SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR. Ne-Be

Transcriptie

1 SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR Ne-Be roãník/jaargang: VII. ãíslo/nummer: 2 rok/jaar: 2005

2 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 Vydává: Ne-Be Spoleãnost pro ífiení nizozemské a vlámské kultury Radho Èská Praha 3 âeská Republika Bankovní spojení: Komerãní banka, Praha 2 ãíslo úãtu: /0100 V bor: âervenková Jana, jana.cervenkova@worldonline.cz Giese Eva, eva.giese@volny.cz Havlíková Veronika, veronika.havlikova@quick.cz Pellar Ruben, rpellar@pha.inecnet.cz Pellarová Jana, pellar@post.cz Pittnerová Lucie, lucbro@volny.cz íha Ladislav, ri-tours@mbox.vol.cz Schürová Petra, schurova@c-box.cz Strnadová Lenka, lstrnadova@volny.cz Vittvarová Zuzana, zvittvarova@volny.cz Pfiedsedkynû: Petra Schürová (schurova@c-box.cz, tel/fax: ) Místopfiedsedkynû: Veronika Havlíková (veronika.havlikova@quick.cz, tel.: , mobil: ) Jana Pellarová (pellar@post.cz, tel.: , mobil: ) Pokladník: Eva Giese (eva.giese@volny.cz, tel.: ) Redakce bulletinu: Lenka Strnadová (lstrnadova@volny.cz, mobil: ) Jesse Ultzen (jesse@iol.cz) Knihovna: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 kaïd ãtvrtek od do 15.30, (kromû ãervence a srpna a nizozemsk ch svátkû) Kontakt: Ruben Pellar (rpellar@pha.inecnet.cz, tel: ) Internetové stránky: Obálka: Waddenzee II, foto Jesse Ultzen Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 2 -

3 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 SLOVO ÚVODEM VáÏení ãlenové NE-BE, milí pfiátelé, v tomto ãísle se vám do rukou dostává informace o dal ím pohledu na Ïivot a svût: o zaloïení nizozemské informaãní kanceláfie v Izraeli a jejím zámûru (od kodnit obûti 2. svûtové války). Na e ãlenka Veronika Kopáãková je na místû a podává zprávu. V Nizozemsku máme Andreu Havlíãkovou, knihovnici NE-BE, která informuje - jak jinak - o T dnu knihy v Nizozemsku. K na im nezbytn m aktivitám patfií jednou za dva roky valná hromada. Ten, kdo nemohl pfiijít, se dozví podrobnosti od Jany Pellarové. Leto ní valná hromada NE-BE se konala opût ve Vikadle, tentokrát v jeho novém pûsobi ti. Je nám asi souzeno otevírat po Praze literární kluby a kavárny, v loàském roce jsme mûli jako první pofiad v Kulturním klubu Bofika ípka. Do Valentinské ulice se vrátíme koncem fiíjna pfii náv tûvû nizozemského spisovatele Joosta Zwagermana v âeské republice, jehoï ver e si mûïete pfieãíst v tomto ãísle v pfiekladu Veroniky Havlíkové. Kromû nov ch klubû ale také objevujeme dal í moïnosti - jednou z nich je cestování. Ve spolupráci s Agora Cultural Travels a na ím ãlenem Pietem Schepensem pro vás pfiipravujeme hned dva v lety - do Moravského Krumlova a Tfiebíãe a na podzim do DráÏìan za Janem van Eyckem. Pohled na v tvarné umûní vám v tomto ãísle také poskytuje Zuzana Vittvarová; hudba pfiichází z Moravy: informujeme o moravském cyklu koncertû, festivalu CONCENTUS MORAVIAE ve znamení VLÁMSKÉ BOU E, na nûmï vystoupí vlámské soubory staré hudby. Filmoví fandové si mohou pfieãíst zprávu o Febiofestu z pera Veroniky Havlíkové. Nechybí literární ãást - v pfiekladu Jany Pellarové vy la kniha âtvrtek odpoledne pûl ãtvrté; informaci o knize a ukázku pfiiná íme. Do knihovny na nizozemské ambasádû vás zve Ruben Pellar a Lenka Hofmanová - na obálce si mûïete pfieãíst, kdy. Fotografickou ãást letního ãísla obstarala Zuzana Vittvarová (Den královny) a Jesse Ultzen (obálka), pravideln pfiehled tiskovin Jana âervenková; pfiíspûvky od autorû vymámila a do letního ãtení sestavila Lenka Strnadová, o nizozem tinu peãoval Jesse Ultzen. Jak se vám líbí na- e t mová práce? UÏijte si léto a na podzim pfiijìte, bude to stát za to. Srdeãnû zdraví Petra Schürová DĚKUJEME SPONZORŮM Panu Ladislavu íhovi a Cestovní kanceláfii Ri-Tours Bofiivojova 54, Praha 3 Tel: , , Fax: ri-tours@mbox.vol.cz Panu Pietu Schepensovi a cestovní kanceláfii Agora Cultural Travers Tel. & fax gsm , mailto:info@agoract.cz INFORMACE PRO ČLENY Ne-Be Internetové stránky Ne-Be: Stránky sestavila a spravuje Andrea Havlíãková. Kontakt: a.havlickova@post.cz KNIHOVNA - O prázdninách zavfieno. O bliï í informace volejte: Ruben Pellar - mobil: , tel: , pfiípadnû pi te na adresu: rpellar@pha.inecnet.cz Adresa: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 3 -

