního divadla v roce Ten již finančně podpořil Fond prince Bernharda a skupiny ING a SFB. Jak soubory, tak i jejich plánovaná vystoupení budou mít smíšený nizozemsko-český charakter. Prostory poskytne nejen krumlovské zámecké Barokní divadlo, ale i města Kutná Hora, Brno a Praha. (Eva Giese) upraveno 10 LET NE-BE 4

6 NE-BE ARCIMBOLDO Nederlands Dans Theater, května, Praha Božský Arcimboldo v Praze V posledním květnovém víkendu se Praha stala dějištěm velké události a velkého svátku. Na dvůr Rudolfa II. se vrátil Arcimboldo, aby mohutným proudem svých nápadů a originalit potěšil, pobavil a přiměl k zamyšlení hrad i podhradí. Kyliánův Arcimboldo je mladý a krásný, ale také rozverný, světem protřelý, zkušený a vzdělaný, mazaný i vychytralý: lapí diváka do svých sítí v prvním okamžiku a nepustí ho. Už před představením jej zatáhne do zákulisí, kde na něj v nejskrytějších zákoutích čekají bizarní postavy, jako by vypadly z Arcimboldových obrazů. Pak ho zavede pod jeviště, přes něj a po můstcích kruh se uzavírá do hlediště. Pantomima a tanec se střídají, prolínají a prostupují celým večerem v úžasném tempu a dovádějí jej k působivému finále. V závěrečné scéně je na jevišti celý soubor, tanečnice v červených róbách a tanečníci v červených sukních vytvářejí dokonalé pohybové i prostorové kompozice, představení vrcholí, chybí už jen ohňostroj, ne nechybí, tady je divák ani nedýchá tma, všechno pryč, za stolem sedí hlasatelé a oznamují, kolik lidí zase padlo ve válce v Čečensku, židovská matka zpívá píseň. Mráz jde po zádech. Bouřlivé ovace, slzy v očích. Kyliánova koncepce propojení všech tří souborů NDT vytváří absolutní harmonii na cestě časem. Choreografická invence Jiřího Kyliána a jeho kolegů choreografů je obdivuhodná, kostýmy barvami a rozmanitostí násobí sílu výrazu, výkony souboru popírají přitažlivost zemskou i působení času. Díky a brzy na shledanou, Arcimboldo! (Petra Schürová), 2000/2 SVĚT KNIHY, , PRAHA Od 12. do 14. května proběhl v prostorách Průmyslového paláce na pražském Výstavišti knižní veletrh Svět knihy. Letos byla oficiálním čestným hostem veletrhu francouzsky mluvící belgická komunita Délégation Wallonie - Bruxelles. Pokusili jsme se dostat do Prahy odborníka na kulturu v Belgii a v Bruselu nejpovolanějšího Geerta van Istendaela. Ale zhruba tři týdny před začátkem veletrhu se ukázalo, že nejsme jediní, kdo stojí o přítomnost a názory Geerta van Istendaela. Geert van Istenadael omylem přislíbil účast na dvou akcích najednou a do Prahy bohužel přijet nemohl. Nechtěli jsme ztratit takovou příležitost seznámit čtenářskou veřejnost s vlámskou literaturou, proto jsme se rozhodli, že uspořádáme pořad o Istendaelovi bez Istendaela. K dispozici jsme měli překlad jeho knihy Belgický labyrint, kde jsou dvě kapitoly věnované právě Bruselu a Valonsku, a narychlo vznikl překlad krátké povídky z Istendaelovy poslední knihy Nieuwe uitbarstingen Brusel nemá žádné literární klima. Spisovatel sám nám vypomohl zasláním básní ze své ještě nepublikované sbírky Politiek. Lví podíl na tom, že autorské čtení bez autora nakonec skončilo nad naše očekávání úspěšně, mají ovšem beze sporu oba profesionální předčitatelé, pan Rudolf Pellar a studentka DAMU slečna Lenka Hušková. Díky nim a jejich podmanivým hlasům jsme se spolu s diváky přenesli v neděli 14. května odpoledne z výstavní haly pražského výstaviště do imaginární literární kavárny v Bruselu, potažmo do hlubokých ardenských lesů a historických valonských měst. (Jana Pellarová), 2000/2 Ohlédnutí za roky připravila Petra Schürová. 5

7 Léta Páně 2001 a 2002 v životě NE-BE Je pošmourný podzimní den v říjnu roku 2009, venku padá cosi mezi sněhem a deštěm, nálada v přírodě i ve společnosti evokuje myšlenky na Sibiř. Člověk má chuť zalézt do postele a už nikdy nevylézt. Já se však místo do peřin nořím do vzpomínek na nejsilnější okamžiky z let 2001 a 2002 v našem NE-Bi. Tak hurá do nich! Je těžké se při vzpomínkách na tento rok odpoutat od hrůzy zářijových útoků na newyorská Dvojčata a vší další bolesti a zkázy ve světě, kterou s sebou tato událost dodnes nese. Ale zkusme to: Pro NE-BE byl tento rok ve znamení přízně a ochranných křídel ze strany nizozemské ambasády a našich vzácných příznivců pánů Roberta J. van Houtuma jako velvyslance a jeho kolegy pana Henka Heikampa. Naše aktivity se odehrávaly především v příjemném prostředí knihkupectví a kavárny U Knihomola v Mánesově ulici na Praze 3. Hned v lednu tu zazněly písně Jaroslava Hutky, našeho člena a člověka, který o Nizozemsku ví tolik, že dokonce vydal CD se stejným názvem (Nederland). I ty zněly na tomto večeru. Febiofest v tomto roce nadchnul příznivce nizozemské kinematografie hned několika snímky, z nichž nejzajímavější byl nejspíš film Wilde Mossels Erika de Bruyna. Událostí roku byly i oslavy životních jubileí našich milých nestorů, paní docentky Olgy Krijtové a pana profesora Přemysla Janoty jak jinak než u Knihomola, provázené projekcí o díle Van Gogha a Vermeera van Delft. S panem profesorem jsme se mezitím už museli rozloučit navždy a mně se ještě dnes hrnou do očí slzy. Moc nám všem chybí. Ale pak si vzpomenu, jak nám vyprávěl příběh o veverkách v amsterdamské tramvaji a jsem vděčná za každou chvilku s ním. A kulturní smršť U Knihomola pokračovala počátkem září představila Šárka Kohoutová autorku Connie Palmen, v říjnu následoval literární večer věnovaný Harrymu Mulischovi a především skvělému překladu jeho knihy Procedura z pera Veroniky Havlíkové. V češtině zněl dunivý hlas pana Rudolfa Pellara, nizozemsky statečně sekundovala Anne-Marie Matthijsse. Mezitím ve Vrtbovské zahradě na Malé Straně probíhala úžasná výstava a v září posléze i představení loutkového divadla Tineola, inspirovaného dílem nizozemského malíře Hieronyma Bosche. Vůz se senem pamatujete? Bulletin vycházel ještě čtyřikrát ročně a kromě mnoha dalších poutavých článků a zpráv se toho roku obšírněji věnoval například i z nizozemštiny přeloženým publikacím nakladatelství Eman Kdybychom chtěli pokračovat ve vyjmenovávání katastrof, ani tento rok by nezůstal pozadu. Naši zem i hlavní město postihly těžké povodně, a i jejich následky byly trvalé. Nám ale bylo z jara pěkně horko: Prahu navštívil nizozemský autor marockého původu Haffid Buoazza, aby v paláci Lucerna za asistence Joachima Dvořáka, Tomáše Hanáka a překladatelky Veroniky Havlíkové představil svou knihu Abdulláhovy nohy. Mimořádně ožehavá záležitost! Ovšem ani čeští autoři nezůstali pozadu a během měsíce června se česká kultura a především literatura prezentovala na festivalu v nizozemském Almere jmenujme alespoň Ludvíka Vaculíka, Edu Kriseovou a Miloše Urbana, opět v doprovodu svých překladatelů. 6

8 Velké změny se děly na nizozemské i belgické ambasádě, neboť odešly Jejich Excelence Robert J. van Houtum i Bernard Pierre, který se s Prahou v létě rozloučil po svém velkolepým koncertem vlastní rockové kapely. Naštěstí ze strany vlámského zastupitelství jsme si užívali trvalé podpory pana Waltra Moense, díky jehož neúnavným aktivitám na kulturním poli se např. v listopadu v rámci Festivalu koncertního melodramatu Praha konal Večer vlámské tvorby, jehož hvězdou byla mimo jiných i skvělá pianistka Els Swinnen. Měla ovšem velkou konkurenci rovněž v listopadu Prahu navštívil se svým NDT III Jiří Kylián, který se představil ve Vinohradském divadle. NE-BE se stále scházelo u Knihomola, kde si naši členové vyslechli další přednášky. Jednou z nich bylo např. fundované vyprávění Rubena Pellara o Malířské knize Karla van Mandera. Pro Rubena to byl vůbec úspěšný rok, neboť v Mladé frontě vyšel jeho překlad díla Douwe Draaismy Metafory paměti. A život šel dál, i v NE-Bi. Poskládala jsem jen pár střípků na připomenutí dvou let z těch deseti, kdy NE-BE existuje. Omlouvám se všem a všemu, co jsem nezmínila, a obloukem se vracím k Jaroslavu Hutkovi. V bulletinu z roku 2001 jsem našla plné znění jeho Náměšti. Všichni ji znáte. A mě najednou v ten dnešní uplakaný den oslovila znovu doporučuji ji i Vám: Krásný je vzduch Krásnější je moře Co je nejkrásnější Usměvavé tváře Ohlédnutí za roky napsala Jana Pellarová Jaroslav Hutka, večer s NE-BEm V roce 2003 se literární měsíčník Host věnoval nizozemským spisovatelkám, jak nás v našem časopise NE-BE 1/2003 informovala Veronika ter Harmsel Havlíková. Mimo jiné např. Tesse de Loo a Helle S. Haasse (viz 4/2003), jejichž knihy si v českém překladu můžete přečíst díky Janě Pellarové a Petře Schürové. Časopis NE-BE poskytl v tomto roce dostatek prostoru i výtvarnému umění: v čísle 2/2003 jsme se dočetli o přednášce dr. Handlové z Národní galerie věnované Johannesu Vermeerovi, v následujícím čísle nás Petra Schürová seznámila s Pietrem Bruegelem st. a připravila nás tak na přednášku prof. Jose Wilmotse z Hasseltu o Bruegelově obrazu Přísloví. O posledně jmenované přednášce jste se dočetli v čísle 4/2003 díky Zuzaně Vittvarové, která ve svém článku Pošleš-li osla do školy, nečekej koně, vrátí se ti zase osel rovněž zmínila ta nejzajímavější přísloví (viz časopis): Jos Wilmots ( ) Tak jsme měli v Praze pana profesora Wilmotse. Musím se svěřit, že pro mě byla jeho návštěva objevem ze světa pohádek a zázraků pro dospělé. ( ) Nabitý sál na Senovážném náměstí sledoval páně profesorovo zasvěcené povídání s velkým zájmem. ( ) Psala jsem si přísloví jak divá. Těším se však, že si budu moci osvěžit paměť produkcí z videa /k zapůjčení v knihovně/, protože jich byla spousta. Pravda je, že systematičnost v rozdělení a vnímání přísloví mě velmi zaujala. Mohli jsme si porovnat, jak je životní prostředí důležitým činitelem v utváření materiálních, ale právě tak duchovních statků. Voda pro Nizozemí je mnohem významnější než pro nás. Ale hloupost a blbost si osobuje drze právo k žití a přežívaní zřejmě ve všech zemích stejně, také závistivost, lenost, přetvářka a další dobré a špatné vlastnosti. ( ) 7

9 Rok po povodních bylo v roce 2003 znovuotevřeno Divadlo Archa, čímž se do Prahy vrátil prostor, kde se český divák setkával se současnou nizozemskou a vlámskou kulturou (jak se dočteme v čísle 3/2003): Velké finanční podpory se dostalo Divadlu Archa především od Vlámského ministerstva kultury, dále pak od Ministerstva kultury Nizozemského království a The Prince Bernhard Cultural Foundation. (...) Jedním z hlavních mezinárodních hostů, kteří vystoupili v rámci otevření Archy, byl známý nizozemský soubor Dogtroep ( ), vlámská Ultima Vez a nizozemský orchestr Volharding. V prosinci pak v Arše svou one-man-show představil vlámský herec a režisér Josse de Pauw. V čísle 4/2003 nás doc. dr. Wilken Engelbrecht s potěšením informoval, že nederlandisté v Olomouci obdrželi od univerzity vlastní budovu, založili samostatnou katedru nederlandistiky a otevřeli Centrum jazyka a kultury Nizozemí a Vlámska Erasmianum. Josu Wilmotsovi byl udělen čestný doktorát (jeho slavnostní řeč jste si mohli přečíst taktéž v 4/2003) a prof. literatury Marcel Janssens z KU Lovaň byl inaugurován. Zástupci NE-BE při oslavách nemohli chybět. Velmi bohaté zimní číslo, které vyšlo s podporou Nizozemského velvyslanectví v Praze, obsáhlo rovněž Doplňky k publikaci Bibliografie překladů z nizozemštiny do češtiny a slovenštiny od roku 1890 do roku 1993, sestavené Olgou Krijtovou, Rubenem Pellarem a Petrou Schürovou V roce 2004 jsme oslavili páté výročí založení Společnosti NE-BE. S dr. Handlovou z Národní galerie v Praze jsme uspořádali přednášku na téma Nizozemské a vlámské zátiší 17. století, kterou v čísle 1/2004 zaznamenala Zuzana Vittvarová (přehled děl viz časopis): ( ) Stejně jako ostatní výtvarné obory nám malba zátiší může mnoho říci o společnosti, ve které vznikala, o lidech, kteří ji objednávali. Např. je patrné, že zátiší s rybami byla nejvíce oblíbena v Haagu, kde bylo rybářství prominentním oborem. Bohatí měšťané v Haarlemu dávali přednost prostřeným stolům a takřka zde chyběli malíři květin, i když zde prosperovalo šlechtitelství. Utrecht byl městem s dlouhou tradicí malby květinových zátiší a v universitním Leidenu vznikl typ zátiší vanitas. ( ) Margriet de Moor Ve spolupráci s olomouckým Erasmianem jsme přichystali setkání se spisovatelkou Margriet de Moorovou (Šedá, bílá, modrá; Kreutzerova sonáta). Lenka Strnadová v čísle 3/2004 píše: V říjnu zavítala na několik dní do Prahy nizozemská spisovatelka Margriet de Moorová. Přátelé NE-BE měli možnost se s autorkou úspěšných knih osobně setkat 23. října v právě otevřeném literárním klubu Šípek - Bistrot ve Valentinské ulici. Podzimní večer byl prodchnut vskutku komorní atmosférou, ke které velkou měrou přispěli moderátor pan Petr Matoušek a překladatelka paní Magda de Bruin-Hüblová, kterým náleží náš dík. Pozorně naslouchajícímu publiku jistě nemohlo uniknout, že Margriet by mohla být jednou z postav svých knih trochu éterická, citlivá, naslouchající, přemýšlivá, svérázná Kromě velmi zajímavého povídání došlo také na autorské předčítání z Kreutzerovy sonáty (knihu si zájemci mohli zakoupit přímo na místě díky ochotné spolupráci nakladatelství Paseka), na otázky zvědavých čtenářů i podepisování knih. ( ) Margriet de Moorová patří mezi významné autorky současné nizozemské literatury. ( ) U nás vyšla prozatím dvě autorčina díla, ( ). První knihou, kterou se de Moorová zapsala do povědomí našich čtenářů, byl melodramatický román Šedá, bílá, modrá (2000, Mladá fronta). Osu příběhu tvoří životní pouť české emigrantky Magdy - z rodné moravské Vysočiny přes Kanadu, kde se seznámí se svým manželem Robertem, holandským umělcem. ( ) V roce 2003 u nás vyšel poslední román de Moorové s názvem Kreutzerova sonáta (nakladatelství Paseka). Při vzniku této moderní variace na klasické téma lásky a vášně se autorka inspirovala Janáčkovým smyčcovým kvartetem. ( ) 8

10 V čísle 4/2004 vyšly velmi zajímavé články Petera C. A. Moréeho a Hanny Visser reagující na vraždu Thea van Gogha. Neméně poutavé bylo pojednání Pieta Schepense o Janu van Eyckovi a obrazu Madona s kancléřem Rolinem (a vztazích mezi Brabantem a Prahou), který hledal odpověď na otázku: Je město v pozadí na obrazu Jana van Eycka Madona s kancléřem Rolinem Praha? Nápadná je v každém případě podobnost zobrazeného mostu s mostem Karlovým. Že by na levé straně byla část Nového Města, za ním vinohradské vinice a vpravo od Ježíškovy hlavy katedrála svatého Víta? Pro srozumitelnost: nejedná se o fotografickou reprodukci města. Jedná se z větší části o imaginární město, mnoho prvků však Prahu připomíná. Pokud město opravdu připomíná Prahu, pak se nabízí otázka proč? Znal Jan van Eyck Prahu? Byl tam někdy nebo měl obrázek města? ( ) V čísle 4/2004 vyšel rovněž překlad Rubena Pellara kapitoly o bratrech Van Eyckových z Malířské knihy Karla van Mandera. Ohlédnutí za roky připravila Andrea Bednářová Rok 2005 byl na kulturu mimořádně plodný. Sezónu zahájil hned v lednu koncert vlámského písničkáře Raymonda van het Groenewouda, který naplnil pražské divadlo Archa k prasknutí a přivedl publikum pěkně do varu. Nizozemské texty se v českém překladu promítaly simultánně s písněmi. V únoru následovala komornější akce: přednáška našeho odborníka na kunsthistorii Pieta Schepense na téma Madona s kancléřem Rolinem příběh Van Eyckova obrazu. Přednáška byla tradičně dvojjazyčná a konala se v důstojných prostorách Jednoty tlumočníků a překladatelů na Senovážném náměstí v Praze 1. Jaro pak přineslo filmový festival Febiofest, na kterém je nizozemský film trvale zastoupen. Tentokrát s filmem Shouf shouf habibi přijel a s diváky horlivě diskutoval i jeho režisér Albert ter Heerdt. V červnu se jihomoravskými zámky, kostely, divadly a synagogami přehnal hudební festival Vlámská bouře. Za Janem van Eyckem jsme se vydali ještě podruhé, v září, tentokrát do Drážďan, kde jsme v jednodenní exkursi navštívili výstavu Tajemství Jana van Eycka a absolvovali komentovanou prohlídku města. Vše s fundovaným doprovodem Pieta Schepense. Podzim již tradičně patří návštěvám nizozemských a vlámských autorů. NE-BE tentokrát pozvalo Joosta Zwagermana, který vystoupil v dnes již bohužel neexistujícím klubu Bořka Šípka, kde představil román Šest hvězdiček, právě publikovaný v českém překladu. Jeho turné dále pokračovalo osvědčenou trasou do Brna a Olomouce. Návštěva se těšila velkému zájmu příznivců literatury i médií. Joost Zwagerman Na prosinec byla plánována přednáška o Hugovi Clausovi. Vlámský profesor antverpské univerzity, který ji měl vést, musel bohužel na poslední chvíli termín odříci. Jeho úkolu se však bravurně zhostila Olga Krijtová, Clausova překladatelka, která večer rozšířila na celou vlámskou poezii, jejímiž dějinami nadšené posluchače provedla. Krásná tečka za úspěšným rokem. 9

11 NE-BE V roce 2006 jsme začínali únorovou přednáškou Pieta Schepense Stavba katedrál, o niž byl velký zájem. Opět se konala dvojjazyčně v prostorách JTP. V březnu bylo na Febiofestu možné shlédnout nizozemský film (nejen) pro děti: Polleke, reflektující současnou problematiku multikulturního soužití očima umíněné a sympatické dívenky. Dny evropského filmu, které následovaly, nám nabídly snímek Simon. Hvězda nizozemského filmu Eddy Terstall byl českým diváků známý z předchozích ročníků filmových festivalů. Proto také bylo kino zaplněné do posledního místečka. V červnu jsme vyrazili na Kuks po stopách hraběte Šporka a především za díly sochaře Matyáše Brauna. Jednodenní výlet autobusem odborně vedl Piet Schepens. Výklad probíhal jako vždy jak v nizozemštině, tak češtině, a přinesl účastníkům celou řadu nových, pozoruhodných poznatků. Kromě naučné stránky tento slunný den znamenal hlavně spoustu pohody a přátelské atmosféry. V říjnu jsme měli to potěšení přivítat v Praze, Brně a Olomouci Arthura Japina, nizozemského autora úspěšných románů, který publikum ve všech třech městech naprosto okouzlil. Z románu Nádherná vada nepředčítal, ale doslova přednášel. Diskuse s autorem se tentokrát v Praze přesunula do baru Krásný ztráty, který se stal naším domovským prostorem nejen na literární aktivity, ale i na valné hromady. Pestrou kulturní nabídku zakončil listopadový festival Mezipatra, kde se NE-BE podílelo na programu o Jacobu de Haanovi, který byl o to pozoruhodnější, že jeho román Pijpelinky z roku 1904, patrně první homoerotický román v Nizozemsku, nebyl kromě češtiny doposud přeložen do žádného jiného jazyka. Ohlédnutí za roky napsala Veronika ter Harmsel Havlíková Rok 2007 není ještě tak dávnou minulostí a proto vzpomínání na to, co se dělo, jde docela dobře. Na jaře se konalo setkání v Trojském zámku pod názvem Nebe nad Trojou a na podzim přednáška profesora Wilmotse. Toto setkání popisuje následující příspěvek. Ještě to tu pořád žije (Imprese a pár asociací) Na středu 19. září 2007 dostali členové NE-BE pozvánku k návštěvě přednášky belgického univerzitního profesora Jose Wilmotse o Krajině belgického piva. Pro Nizozemce jako jsem já, který již dlouhá léta velmi často navštěvuje Prahu a také se rád napije piva (což se mimochodem dá velice dobře kombinovat), je toto výborná příležitost, aby se také jednou o pivu dozvěděl něco zvláštního. Ovšem při zvažování, zda se na takovou akci vypravit, hrají samozřejmě roli různé úvahy. Například: je teoretické povídání o pivu smysluplnou a plnohodnotnou náhradou večera, kdy by se člověk sám někde u piva posadil? Docení konzument sklenici piva lépe, dozví-li se něco o historii tohoto nápoje, a především chutná taková sklenice piva lépe, zná-li etymologický původ slova pivo? Takovéto otázky by pro mne znamenaly zásadní obtíže v rozhodování, ale organizátoři večera za mne tento problém vyřešili, neboť nejen že pozvali přednášejícího o teorii pivní kultury, ale naštěstí také zajistili bohatě zásobený výčep, kde bylo možno nabyté teoretické poznatky záhy vyzkoušet v praxi. Z článku A. van Unnika (časopis NE-BE 2007/3) Večer s Kristien Hemmerechts, který se uskutečnil v rámci Pražských perspektiv, nemohu vynechat. Popisuje ho Jana Pellarová, která s autorkou mluvila z očí do očí a setkání tlumočila. 10

12 Bourání škatulek neboli setkání s Kristien Hemmerechts Měli jsme hodinu a půl před vystoupením, abychom si s Kristien a s vlámským zastupitelem panem Waltrem Moensem ve foyeru divadla Disk v Karlově ulici alespoň ve zkratce probrali, o čem se bude mluvit, a mně se před očima jedna za druhou bortily škatulky, se kterými jsem se kdy v souvislosti s její osobou setkala. První škatulka: levičák. Ano, Kristien Hemmerechts dává přednost společnosti, kde by šanci dostali i ti méně movití, méně krásní, méně mladí, méně odpružení a méně bílí, což se asi teď ve Flandrech stále více zmítaných sebestředným, do sebe zahleděným nacionalismem zrovna moc nenosí. Kristien Hemmerechts, foto: J. Ultzen Druhá škatulka: feministka. Ano, Kristien Hemmerechts se již léta dokáže prosadit v konkurenci mnoha mužů. Přitom se zajímá o osudy jiných žen a snaží se, aby i v této oblasti lidských vztahů platilo pravidlo vzájemného respektu a rovnoprávnosti. Na rozdíl od mnoha žen neříká to, co se od ní čeká, ale to, co si myslí. Třetí škatulka: exhibicionistka. Ano, na Kristien Hemmerechts je vidět, že ráda vystupuje před lidmi, ráda se dělí o své názory. Sama to přiznává. Ale teď už žádné škatulky. Kristien Hemmerechts je odvážná paní, která říká, píše a dělá věci, o kterých ostatní jen sní. A i když neinklinuje k náboženství, snad by ji neurazilo, když při snaze o její charakteristiku použiji úryvek z bible, kde se říká, že máme být vroucí nebo chladní, ale nikdy vlažní. Ona rozhodně vlažná není. Z článku Jany Pellarové (časopis NE-BE 2007/3) Rok 2008 byl na události velmi bohatý. Vezmu to proto telegraficky: brainstorming, přednáška Jacobuse Roose Rozdíly mezi kulturami a na jaře výlet, který popisuje následující úryvek: Výlet s NE-BEm do Kladrub, Manětína a Plas Rok se sešel s rokem, a já už zas pospíchám na vlak v 5.51, ačkoli je neděle. Je dosti frišno, ale zdá se, že se později výrazně oteplí Konečně se mi podaří najít cestu na parkoviště, kam by měl za chvíli přijet autobus pro členy NE- BE, jejich rodinné příslušníky a přátele. O něco později, než se plánovalo, se autobus vydává směrem na západ. Cesta proběhla hladce, od počátku se nám dostává všelikých informací o Santinim (vypráví Piet Schepens a tlumočí Ruben Pellar), jeho matce, otci, dědečkovi atd. Je s podivem, kolik obecně zažitých nepravd se dostalo do učebnic dějepisu, o novinách a časopisech ani nemluvě, ty snad ani nestojí za to číst! Chudák Santini se snad ani Santini nejmenoval. Z článku S. Alderliesten (časopis NE-BE 2008/2) Na podzim jsme uspořádali dětský den NE-BE a pokřtili knihu Moje Nizozemsko G. van Istendaela. Na závěr roku vyrazilo NE-BE ještě s Petrou Schürovou na výstavu V. van Gogha do Vídně. 11

13 Dětský den NE-BE Neuvěřitelné se stalo skutečností! V den D, 5. října, sice tu a tam zavál vítr nizozemského typu, ale obloha byla jasná; počasí jako stvořené na pěknou procházku v parku. Pro akci byly vybrány Havlíčkovy sady neboli Gröbovka, což bylo pro ty z nás, kdo tam byli poprvé, příjemné překvapení. Zvlášť zaujal nádherný výhled na Prahu z viničního altánu, který posloužil jako cíl hry a místo pro distribuci nizozemských pochoutek. Na trasu jakési naučné stezky o Nizozemsku se soutěžící děti, rodinné týmy a domácí miláčci vydávali z místa nedaleko Gröbeho vily. Z článku S. Alderliesten (časopis NE-BE 2008/3) Můj Geert van Istendael Při psaní je to jako v manželství člověk si uvědomí, že svou milou vlastně nezná tak dobře, jak se domníval, vysvětluje Van Istendael, jaká překvapení před ním vyvstala, když se dal do psaní na zakázku svého vydavatele. Nizozemsko Geerta Van Istendaela je Nizozemsko plné tulipánů, dřeváků a žitné, jak se o něm obvykle traduje, ale zároveň i úplně jiné Nizozemsko. Vždycky jsem Nizozemsko považoval za jednu z nejprůhlednějších zemí Evropy, a teď mi došlo, že to je ta nejexotičtější evropská země. Dokonce ta nejprapodivnější země. Dnešní Nizozemsko se mění člověku před očima. Poprvé jsem se setkal s Nizozemci, kteří si nebyli jisti sami sebou, kteří si dělali starosti o situaci ve své zemi což je něco, co mi vždycky přišlo typicky belgické. Z článku R. Smejkalové (časopis NE-BE 2008/3) Ohlédnutí za roky připravila Jana Červenková. KNIHOVNA NE-BE Knihovna NE-BE existuje deset let a již několik let sídlí díky laskavosti nizozemské ambasády na nizozemské ambasádě. Knihovna má otevřeno dvakrát měsíčně. Členové NE-BE si zde mohou vybrat z asi 1100 knih a několika časopisů. Knihy jsou rozděleny oborově, je zde krásná literatura, lingvistika, zeměpis, historie, učebnice atd. Zkatalogizováno je necelých tisíc knih. Knihy se doplňují nákupem, především však dary. Za dary knih jsme vděčni řadě lidí a organizací, mj. členům, nizozemké ambasádě, Vlámskému zastupitelství, členu Franku Zwaanovi, Geertu Andewegovi, panu Miroslavu Černému z Belgie, paní Emmy Máčelové a dalším. Nedostatkem knihovny jsou malá skladovací kapacita, omezený čas vypůjčování, nedostatek finančních prostředků. Knihovnu navštěvuje málo čtenářů a málo si jich knihy půjčuje. Přesto má však knihovna pro NE-BE, a nejen pro NE-BE, důležitou funkci. Vedle školních knihoven univerzit v Praze, Olomouci a Brně je to další knihovna zaměřená na problematiku nederlandistiky, specificky nizozemské kultury. Jako jediná taková knihovna slouží také, se všemi omezeními, které má, veřejnosti. Kromě toho, že je knihovna knihovnou v běžném smyslu, tj. skladem knih, čítárnou a půjčovnou, plní také, nebo by mohla plnit, díky kvalifikaci svých knihovníků další funkce: totiž jako informační pracoviště poskytující informace 12

14 z oboru nederlandistiky, například prováděním rešerší. Jsme například schopni zjistit dostupnost určité publikace týkající se Nizozemí v České republice, provést rešerši na zadané téma, třeba v Koninklijke Bibliotheek v Haagu, provést kopii z díla v naší knihovně (protože je zde už i skener), najít a zaslat elektronickou podobu díla v nizozemštině, ať už v textové nebo zvukové podobě (např. v databázích dbnl, project Gugenberg, librivox, free audiobooks). Užitečnost knihovny, nebo lépe informačního pracoviště v rámci NE-BE vidím právě v doplnění běžných klasických knihovních funkcí možnostmi internetu a elektronické informatiky. Díky internetu můžeme např. využívat nejen všechny veřejné knihovny v každém městě v Nizozemsku a Belgii, např. Koninklijke Bibliotheek v Haagu (www.kb.nl), Královskou knihovnu Belgie (www.kbr.be), Národní knihovnu České republiky (www.nkp.), ale po celém světě, třeba americkou Kongresovou knihovnu (www.loc.gov), Německou národní knihovnu (www.d-nb.de), Francouzskou národní knihovnu (www.bnf.fr)., nebo knihovny ruské Библиотеки России. Portal. (http://www.libs.ru), nebo třeba na Curacau (www.curacaopubliclibrary.an). Evropská knihovna (http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/ The European Library, zkratka TEL) je webovou službou, která nabízí přístup ke zdrojům 47 národních knihoven v Evropě, včetně Vatikánu. Zdroje jsou klasické i digitální a obsahují knihy, časopisy, zvukové dokumenty a další sbírky. Portál Evropské knihovny nabízí zdarma vyhledávání a dodávání metadatových záznamů a také digitálních dokumentů. Evropskou knihovnu spravuje konsorcium 23 národních knihoven, které podporují a rozvíjejí služby portálu. Evropská knihovna je branou ke sbírkám evropských národních knihoven. Umožňuje jednoduchou a účinnou cestu, jak se dostat k velmi kvalitním informačním zdrojům z různých oborů. Evropská knihovna otevírá svět znalostí, informací a kultury ze všech evropských národních knihoven. Pracovníci The European Library sídlí v Královské knihovně v Den Haagu. Více je si možno přečíst o The European Library např. ve Wikipedii, v české, anglické či nizozemské verzi, nebo samozřejmě přímo pod WorldCat.org WorldCat.org představuje volně přístupnou část největšího souborného katalogu OCLC WorldCat. Licencovaná podoba katalogu WorldCat je v České republice zatím dostupná ve vybraných knihovnách v rámci služby OCLC FirstSearch (http://www.nkp.cz/pages/sluz_oclcfs.htm, projekt 1N04167). WorldCat.org je jedním z velmi dobrých zdrojů pro ověřování citací knih a dalších dokumentů. Do souborného katalogu WorldCat, který obsahuje přibližně 144,5 milionů záznamů různých dokumentů, přispívá knihoven. Přes určitá omezení nabízí volně přístupný WorldCat.org vyhledávání v celém tomto souborném katalogu. Nalezené výsledky je možné ve WorldCat.org různě zpřesňovat pomocí řady faset, při zobrazování záznamů je používána metoda FRBR. Pro komfortnější využívání WorldCat.org nabízí bezplatnou registraci. Pro ty, kdo chtějí zjistit existenci nějakého překladu, je tu: Index Translationum Index Translationum je mezinárodní bibliografií překladů, kterou zpracovává UNESCO a v tištěné podobě začala vycházet již v roce Databáze obsahuje informace o knihách přeložených a publikovaných od roku 1979 ve více než 100 členských státech UNESCO. Pro vyhledání stačí např. zadat jen originální jazyk dokumentu a jazyk překladu nebo jméno autora a jazyk překladu, který vás zajímá. Závěrem bych chtěl poděkovat všem institucím a jednotlivcům, kteří knihovně nějak přispěli, a především také svým kolegům, Andree Bednářové, Petře Panušové a v neposlední řadě Koosu Roosovi za práci, kterou v knihovně vynaložili. Ruben Pellar Použitá literatura: Košťálová, Karolína: Portály. Volně dostupné databáze a portály. Bulletin SKIP 3, 2009 (na stránkách ) 13

15 Budoucnost: JAK A KAM DÁL? PROČ A PRO KOHO? Tyto zásadní otázky se logicky vynořily i v našem případě a daly již před půldruhým rokem podnět k tzv. brainstormingu. Tehdy se většina výboru spolu s několika našimi členy sešla k celodenní, intenzívní a profesionálně vedené diskuzi o budoucím směřování NE-BE. Ukázalo se, že většina přítomných byla spokojena s tím, jakým způsobem se naše společnost vyvinula a ráda by tento trend zachovala. Tím se musíme řídit. Uvědomujeme si, jak moc je důležité, jak se NE- BE prezentuje navenek. Modernizovali jsme naše internetové stránky. Také velmi vítáme vylepšení vzhledu našeho časopisu, které navrhla a realizovala Lenka Strnadová. Díky našim knihovníkům, Rubenu Pellarovi a jeho pomocnici Petře Panušové, se dokončuje nový katalog, dostupný již nyní na internetu. Jsme vděčni za iniciativu Mirka Pavla otevřít se mladým prostřednictvím setkání v odpovídajícím prostředí. Nadále bychom rádi pokračovali ve spolupráci s různými subjekty při pořádání mnohých (nejen) kulturních akcí. Snažíme se získat projektově zaměřené granty, abychom nebyli závislí jen na členských příspěvcích, které již několik let nezvyšujeme. Budeme pokračovat v pořádání přednášek, výletů, autorských čtení a podobných akcí. Věříme, že s fungováním NE-BE budete spokojeni i v budoucnu. Budeme se o to všichni společně opravdu snažit. Eva Giese, Andrea Bednářová Mé verše ještě trochu zívají. Nikdy si na to nezvyknu. Bydlely tady dost dlouho. Dost. Pošlu je z domu. Nechci čekat, až jim zledovatí prsty. Nevadí mi jejich nejasné protesty, chci slyšet, jak slunce šumí, nebo své srdce, houbu prolezlou, co bolet umí. Hugo Claus: POSLÁNÍ Přeložila Jana Pellarová POEZIE Mé verše nesouloží klasicky, breptají ordinérně nebo se nabubřele chlubí. V zimě jim praskají rty, na jaře je hned teplý vítr skolí, kazí mi celé léto a podzim jim voní po ženských. Dost. Už na papíru jenom dvanáct řádek budu jim dělat ochránce a pak pěkně nakopu jim zadek. Běžte si otravovat jinam, však nestojíte ani cent, třese se na vás sotva dvanáct čtenářů a jeden chrápající recensent. Běžte si, verše, běžte lehkonohé, nedupaly jste silně po stařičké zemi, kde se hroby smějí, když vidí svoje hosty, mrtvoly naházené jednu přes druhou. Běžte a klopýtejte k té, kterou už nepoznám. 14

16 Ilja Leonard Pfeiffer: IDEÁLNÍ BÁSEŇ Přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková v jednom blíže neurčeném období jsem v ich-formě napsal nadčasovou a víceznačnou báseň o hádance existence jež melancholií a humorem vedla k zamyšlení a dojímala neměla pevnou formu vyskytovaly se v ní mořské krávy a výpočty salónních bet které souhlasily avšak nehodily se a slova jako houtekiet která se nedají s ničím rýmovat jakož i koenraadova lepící pasta a běloba svěží jež je po zaschnutí vždy modřejší než si člověk myslel a kdosi kdo říkal stává se vám to taky ale nikomu se to nestávalo byla to ideální báseň a ale protože když jsem tě když jsem tě viděl jak sedíš hovíš si a ležíš ve své bezpříkladné du-formě s bryskním plným rýmem tvého vzdouvajícího se distichonu v podmanivě pevném metru tvých měr ve zlomcích vteřin dokonale explicitní a jednoznačně vypíchnutou až k voltě která byla nástrahou slz ve tvé vlnité znělce mezi tvou oktávou objímající ze žuly vytesanou a tercíny které mi jako věty tančily před očima tehdy vypuklo jaro zpěvem a abych už nikdy nepřemýšlel a vzlétl každý pták ke své písni všechna srovnání s tebou jako neznámou souhlasila má existence se rýmovala s hádankou tvého těla lepem mých rtů šťávou mé modrající zádumčivosti mořem mého skoku střemhlav solí mých kvílejících ran protože takovás byla aby ses už nikdy neobrátila jsem tě líbal lízal líbal a vystřihl a připíchl tam kde jsem tě mohl dnem i nocí číst tebe ó má čistá formo mé ideální básně Z: Dolores. Elegie (2002). 15

17 KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ UDÁLOSTI ŘÍJNA 2009 CESTA DO FLANDER Vrijdagmarkt se sochou vlámského hrdiny Jacoba van Artevelde, Gent Tentokrát začalo velké dobrodružství 24. října za pět minut čtyři ráno. Proč tak časně? Letadlo s destinací Brusel totiž odlétalo v sedm a v papírech vytištěných spolu s letenkou jsem se jasně dočetla, že musím být na místě dvě hodiny předem. Později se ukázalo, že hodina a půl bohatě stačí, ale jak to má ubohá nezkušená cestovatelka vědět? Když jsem před deseti lety naposledy někam letěla, člověk si mohl do příručního zavazadla přibalit neuvěřitelné věci, například láhev vody nebo dokonce nůžky na nehty. Po zevrubné kontrole mi tedy přebývaly celé tři čtvrti hodiny. Strávila jsem ten čas vsedě pozorováním obrovské skupiny řeckých turistů, kteří se vypravili na veselý výlet do Prahy. Let proběhl hladce, průvodce Pieta se nám podařilo na bruselském letišti Zaventemu rychle objevit u stánku s kafem. Jednalo se o mou první návštěvu letiště Zaventem, takže ve mně zanechala obrovský dojem neuvěřitelná spleť eskalátorů, kterou bylo třeba prokličkovat a ještě někde cestou vyzvednout kufry. Naší skupině se to podařilo bez ztrát na členech NE-BE a mohli jsme rychle pokračovat. Vyrazili jsme do Antverp, kam nás přepravil příbuzný českého panťáku (pravděpodobně s totožným rokem výroby). Před hotelem v Antverpách už čekali ostatní účastníci, kteří se tam dopravili jinak než my. Hotel o nás zatím neměl zájem, proto jsme odložili zavazadla do jakéhosi přístěnku, přímo pod ceduli s nápisem, že hotel nenese za nic zodpovědnost. Nezbývalo tedy než věřit, že naše šatstvo nezaujme antverpské podsvětí. S pevnou vírou, že tomu opravdu tak bude, jsme vyrazili s Pietem do centra Antverp. Poměrně brzy vyšlo najevo, jaký obchod se zde vyskytuje ze všech nejčastěji pochopitelně obchod s čokoládou, kde výklad je umělecké dílo samo o sobě a vy si tam samozřejmě okamžitě musíte něco koupit. S postupující hodinou se město plnilo koupěchtivými lidmi, počasí se ovšem stále zhoršovalo. Když už se opravdu nedalo jít bez deštníku, uzrál čas na návštěvu naší první katedrály. Katedrála Panny Marie se nachází na místě, kde už před rokem 1124 stávala mariánská kaplička. Kaple byla rozšířena na románský kostel a v letech 1350 až 1520 byl vystavěn největší gotický chrám v Nízkých zemích. Zřízením biskupství v roce 1559 se kostel stal katedrálou. Kostel byl za své dlouhé historie značně pronásledován nepřízní osudu, tedy požáry, kalvinistickým obrazoborectvím a francouzskými revolucionáři. Nacházejí se zde čtyři Rubensovy obrazy, tři z nich byly namalovány přímo pro katedrálu. Po prohlídce jsme venku zjistili, že počasí se příliš nezlepšilo, ale slíbená návštěva hostince nám dodala sílu na pochod až k řece Šeldě (cestou jsme ještě potkali sochu jednoho pána, který neexistuje a dělá něco, 16

18 co se nikdy nestalo). Ostrý vítr na nábřeží nás doslova zavál do blízkého pohostinství, k teplé polévce, omeletám, čaji, pivu Kriek a Leffe atd. Odpoledne jsme se zabavili různě, někdo šel rychle do hotelu, jiní navštívili muzeum knihtisku Plantin-Moretus a ještě jiní se courali po městě, což nám vyneslo překvapivé objevy, například jakousi botanickou minizahradu, sobotní trh nebo capuccino v kavárničce přeplněné místními obyvateli, kde se nabízely uzeniny, saláty, sýry a čokoláda. Dlouhý den jsme uzavřeli společnou večeří, což byla čekanka zapečená se sýrem a šunkou. Bylo to velmi teplé a vynikající. První belgickou noc tohoto výletu se nám o lehké narušení spánku postarali opilí hosté v hotelu. První belgická snídaně zůstane navždy spojena s poučením, že si člověk v hotelu Billiard nikdy, ale opravdu nikdy jen tak nesmí sám vzít při snídani vidličku. Druhý den jsme vyrazili do Bruselu, jehož hlavní nádraží je velmi příhodně umístěno vzhledem k centru. Procházka městem byla ve znamení trhů, navštívili jsme celkem tři. V Belgii už při prvním dojmu pochopíte, že si tu s jedním jazykem nevystačíte, v Bruselu by jich bylo potřeba několik. Nejvíce to vyniklo na cizineckém trhu, kde jsme se pokusili se proboxovat davem rozličného etnického původu a dát si něco k jídlu, což se nám překvapivě podařilo. Na můj vkus tam bylo opravdu moc lidí, kdepak klidná neděle. Jinak to samozřejmě bylo velmi zajímavé, kde by člověk v Česku našel na jednom místě tak vysokou koncentraci čerstvých bylinek, mátového čaje, růžových a fialových podprsenek velikosti XXL, čehokoli v octě, smažených kuřat, mandarinek s lístečky? Na Velkém náměstí (Grote Markt) zas pobíhala spousta hasičů, později se tam konalo vystoupení bubeníků. To jsme ovšem viděli až po společné kávě, kdy jsme měli rozchod a volné pole v poznávání města. Já jsem se spolu s jednou spřízněnou duší rozhodla pracovat na odškrtávání z belgického seznamu, na kterém byly hranolky, teplá čokoláda a vafle. V Bruselu se podařilo splnit na 66%. Ostatní výletníci měli program více či méně kulturní. Bohužel jsme se nepodívali do katedrály, nejdříve tam byla mše a později koncert. Třetím pánem na holení byl Gent. Vzhledem k ceně jízdenky (nejvyšší ze všech během pobytu) byla cesta vlakem asi nejdelší. Nádraží se nacházelo v úctyhodné vzdálenosti od centra, což jsme docela bolestně pocítili při večerním pochodu zpět z centra. V Gentu momentálně probíhají rozsáhlé stavební práce, a ve vnitřním městě je to dost patrné. Hodně ulic je rozkopaných, na náměstí veliká díra, přerušené tramvajové koleje. Do výkladu při procházce městem se tak občas připletly kvílející bagry a tak. Stojíme si tak zrovna na náměstí Vrijdagmarkt a kdo tam zrovna jde kolem, člen NE-BE Jos! A jde zrovna včas na následující atrakci, to byla samozřejmě katedrála. Tentokrát proslulá Sint-Baafskathedraal, která je výsledkem mnoha přestaveb. První budova stála na jejím místě v roce 1150, tato část se ovšem nedochovala. Nejstarší dosud stojící část pochází z počátku 13. století, nejnovější dostavba je z let Nejvýznamnější pamětihodností katedrály je oltář Het Lam Gods, jehož autorem je Jan van Eyck. Oltář se nachází v kapli Villakapel, jedné ze třinácti kaplí katedrály. Výklad nám Piet poskytl už před nějakým časem v Praze. Kdo snad nedával pozor nebo se nemohl zúčastnit, měl příležitost si za drobný obnos zakoupit popis oltáře například ve slovenštině. Po společném obědě nás průvodce Piet ponechal našemu osudu, což se zvrhlo v pokus o vykoupení místního obchodu s čokoládou Leonidas, průzkum trhu v supermarketu Carrefour (pozor, má dva východy!), hledání obchodu Bart Smit, dalšímu odškrtávání belgického seznamu. Na závěr následoval orientační pochod směr nádraží. Vlastně byl zázrak, že jsme večer ještě měli sílu lehce se občerstvit v jedné antverpské pizzerii. Poslední den ve Flandrech začal dobrodružstvím, které obnášelo umísťování zavazadel do bezpečnostních schránek na nádraží v Lovani. Muselo se to stát rychle, protože jsme byli očekáváni v místním muzeu. Zvlášť znalá průvodkyně nám pověděla vše o tvorbě Rogiera van der Weydena, velkého umělce 15. století, nazývaného mistrem vášně a nenápadného výrazu. Současně se nám naskytla příležitost uvidět zbrusu nové lovaňské muzeum, které bylo nedávno rozšířeno do podoby muzeálního komplexu dle návrhu Stéphana Beela. Bezpečnostní opatření v muzeu si nezadala s bruselským letištěm, jak jsme zjistili později. 17

19 Zbytek dne jsme strávili obědem ve velmi příjemné hospůdce, kde si většina výpravy dala poslední vlámskou specialitu pobytu, královnin mls nebo mňamku, chcete-li. Potom jsme podnikli ještě moc pěknou procházku po městě, zastavili jsme se v místním hlavním kostele a pokochali se klidným dvorem bekyní. A pak už zbyl čas jen na vyzvednutí zavazadel a odjezd na letiště Tak nashledanou příště! Sylva Alderliesten Nahoře: Před radnicí v Bruselu Dole: Muzeum M v Lovani, foto: Lenka Strnadová Rogier van der Weyden: Magdalena čtoucí, kolem

20 POSELSTVÍ ZLATÉHO KRUŽIDLA NE-BE Věděli jste, že se v Antverpách nachází jedna z nejstarších tiskáren a vydavatelství knih v Evropě? Je to muzeum Plantin-Moretus na náměstí Vrijdagmarkt Původní renesanční měšťanský dům s honosným barokním štítem skrývá unikátní svědectví nejen o neuvěřitelné pracovitosti, píli a řemeslné dovednosti lidí, kteří v něm žili a pracovali, ale také o vývoji knihtisku, šíření renesančních myšlenek a počátcích moderní vzdělanosti. Zakladatelem proslulého vydavatelství byl Christoffel Plantijn (Christophe Plantin), původem Francouz z chudé rodiny, vyučený knihvazač a zpracovatel kůží. Po strastiplných letech strávených v rodné Francii (matka zemřela během morové epidemie a otec zanechal sedmnáctiletého syna napospas osudu) se Plantijn se svou ženou přestěhoval mezi lety z Paříže do Antverp. Bohaté město na řece Šeldě bylo v době vrcholící éry zlatého věku ideálním místem pro založení tiskařského podniku a vydavatelství knih. Místní trh zásobovaný zbožím z celého světa poskytoval dostatek potřebného materiálu. Snadno dostupná byla také pracovní síla. A v neposlední řadě ekonomicky prosperující prostředí vytvářelo ideální podmínky pro šíření nových náboženských, filozofických i vědeckých myšlenek. Po získání potřebného kapitálu Plantijn zakládá svůj vysněný podnik Officina Plantiniana na stejné adrese, kde sídlí dnešní muzeum. Vydavatelství používá logo zlatého kružidla (umístěné v průčelí domu) a říká se mu Gulden Passer. Součástí znaku je Plantijnovo životní motto Labore et Constantia (práce a vytrvalost). První vytištěná kniha tu spatřila světlo světa roku Pro zajímavost to byl latinský humanisticky orientovaný spisek, jakýsi manuál k výchově šlechtických dívek (Giovanni Michele Bruno, La institutione di una fanciulla nata nobilmente). Své životní motto Plantijn naplnil více než obdivuhodným způsobem. Díky své píli a vytrvalosti dokázal proměnit malý podnik ve světově proslulé vydavatelství humanistických a vědeckých svazků, které vynikaly vysokou kvalitou a estetickým zpracováním tisku. Za dobu jeho existence tu bylo vysázeno a vytištěno na dva a půl tisíce publikací z oborů teologie, filozofie, práva, historie, klasické a moderní filologie, literatury a přírodních věd. Mezi nimi byste našli takové skvosty jako jeden z prvních nizozemských slovníků Thesaurus Theutonicae linguae. Schat der Nederduytscher spraken (1573) či pětijazyčné vydání bible Biblia Polyglotta of Biblia Regia ( ) v latině, řečtině, hebrejštině, syrské arabštině a aramejštině. V době největšího rozkvětu v 2. polovině 16. století zaměstnávalo Plantijnovo vydavatelství asi 80 lidí, mezi nimi 32 tiskařů, 20 sazečů, 3 korektory a také řadu spolupracovníků, například písmorytců a písmolijců, ale také řezbářů, knihvazačů a ilustrátorů. Jedno odpoledne vám bude sotva stačit na probádání všech 35 kouzelných komnat, počínaje vlastní tiskárnou s nejstaršími tiskařskými lisy na světě. Ani kvalitně provedená renovace exponátů nedokázala odvát vůni tiskařské černě vpité do velkých kožených tamponů (používaly se na její nanášení). Ve zdejších sbírkách byste našli množství dřevěných kas (písmovnic), které obsahují sady znaků v různých stylech pro téměř všechny světové jazyky. Vždyť i dnešní nejčastěji používaný textový editor MS Word stále nabízí některé fontové styly odvozené ze zdejší sbírky, například oblíbený garamond. Kolik pečlivosti, trpělivosti, zručnosti i citu vyžadovalo vysázení jedné stránky, je v době počítačových editorů téměř nepředstavitelné. Představte si, že byste měli svůj text pěkně znak po znaku seřadit pinzetou do sazebnice, navíc zrcadlově, poté pevně svázat provázkem, aby se písmenka nerozkutálela, a teprve pak byste mohli 19

Společnost pro íření vlámské a nizozemské kultury Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur. Ne Be

Společnost pro íření vlámské a nizozemské kultury Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur. Ne Be Společnost pro íření vlámské a nizozemské kultury Ne Be Ročník / Jaargang: IX. Číslo / Nummer: 3 Rok / Jaar: 2007 Vydává / Uitgever (MK ČR E 17882): NE-BE Společnost pro íření nizozemské a vlámské kultury

Nadere informatie

bab.la Uitdrukkingen: Persoonlijke correspondentie Gelukwensen Nederlands-Tsjechisch

bab.la Uitdrukkingen: Persoonlijke correspondentie Gelukwensen Nederlands-Tsjechisch Gelukwensen : Huwelijk Van harte gefeliciteerd. Wij wensen jullie alle geluk in de wereld. Blahopřejeme. Přejeme Vám jen a jen štěstí. Gelukwensen aan een vers Gefeliciteerd en de beste wensen voor jullie

Nadere informatie

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY NE - BE IV/4

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY NE - BE IV/4 SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY NE - BE IV/4 2002 Zima 2002 Vydává: NE-BE, Spoleãnost pro ífiení nizozemské a vlámské kultury Radho Èská 1 130 00 Praha 3 âeská Republika e-mail: ne-be@post.cz

Nadere informatie

Persoonlijke correspondentie Gelukwensen

Persoonlijke correspondentie Gelukwensen - Huwelijk Blahopřejeme. Přejeme Vám jen a jen štěstí. aan een vers getrouwd paar Gratuluje a přejeme vám oběma hodně štěstí k vašemu svatebnímu dnu. voor een vers getrouwd paar Van harte gefeliciteerd.

Nadere informatie

Reizen Algemeen. Algemeen - Belangrijkste benodigdheden. Algemeen - Conversatie. Om hulp vragen. Vragen of iemand Engels spreekt

Reizen Algemeen. Algemeen - Belangrijkste benodigdheden. Algemeen - Conversatie. Om hulp vragen. Vragen of iemand Engels spreekt - Belangrijkste benodigdheden Můžete mi pomoci, prosím? Om hulp vragen Mluvíte anglicky? Vragen of iemand Engels spreekt Mluvíte _[language]_? Vragen of iemand een bepaalde taal spreekt Nemluvím_[language]_.

Nadere informatie

ESEJ trochu jinak. 3. Vyhledat kořeny, původ, zdroje těchto stránek (různé determinanty)

ESEJ trochu jinak. 3. Vyhledat kořeny, původ, zdroje těchto stránek (různé determinanty) CO? ESEJ trochu jinak 1. Ústřední téma architektura, urbanismus a umění 19. až 20. století 2. Doplňková, rozvíjející témata dle vlastního zájmu 3. Bez místního omezení na Českou republiku (může být celá

Nadere informatie

Reizen Uit Eten. Uit Eten - Bij de ingang. Uit Eten - Eten bestellen

Reizen Uit Eten. Uit Eten - Bij de ingang. Uit Eten - Eten bestellen - Bij de ingang Ik wil graag een tafel reserveren voor _[aantal mensen]_ om _[tijdstip]_. Een reservering doen Een tafel voor _[number of people]_ graag. Om een tafel vragen Neemt u creditcards aan? Vragen

Nadere informatie

Reizen Uit Eten. Uit Eten - Bij de ingang. Uit Eten - Eten bestellen

Reizen Uit Eten. Uit Eten - Bij de ingang. Uit Eten - Eten bestellen - Bij de ingang Chtěl(a) bych si rezervovat stůl pro _[počet osob]_ na _[čas]_. Een reservering doen Stůl pro _[počet osob]_, prosím. Om een tafel vragen Přijímáte kreditní karty? Vragen of je met een

Nadere informatie

Invloed van multiculturalisme op hedendaagse Nederlandse jeugdliteratuur

Invloed van multiculturalisme op hedendaagse Nederlandse jeugdliteratuur UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV GERMÁNSKÝCH STUDIÍ / NEDERLANDISTIKA Diplomová práce Invloed van multiculturalisme op hedendaagse Nederlandse jeugdliteratuur The influence of multiculturalism

Nadere informatie

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR. Ne-Be

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR. Ne-Be SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR Ne-Be roãník/jaargang: VII. ãíslo/nummer: 2 rok/jaar: 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO

Nadere informatie

Reizen Algemeen. Algemeen - Belangrijkste benodigdheden. Algemeen - Conversatie. Om hulp vragen. Vragen of iemand Engels spreekt

Reizen Algemeen. Algemeen - Belangrijkste benodigdheden. Algemeen - Conversatie. Om hulp vragen. Vragen of iemand Engels spreekt - Belangrijkste benodigdheden Můžete mi pomoci, prosím? Om hulp vragen Mluvíte anglicky? Vragen of iemand Engels spreekt Mluvíte _[language]_? Vragen of iemand een bepaalde taal spreekt Nemluvím_[language]_.

Nadere informatie

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE roãník/jaargang: V. ãíslo/nummer: 1 rok/jaar: 2004 Jaro 2004 Vydává: NE-BE Spoleãnost pro ífiení nizozemské

Nadere informatie

KLAS 4 GRAFIMEDIA / TECHNIEK BREED SEPTEMBER 2015 PRAAG ADRSPACH

KLAS 4 GRAFIMEDIA / TECHNIEK BREED SEPTEMBER 2015 PRAAG ADRSPACH EXCURSIE KLAS 4 GRAFIMEDIA / TECHNIEK BREED SEPTEMBER 2015 TSJECHIË PRAAG ADRSPACH Reisgids Tsjechie 2015-2016.indd 1 2-9-2015 13:53:36 Reisgids Tsjechie 2015-2016.indd 2 2-9-2015 13:53:42 Inhoudsopgave

Nadere informatie

1. Persoonsvorm, zinsdeel, hoofd- en bijzinnen, onder- en nevenschikking; voegwoord, beknopte bijzin

1. Persoonsvorm, zinsdeel, hoofd- en bijzinnen, onder- en nevenschikking; voegwoord, beknopte bijzin 1. Persoonsvorm, zinsdeel, hoofd- en bijzinnen, onder- en nevenschikking; voegwoord, beknopte bijzin 1. Wat is een zin? - een syntactisch geheel van zinsdelen die bij één persoonsvorm horen. 2. Persoonsvorm

Nadere informatie

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE roãník/jaargang: V. ãíslo/nummer: 3 rok/jaar: 2003 Podzim 2003 Vydává: NE-BE Spoleãnost pro ífiení

Nadere informatie

Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE II/2-2000 VYDÁVÁ: NE-BE, Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury Bofiivojova 54 130 00 Praha 3 âeská republika Tel. 02-22721265 Fax 02-22715258 e-mail: ne-be@post.cz bankovní spojení: Komerãní

Nadere informatie

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE roãník/jaargang: V. ãíslo/nummer: 1 rok/jaar: 2003 Jaro 2003 Vydává: NE-BE, Spoleãnost pro ífiení

Nadere informatie

!!!!!!!!!!! Lesexpres!Tsjechisch!! basisgrammatica!en!oefeningen!!! Dr.!Bart2Jan!Hommes!!

!!!!!!!!!!! Lesexpres!Tsjechisch!! basisgrammatica!en!oefeningen!!! Dr.!Bart2Jan!Hommes!! LesexpresTsjechisch basisgrammaticaenoefeningen Dr.Bart2JanHommes Bart2JanHommes LesexpresTsjechisch Basisgrammaticaenoefeningen 1edruk Fotoopdeomslag MartinDobeš(dobinho@seznam.cz), LukášBíba(lukas.biba@gmail.com).

Nadere informatie

Magisterská diplomová práce

Magisterská diplomová práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Magisterská diplomová práce 2012 Bc. Pavla Mrkvičková Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky,

Nadere informatie

Stanovy společnosti Zentiva N.V. Firma a sídlo. Předmět podnikání. Autorizovaný kapitál.

Stanovy společnosti Zentiva N.V. Firma a sídlo. Předmět podnikání. Autorizovaný kapitál. Toto je překlad stanov společnosti Zentiva N.V. z holandštiny do češtiny. Prosím vezměte na vědomí, že holandská verze je jediná oficiální a právně závazná verze. Přesnost jejího překladu do češtiny nemůže

Nadere informatie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav germánských studií. Oddělení nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav germánských studií. Oddělení nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Michal Kořenář Audiovisuele vertaling met vertaalreflectie van het Nederlands naar het

Nadere informatie

De Delftse methode Nederlands voor buitenlanders. Woordenlijst Tsjechisch Vertaald door Paula Forejtova

De Delftse methode Nederlands voor buitenlanders. Woordenlijst Tsjechisch Vertaald door Paula Forejtova De Delftse methode Nederlands voor buitenlanders Woordenlijst Tsjechisch Vertaald door Paula Forejtova Les 1 Hallo, ik ben Sofie van Delft 1 hallo ahoj 2 ik já 3 ben jsem 4 van z 5 mijn mé 6 naam (de)

Nadere informatie

Een vergelijkend onderzoek naar de taal van het handelsrecht vanuit het perspectief van de vertaler

Een vergelijkend onderzoek naar de taal van het handelsrecht vanuit het perspectief van de vertaler Een vergelijkend onderzoek naar de taal van het handelsrecht vanuit het perspectief van de vertaler A comparative study of the language of the business law from the point of view of the translator PROEFSCHRIFT

Nadere informatie

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE

SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE roãník/jaargang: V. ãíslo/nummer: 2 rok/jaar: 2003 Léto 2003 Vydává: NE-BE, Spoleãnost pro ífiení

Nadere informatie

Praag-reis Meander HAVO 5 oktober 2016

Praag-reis Meander HAVO 5 oktober 2016 Praag-reis Meander HAVO 5 oktober 2016 Inleiding Hledáte, co kde mají k obědu? Kam vyrazit o polední pauze? Prohledáváte ve Vašem okolí den co den webové stránky jednotlivých restaurací? Čas oběda se nezadržitelně

Nadere informatie

UTRPENÍ HMOTY OPENING WATERTOREN. Walther Smeitink-Mühlbacher PREFACE UTRPENÍ HMOTY CZ PREFACE UTRPENÍ HMOTY NL INTRODUCTION WATERTOREN CZ

UTRPENÍ HMOTY OPENING WATERTOREN. Walther Smeitink-Mühlbacher PREFACE UTRPENÍ HMOTY CZ PREFACE UTRPENÍ HMOTY NL INTRODUCTION WATERTOREN CZ OPENING WATERTOREN Walther Smeitink-Mühlbacher PREFACE UTRPENÍ HMOTY CZ PREFACE UTRPENÍ HMOTY NL INTRODUCTION WATERTOREN CZ INTRODUCTION WATERTOREN NL PAINTINGS CURRICULUM VITAE CONTACT COLOPHON SPONSOR

Nadere informatie

Práce v Belgii. Iniciativní hledání zaměstnání (Žluté stránky Pages d Or)

Práce v Belgii. Iniciativní hledání zaměstnání (Žluté stránky Pages d Or) Evropské služby zaměstnanosti Práce v Belgii Strategie žádosti o zaměstnání Ve Valonské části Belgie je doporučováno iniciativní hledání zaměstnání. Ve Vlámské části je velmi důležitý přímý kontakt. Iniciativní

Nadere informatie

Bakalářská práce. Blanka Uličná. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky

Bakalářská práce. Blanka Uličná. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky Bakalářská práce Blanka Uličná Vertalingen van Vlaamse literatuur in Tsjechië na 1989 Překlady vlámské literatury

Nadere informatie

Praagse perspectieven 6. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de

Praagse perspectieven 6. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Karelsuniversiteit te Praag bron. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Karelsuniversiteit te Praag. Universitaire

Nadere informatie

De overname van Drinks Union door Heineken

De overname van Drinks Union door Heineken FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Katedra nederlandistiky Studijní rok 2011/2012 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NIZOZEMŠTINA PRO HOSPODÁŘSKOU PRAXI De overname van Drinks Union door Heineken The acquisition

Nadere informatie

meno email miesto text Dobrý deň,

meno email miesto text Dobrý deň, meno email miesto text Dobrý deň, 2059 Soňa Straková strakovasona@gmail.com nedaleko od Trencina:) veľmi ma potešila Vaša web stránka - skutočne prehľadná, informatívna a lákavá! Ponuka All Inclusive je

Nadere informatie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE. Anna Kmeťová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE. Anna Kmeťová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY DIPLOMOVÁ PRÁCE Anna Kmeťová NEDERLANDSE MODALE PARTIKELS EN HUN EQUIVALENTEN IN TSJECHISCHE EN SLOWAAKSE VERTALINGEN DUTCH MODAL

Nadere informatie

Univerzita Palackého Filozofická fakulta. Katedra nederlandistiky

Univerzita Palackého Filozofická fakulta. Katedra nederlandistiky Univerzita Palackého Filozofická fakulta Katedra nederlandistiky Bakalářská diplomová práce 2012 Eliška Nováková Univerzita Palackého Filozofická fakulta Katedra nederlandistiky Nizozemská filologie Eliška

Nadere informatie

TEKENLIJST SPIJKERSCHRIFT

TEKENLIJST SPIJKERSCHRIFT TEKENLIJST SPIJKERSCHRIFT Dit is een vereenvoudigde lijst met spijkerschrifttekens uit Mesopotamië. Deze lijst maakt het mogelijk de tijdens de workshop Graven om te Weten bestudeerde tablet te vertalen.

Nadere informatie

Masarykova univerzita

Masarykova univerzita Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Nizozemský jazyk a literatura Anna Nachtigalová Van Aaaa! tot Zzzz... De functie en de vertaling van de tussenwerpsels

Nadere informatie

Královská asociace pro obchod s květinovými hlízami a sazenicemi (Anthos)

Královská asociace pro obchod s květinovými hlízami a sazenicemi (Anthos) (Tsjechië) Královská asociace pro obchod s květinovými hlízami a sazenicemi (Anthos) Adresa Sekretariátu : P.O. Box 170, NL-2180 AD Hillegom, Nizozemí tel.... +31 (0)252 535080 / fax...: +31 (0)252 535088

Nadere informatie

3. Pohnul se obraz na stěně - i vzkřikla panna zděšeně; lampa, co temně hořela, prskla a zhasla docela.

3. Pohnul se obraz na stěně - i vzkřikla panna zděšeně; lampa, co temně hořela, prskla a zhasla docela. 1. Už jedenáctá odbila, a lampa ještě svítila, a lampa ještě hořela, co nad klekadlem visela. Na stěně nízké světničky byl obraz boží rodičky, rodičky boží s děťátkem, tak jako růže s poupátkem. A před

Nadere informatie

Uw gebruiksaanwijzing. HOTPOINT BCB 313 A VE I C http://nl.yourpdfguides.com/dref/4691884

Uw gebruiksaanwijzing. HOTPOINT BCB 313 A VE I C http://nl.yourpdfguides.com/dref/4691884 U kunt de aanbevelingen in de handleiding, de technische gids of de installatie gids voor. U vindt de antwoorden op al uw vragen over de in de gebruikershandleiding (informatie, specificaties, veiligheidsaanbevelingen,

Nadere informatie

Bouazza, Hafid. Abdullahovy nohy Tsjechisch / [vert. uit het Nederlands door Veronika Havlíková]. Praha: Labyrint, gebonden. Vert. van: De voete

Bouazza, Hafid. Abdullahovy nohy Tsjechisch / [vert. uit het Nederlands door Veronika Havlíková]. Praha: Labyrint, gebonden. Vert. van: De voete Nederlandse fictie, non-fictie, poëzie en kinder- en jeugdliteratuur in Tsjechische vertaling: alle bij het bekende vertalingen Met de titels in voorbereiding Selectie: augustus 2004 Nederlands Literair

Nadere informatie

Oostende januari 2013 Oostende februari 2013

Oostende januari 2013 Oostende februari 2013 Vlaamse overheid Oostende januari 2013 Oostende februari 2013 01 di 03:06 4.51 09:46 0.22 16 wo 03:52 4.75 10:39-0.17 01 vr 04:03 4.73 10:54 0.04 16 za 04:59 4.49 11:40 0.23 15:27 4.61 21:57 0.47 16:22

Nadere informatie

Oostende januari 2016 Oostende februari 2016

Oostende januari 2016 Oostende februari 2016 Vlaamse overheid Oostende januari 2016 Oostende februari 2016 01 vr 05:39 4.14 - - 16 za 05:21 4.47 - - 01 ma 06:23 3.95 00:26 0.92 16 di 07:05 4.20 01:06 0.64 18:11 4.09 12:23 0.55 17:59 4.47 12:13 0.17

Nadere informatie

Vergelijking van Nederlandse en Tsjechische filmfestivals

Vergelijking van Nederlandse en Tsjechische filmfestivals Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra nederlandistiky Studijní rok 2013/2014 Vergelijking van Nederlandse en Tsjechische filmfestivals Bakalářská práce Nizozemská filologie Srovnánì

Nadere informatie

Praagse perspectieven 3. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de

Praagse perspectieven 3. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Karelsuniversiteit te Praag bron. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Karelsuniversiteit te Praag. Universitaire

Nadere informatie

DOMO DO7315M. Gebruiksaanwijzing

DOMO DO7315M. Gebruiksaanwijzing DOMO DO7315M Gebruiksaanwijzing HANDLEIDING MODE D EMPLOI GEBRAUCHSANLEITUNG INSTRUCTION BOOKLET Návod k použití MICAVERWARMING CHAUFFAGE MICA MICAHEITZUNG MICA HEATER NÁSTĚNNÉ TOPENÍ MICA DO7315M PRODUCT

Nadere informatie

T I P S I N V U L L I N G E N H O O G T E T E G E N P R E S T A T I E S B O M +

T I P S I N V U L L I N G E N H O O G T E T E G E N P R E S T A T I E S B O M + T I P S I N V U L L I N G E N H O O G T E T E G E N P R E S T A T I E S B O M + A a n l e i d i n g I n d e St a t e nc o m m i s si e v o or R ui m t e e n G r o e n ( n u g e n o em d d e St at e n c

Nadere informatie

Příručka pro omezenou záruku a podporu. Príručka pre obmedzenú záruku a podporu

Příručka pro omezenou záruku a podporu. Príručka pre obmedzenú záruku a podporu Příručka pro omezenou záruku a podporu Príručka pre obmedzenú záruku a podporu Příručka pro omezenou záruku a podporu Než se obrátíte na středisko péče o zákazníky společnosti HP, měli byste mít připravené

Nadere informatie

DE POSITIE VAN BEËDIGDE TOLKEN EN VERTALERS IN TSJECHIË EN IN NEDERLAND EN EEN CASUSONDERZOEK NAAR TOLKEN IN EEN INTERLANDELIJKE ADOPTIEPROCEDURE

DE POSITIE VAN BEËDIGDE TOLKEN EN VERTALERS IN TSJECHIË EN IN NEDERLAND EN EEN CASUSONDERZOEK NAAR TOLKEN IN EEN INTERLANDELIJKE ADOPTIEPROCEDURE BRÜNNER BEITRÄGE ZUR GERMANISTIK UND NORDISTIK 29 / 2015 / 2 PAVLÍNA KNAP-DLOUHÁ DE POSITIE VAN BEËDIGDE TOLKEN EN VERTALERS IN TSJECHIË EN IN NEDERLAND EN EEN CASUSONDERZOEK NAAR TOLKEN IN EEN INTERLANDELIJKE

Nadere informatie

Aspectualiteit in het Nederlands als probleem voor Tsjechische studenten 1

Aspectualiteit in het Nederlands als probleem voor Tsjechische studenten 1 Acta Universitatis Wratislaviensis No 3098 Neerlandica Wratislaviensia XVII Wrocław 2008 Wilken ENGELBRECHT (Olomouc) Aspectualiteit in het Nederlands als probleem voor Tsjechische studenten 1 Woord vooraf

Nadere informatie

Nederlands bedrijf Heineken vs. Belgisch bedrijf AB Inbev op de Tsjechische markt

Nederlands bedrijf Heineken vs. Belgisch bedrijf AB Inbev op de Tsjechische markt FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Katedra nederlandistiky Studijní rok 2013/2014 MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE NIZOZEMSKÁ FILOLOGIE SE ZAMĚŘENÍM NA ODBORNÝ JAZYK Nederlands bedrijf Heineken

Nadere informatie

Chiromeisjes Baal presenteert: gaat op kamp in Tsjechië

Chiromeisjes Baal presenteert: gaat op kamp in Tsjechië Chiromeisjes Baal presenteert: gaat op kamp in Tsjechië Liefste Chiromeisjes en ouders Inleiding De vakantie staat bijna voor de deur en dat wil zeggen dat het weer tijd is voor ons superleuke Chirokamp.

Nadere informatie

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Magisterská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Magisterská diplomová práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Magisterská diplomová práce 2012 Anna Nutilová Masarykova Univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky

Nadere informatie

Praagse perspectieven 4. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de

Praagse perspectieven 4. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Karelsuniversiteit te Praag bron. Handelingen van het colloquium van de sectie Nederlands van de Karelsuniversiteit te Praag. Universitaire

Nadere informatie

OOSTENDE januari 2017 OOSTENDE februari 2017

OOSTENDE januari 2017 OOSTENDE februari 2017 OOSTENDE januari 2017 OOSTENDE februari 2017 01 zo 02:40 4,53 09:18 0,24 16 ma 03:25 4,71 10:10-0,10 01 wo 03:39 4,72 10:31 0,01 16 do 04:28 4,57 11:11 0,10 14:59 4,65 21:31 0,43 15:51 4,75 22:27 0,36

Nadere informatie

Inleiding... I. 1 De geboorte van jazz en de verspreiding vanuit zijn geboorteplaats naar Europa... 1

Inleiding... I. 1 De geboorte van jazz en de verspreiding vanuit zijn geboorteplaats naar Europa... 1 Inleiding... I 1 De geboorte van jazz en de verspreiding vanuit zijn geboorteplaats naar Europa... 1 1.1 Ontstaan en vroege geschiedenis van jazz in de Verenigde Staten... 1 1.2 De eerste (West-)Europese

Nadere informatie

7_08 Divadla, kultura

7_08 Divadla, kultura 7_08 Divadla, kultura Ten, kdo zavítá do Karlovarského kraje na delší čas je mile překvapen množstvím kulturních a zábavních akcí, které prolínají lázeňskými středisky a výletními místy. Theater, cultuur

Nadere informatie

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Nizozemský jazyk a literatura Adéla Obermajerová Het schrijven van wetenschappelijke teksten in theorie en praktijk

Nadere informatie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Vladimíra Zikmundová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Vladimíra Zikmundová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germánských studií - Nederlandistika DIPLOMOVÁ PRÁCE Vladimíra Zikmundová Het Nederlands in Nederland en Vlaanderen: berichtgeving over taal in de Nederlandse

Nadere informatie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Lukáš Vítek

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Lukáš Vítek UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Lukáš Vítek Crisis in relatie tot het dagelijkse leven in de romans Een roos van vlees

Nadere informatie

Inleiding. Lieve Explo, gewaardeerd lid,

Inleiding. Lieve Explo, gewaardeerd lid, Repub Inedng LeveExp,gewadeedd, Nudezmevakantevdemeestevanjueaweetenendejktetgedaan metdepet.etenetssmndewa,ngmaeenweekendansettjdvet gtepuntvanjezme,expdte! Aeenjawdevegespken,eestaseendeemaassneaseenfet.Wegaan

Nadere informatie

R e g i o M i d d e n -L i m b u r g O o s t. G r e n z e l o o s w o n e n i n M i d d e n -L i m b u r g R e g i o n a l e W o o n v i s i e

R e g i o M i d d e n -L i m b u r g O o s t. G r e n z e l o o s w o n e n i n M i d d e n -L i m b u r g R e g i o n a l e W o o n v i s i e R e g i o M i d d e n -L i m b u r g O o s t G r e n z e l o o s w o n e n i n M i d d e n -L i m b u r g R e g i o n a l e W o o n v i s i e 4 o k t o b e r 2 0 0 6 P r o j e c t n r. 2 9 5 7. 7 2 B o

Nadere informatie

Nederlandse en Belgische toeristen in de Tsjechische Republiek

Nederlandse en Belgische toeristen in de Tsjechische Republiek Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra nederlandistiky 2009/2010 Studijní rok Nederlandse en Belgische toeristen in de Tsjechische Republiek Bakalářská práce 3. ročníku bakalářského

Nadere informatie

Antwerpen januari 2016 Antwerpen februari 2016

Antwerpen januari 2016 Antwerpen februari 2016 Vlaamse overheid Antwerpen januari 2016 Antwerpen februari 2016 01 vr 08:07 5.06 01:53 0.21 16 za 08:07 5.32 02:30-0.03 01 ma 08:50 4.82 02:45 0.17 16 di 09:42 5.05 03:47 0.03 20:34 4.98 14:44 0.04 20:38

Nadere informatie

Wintersporten. Wintersporten 1

Wintersporten. Wintersporten 1 Wintersporten Wintersporten 1 Inhoud Wintersporten... 1 Overzicht skigebieden... 3 Overzichtskaart Rokytnice areaal... 5 Ski centre Horní Domky... 6 Ski centre Horní Domky... 7 Modra Hvezda... 11 Ski center

Nadere informatie

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra nederlandistiky Studijní rok 2013/2014 TSJECHOSLOWAAKSE EMIGRATIE NAAR NEDERLAND IN DE JAREN 1968-1989 bakalářská práce Jakub Novák Vedoucí práce:

Nadere informatie

Collection Summer 07 hats bags scarves shoes

Collection Summer 07 hats bags scarves shoes Collection Summer 07 hats bags scarves shoes 14404-510 14406-645 14410-645 14399-545 14398-220 14385-250 - 280 14390-280 - 247 14396-890 - 868 - Kiss my ass 14424-68 - 99 14426-99 14411-307 14412-307 14419-215

Nadere informatie

Spojená východoindická společnost. Comenius Státní překlad Bible

Spojená východoindická společnost. Comenius Státní překlad Bible Inleidende les Nederlands, een probatio pennae? Quiz Kongo Peter Stuyvesant Max Havelaar Erasmus Olga Krijtová Anna Franková Nieuw Amsterdam nootmuskaat Flandry Spojená východoindická společnost Comenius

Nadere informatie

Abstract. Inleiding. Zuzana VAIDOVÁ (Olomouc)

Abstract. Inleiding. Zuzana VAIDOVÁ (Olomouc) Acta Universitatis Wratislaviensis No 3558 Neerlandica Wratislaviensia XXIII Wrocław 2013 Zuzana VAIDOVÁ (Olomouc) Waarom werd Frederik van Eeden door Procházka naar het Tsjechisch vertaald? Een vergelijking

Nadere informatie

Het Tsjechisch taalonderwijs in Vlaanderen

Het Tsjechisch taalonderwijs in Vlaanderen Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra nederlandistiky Studijnì rok 2008/2009 Het Tsjechisch taalonderwijs in Vlaanderen Bakalářská práce 3. ročnìku bakalářského studia nizozemské

Nadere informatie

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Analýza finančního zdraví vybraného nizozemského podniku Financial health analysis of a selected Dutch company

Nadere informatie

Faculteit der Letteren aan de Masaryk Universiteit in Brno. Instituut voor Germanistiek, Nordistiek en Neerlandistiek

Faculteit der Letteren aan de Masaryk Universiteit in Brno. Instituut voor Germanistiek, Nordistiek en Neerlandistiek Faculteit der Letteren aan de Masaryk Universiteit in Brno Instituut voor Germanistiek, Nordistiek en Neerlandistiek INFORMATIE OVER DE SECTIE NEERLANDISTIEK Brno 2007 Inhoud Pagina 1 ALGEMENE INFORMATIE

Nadere informatie

H a n d l e i d i n g d o e l m a t i g h e i d s t o e t s M W W +

H a n d l e i d i n g d o e l m a t i g h e i d s t o e t s M W W + H a n d l e i d i n g d o e l m a t i g h e i d s t o e t s M W W + D o e l m a t i g h e i d s t o e t s v o o r g e b i e d e n w a a r v o o r g e e n b o d e m b e h e e r p l a n i s v a s t g e s

Nadere informatie

SGA Seizoen

SGA Seizoen SGA Seizoen 2010 2011 Klasse 1B Ap Mp Bp 1 2 3 4 5 6 7 8 Ra TPR 1. Probleem 1 7 13 36 x 4 5½ 4½ 5½ 5 5½ 6 1878 1899 K 2. Caissa 8 7 12 38½ 4 x 6 4 7 5½ 5 7 1839 1934 3. VAS 4 7 7 26½ 2½ 2 x 4 4½ 4 5½ 4

Nadere informatie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav germánských studií. Nizozemský jazyk a literatura. Diplomová práce. Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav germánských studií. Nizozemský jazyk a literatura. Diplomová práce. Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav germánských studií Nizozemský jazyk a literatura Diplomová práce Bc. Marie Jankovská Genderaspecten in de roman Eva van Carry van Bruggen Aspekty genderu

Nadere informatie

B e l e i d s k a d e r K e r k e n, K l o o s t e r s e n a n d e r e r e l i g i e u z e g e b o u w e n

B e l e i d s k a d e r K e r k e n, K l o o s t e r s e n a n d e r e r e l i g i e u z e g e b o u w e n B e l e i d s k a d e r K e r k e n, K l o o s t e r s e n a n d e r e r e l i g i e u z e g e b o u w e n I n é é n d a g k a n r e l i g i e u s e r f g o e d v a n m e e r d e r e g e n e r a t i e

Nadere informatie

DUBBEL BOEKHOUDEN IN NEDERLAND EN IN TSJECHIË IN VERGELIJKING

DUBBEL BOEKHOUDEN IN NEDERLAND EN IN TSJECHIË IN VERGELIJKING UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA NEDERLANDISTIKY DUBBEL BOEKHOUDEN IN NEDERLAND EN IN TSJECHIË IN VERGELIJKING Double-entry bookkeeping in the Netherlands and the Czech Republic

Nadere informatie

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Katedra nederlandistiky Studijní rok 2012/2013

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Katedra nederlandistiky Studijní rok 2012/2013 Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra nederlandistiky Studijní rok 2012/2013 Bakalářská diplomová práce 3. ročníku bakalářského jednooborového studia Nizozemština pro hospodářskou

Nadere informatie

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra Nederlandistiky ANALYSE VAN DE HUIDIGE SITUATIE OP DE NEDERLANDSE ARBEIDSMARKT IN VERGELIJKING MET DE SITUATIE OP DE ARBEIDSMARKT VAN DE TSJECHISCHE

Nadere informatie

e e n b o s t u l p e n

e e n b o s t u l p e n een bos tulpen E e n p r o j e c t v a n Ge r C. Bo u t, Al b e d a Co l l e g e, Euroskills 2008, KMR, OBM-Ri j n m o n d, PWS, SKVR e n Villa Ze b r a Tulpen uit Amsterdam??? Nee, natuurlijk niet: Tulpen

Nadere informatie

Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky. Bakalářská práce.

Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Oddělení nederlandistiky Bakalářská práce Pavlína Riedlová Systém veřejných knihoven v Nizozemsku na konkrétním příkladu Het systeem

Nadere informatie

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra Nederlandistiky

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra Nederlandistiky Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra Nederlandistiky Obor: Nizozemská filologie se zaměřením na odborný jazyk Studijní rok 2011/2012 HET PRESENTEREN VAN NEDERLANDSE KUNST EN CULTUUR

Nadere informatie

Guizing Theater Oz (WAL/BXL)

Guizing Theater Oz (WAL/BXL) M i ji 12 2 PROGRAMMA 2016-2017 2 123 W ij i? M if 45 i i j! J ii S i - fij i i i i Fi i ii! D i f i FESTIVAL 26/12 ij 30/12 i 03/01 07/01 H i S i ij i Ti i 1000 1600 i f i Di f i V ji ji i f : i i! Fii:

Nadere informatie

Universiteit Twente - Radio 3 t/m 16 december 2012

Universiteit Twente - Radio 3 t/m 16 december 2012 Ma 03-12-12 6:30 20 Slam FM warming up! - lex warming up! - lex Ma 03-12-12 6:55 20 West programma radio we programma radio we Ma 03-12-12 6:55 20 Rijnmond programma radio ri programma radio ri Ma 03-12-12

Nadere informatie

Voorwoord. B e s t e le e r l i n g e n o u de r s / v e r z o r g e r s,

Voorwoord. B e s t e le e r l i n g e n o u de r s / v e r z o r g e r s, Voorwoord B e s t e le e r l i n g e n o u de r s / v e r z o r g e r s, V o o r j e l i gt het prog r amma van toe t s i ng en a f s l u i t i n g ( P TA ) v a n Be u k en r o d e Ond e r w i j s. B e

Nadere informatie

meno miesto text cas Bert en Hilde Naeyaert -

meno miesto text cas Bert en Hilde Naeyaert - meno miesto text cas Bert en Hilde Naeyaert - Torhout, belgium Gerdi, Silvia en het volledige Sojka-team, een dikke merci voor het fantastische weekend in 2014-11-23 20:55:04 Decloedt Oostende. Een prachtige

Nadere informatie

Uitleg Toerklas s e 1e traject 42e Nacht van Venlo 2009. Punt Goe d Fout Oms c hr i j vi ng

Uitleg Toerklas s e 1e traject 42e Nacht van Venlo 2009. Punt Goe d Fout Oms c hr i j vi ng Pagina 1 van 14 Punt Goe d Fout Oms c hr i j vi ng 3 Z Al s u z ag dat de punt ac ht e r "SUCCES" e e n kl e i ne o was had u uw e e r s t e goe de c ont r ol e t e pakke n. Ooooooooo z i t dat z o!!!!!!

Nadere informatie

De oorzaken en de gevolgen van de verschillen tussen de Vlamingen en Walen in België

De oorzaken en de gevolgen van de verschillen tussen de Vlamingen en Walen in België Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra nederlandistiky Studijní rok 2010/2011 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NIZOZEMŠTINA PRO HOSPODÁŘSKOU PRAXI De oorzaken en de gevolgen van de verschillen tussen

Nadere informatie

Archief Stichting Informatie over Charta '

Archief Stichting Informatie over Charta ' Archief Stichting Informatie over Charta '77 1977-1990 Internationaal Instituut voor Sociale Geschiedenis Cruquiusweg 31 1019 AT Amsterdam Nederland hdl:10622/arch01387 IISG Amsterdam 2015 Inhoudsopgave

Nadere informatie

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra Nederlandistiky studijní rok 2009/2010 František Kalda (1888-1969) en het begin van de neerlandistiek in Tsjechoslowakije František Kalda (1888-1969)

Nadere informatie

Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta Katedra nederlandistiky

Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta Katedra nederlandistiky Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra nederlandistiky Vrijwilligerswerk met oriëntatie naar de vrijetijdsactiviteiten van kinderen Volunteering with focus on children s leisure time

Nadere informatie

Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Nizozemský jazyk a literatura. Bc. Veronika Horáčková

Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky. Nizozemský jazyk a literatura. Bc. Veronika Horáčková Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav germanistiky, nordistiky a nederlandistiky Nizozemský jazyk a literatura Bc. Veronika Horáčková Theater van de bovenste plank. Duitse en Tsjechische vertalingen

Nadere informatie

BRNO: EEN STAD WAAR HET NEDERLANDS THUIS IS

BRNO: EEN STAD WAAR HET NEDERLANDS THUIS IS SBORNJK PRACt FILOZOFICKÉ FAKULTY BRNÈNSKÉ UNIVERZITY STUDIA MINORA FACULTATIS PH1LOSOPHICAE UNIVERSITATIS BRUNENSIS R4-Sonderheft, 1999 LEOPOLD DECLOEDT BRNO: EEN STAD WAAR HET NEDERLANDS THUIS IS In

Nadere informatie

Q u i c k -s c a n W M O i n L i m b u r g De e e r s t e e r v a r i n g e n v a n g e m e e n t e n e n c l i ë n t e n

Q u i c k -s c a n W M O i n L i m b u r g De e e r s t e e r v a r i n g e n v a n g e m e e n t e n e n c l i ë n t e n Q u i c k -s c a n W M O i n L i m b u r g De e e r s t e e r v a r i n g e n v a n g e m e e n t e n e n c l i ë n t e n M w. d r s. E. L. J. E n g e l s ( P r o v i n c i e L i m b u r g ) M w. d r s.

Nadere informatie

deel 4 tilburg De Dokkelaers Tilburg

deel 4 tilburg De Dokkelaers Tilburg deel 4 tilburg De Dokkelaers Tilburg 22-3-2015 Deel 4 Nationale zwemcompetitie regio klasse - zondag 22 maart 2015 om 14:00u (25 m) Aanvangstijd juryvergadering: 13:30u 2. 4x50m wisselslag dames 1. ZPK

Nadere informatie

SEKSUELE VORMING IN HET NEDERLANDSE EN TSJECHISCHE ONDERWIJS. EEN VERGELIJKING.

SEKSUELE VORMING IN HET NEDERLANDSE EN TSJECHISCHE ONDERWIJS. EEN VERGELIJKING. FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Katedra nederlandistiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE NIZOZEMŠTINA PRO HOSPODÁŘSKOU PRAXI SEKSUELE VORMING IN HET NEDERLANDSE EN TSJECHISCHE ONDERWIJS. EEN VERGELIJKING.

Nadere informatie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Nizozemský jazyk a literatura. Diplomová práce. Bc. Ivana Hrabalová

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Nizozemský jazyk a literatura. Diplomová práce. Bc. Ivana Hrabalová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA Nizozemský jazyk a literatura Diplomová práce Bc. Ivana Hrabalová IDENTITEIT EN LOCATIE IN DE ROMAN OVER ZUID-AFRIKA IDENTITA A LOKACE V ROMÁNU O JIHOAFRICKÉ

Nadere informatie

R e s u l t a a t g e r i c h t h e i d e n c o m p e t e n t i e m a n a g e m e n t b i j d r i e o v e r h e i d s o r g a n i s a t i e s

R e s u l t a a t g e r i c h t h e i d e n c o m p e t e n t i e m a n a g e m e n t b i j d r i e o v e r h e i d s o r g a n i s a t i e s R e s u l t a a t g e r i c h t h e i d e n c o m p e t e n t i e m a n a g e m e n t b i j d r i e o v e r h e i d s o r g a n i s a t i e s O p le i d i n g: M a s t e r P u b l i c M a n a g e m e n

Nadere informatie

J A P U O I Z S E O G K G J V S Z H T J U Z V I O E U A L I G I T K U I H U U K O Z A E I Z J L O G P B E L V H P

J A P U O I Z S E O G K G J V S Z H T J U Z V I O E U A L I G I T K U I H U U K O Z A E I Z J L O G P B E L V H P 1 80 Cijfers(45) Beschikbare letters: A B E G H I J K L O S T U V J A U O I Z S E O G K G J V S Z H T J U Z V I O E U A L I V K I B G T H G I T K U O H B I I H U U K O Z A E I Z J L O G G J B A Z E S H

Nadere informatie

1 Elmer Bijma 2 Eddy de Boer 3 Sjoerd Brandt 4 Kor Broers 5 Gijs van Dam 6 Ben van Oeveren 7 Jorrit Jongbloed 8 Joost Koelen 9 Daniel Nagel

1 Elmer Bijma 2 Eddy de Boer 3 Sjoerd Brandt 4 Kor Broers 5 Gijs van Dam 6 Ben van Oeveren 7 Jorrit Jongbloed 8 Joost Koelen 9 Daniel Nagel 1 Elmer Bijma 1 : 49.47 2 : 47.89 3 : 46.52 4 : 47.65 5 : 47.15 6 : 42.67 7 : 40.51 8 : 47.86 9 : 49.13 10 : 46.19 11 : 48.02 12 : 48.83 13 : 51.49 14 : 49.90 15 : 46.42 16 : 44.63 17 : 45.30 18 : 46.28

Nadere informatie

44 Prijs programmaboekje: 2,-

44 Prijs programmaboekje: 2,- 44 Prijs programmaboekje: 2,- De Belg Tom Meeusen, de nummer 2 van het eerste jaar, komt ook tijdens ons 1e lustrum weer aan de start. Zal het hem weer lukken om het podium te halen? 2 43 Beste wielerliefhebber,

Nadere informatie

Clubkampioenschappen Junioren t/m Masters Ijsclub Tilburg

Clubkampioenschappen Junioren t/m Masters Ijsclub Tilburg 1 34 2 62 Clubkampioenschappen Junioren t/m Masters Klassement YCT B-rijders 500-500, Dames Naam Cat 500 500 Punten Miranda van den Heuvel-van den Besselaar Ilja van Geloven- Eelman DSB 1:05.21 (7) 1:05.80

Nadere informatie