4 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY MLUVÍTE NIZOZEMSKY? Chcete se to nauãit? Máte jedineãnou anci! Konverzace s rodil m mluvãím? Kurs pro zaãáteãníky se zku en m pedagogem? Neváhejte! Je tû jsou volná místa!!! Jazyková kola hl. mûsta Prahy, kolská 15, kde vyuãují na i ãlenové Jesse Ultzen, Zdenka Hrnãífiová a Jana âervenková, otvírá v záfií 2005 opût své kurzy nizozem tiny! Zájemci se mohou informovat v zápisové kanceláfii (tel ) nebo na oddûlení germánsk ch jazykû (tel ), kolská 15. NEVÁHEJTE A P IHLASTE SE CO NEJD ÍVE! NENECHTE SI UJÍT V LET DO DRÁÎëAN 24. ZÁ Í V souvislosti s v stavou Tajemství Jana van Eycka. Nizozemské umûní 15. století v DráÏìanech organizuje Ne-Be jednodenní v let do DráÏìan. Datum: sobota 24. záfií 2005 Cena: je tû není stanovena, bude zahrnovat cestu vlakem, 1 jídlo (dle zájmu), vstupenku na v stavu, skupinovou prohlídku Semperovy opery, prûvodce. Maximální poãet úãastníkû: 30 V stava je projektem Obrazárny star ch mistrû a Grafického kabinetu a koná se v Rezidenãním zámku (Residenzschloss) a v prostorách Grafického kabinetu (Kufperstich-Kabinett) od 13. srpna do 31. fiíjna Z tiskové zprávy (pfieloïeno z nûmãiny) Jan van Eyck je povaïován za zakladatele nizozemského malífiství. Ústfiední místo v stavy zaujímá dráïìansk Oltáfi Panny Marie (1437) a portrét Niccola Albergatiho. V stava ukazuje poprvé souhrnû v echny obrazy a kresby raného nizozemského umûní, které se nacházejí v majetku Státních umûleck ch sbírek DráÏìany. Jedná se o patnáct deskov ch obrazû, mimo jiné retábly (kfiídlové oltáfie), obrazy pro soukromou zboïnost a portréty, které stylisticky a ikonograficky navazují na dílo Jana van Eycka stejnû jako na jeho malífiskou techniku. Neobyãejnû velk soubor Grafického kabinetu podává se sv mi témûfi padesáti kresbami z 15. a raného 16. století fascinující pfiehled o nejrûznûj ích funkcích kresby, pfiedev ím jako studie k obrazu, malbû na skle a funerální plastice. Vystavené kresby a obrazy nabízejí nové pohledy na zpûsob práce umûlcû v 15. století: od studie pfies pfiípravnou kresbu aï po dokonãen obraz. V TUTÉÎ DOBU SE V DRÁÎëANECH KONAJÍ JE Tù DAL Í V STAVY: Nákup a m tus Raffaelovy Sixtinské madony. Informace: panûl tí mistfii El Greco, Velázquez a Goya Informace: KONCERT 24. ZÁ Í Heinrich Schütz (Die lange Nacht der alten Musik) Informace: O Semperovû opefie najdete informace zde: âlenové NE-BE OBDRÎÍ V âervnu NA TENTO V LET POZVÁNKU. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 4 -

5 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 JOOST ZWAGERMAN V PRAZE Koncem fiíjna pfiijede do âeské republiky na pozvání NE-BE nizozemsk spisovatel Joost Zwagerman, kterému zanedlouho vyjde kniha Zes sterren, est hvûzdiãek v pfiekladu Veroniky Havlíkové. Ve spolupráci nizozemskou ambasádou a Erasmianem Olomouc se Joost Zwagerman setká se ãleny NE-BE a studenty nizozem tiny v Praze, Brnû a Olomouci. Budeme vás informovat. Z VùSTNÍKU VLÁMSKÉHO ZASTUPITELSTVÍ: FLANDRY V âeské REPUBLICE Festival CONCENTUS MORAVIAE ve znamení VLÁMSKÉ BOUŘE Ve spolupráci s Vlámsk m zastoupením a ze finanãní podpory Vlámské vlády probûhne v rámci Mezinárodního hudebního festivalu 13 mûst CONCENTUS MORAVIAE 2005 jedineãn projekt nazvan Vlámská boufie. Festivalovému publiku budou pfiedstaveny pfiední vlámské soubory staré hudby a franko-vlámská polyfonie zazní také v programech ãesk ch ansámblû. V takovém rozsahu bude vlámská hudební kultura v âeské republice prezentována poprvé. Pondûlí 13/6, Îdìár nad Sázavou konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie, hod Collegium Vocale Gent, Paul Hillier - umûleck vedoucí H. Isaac, J. Obrecht, J. Desprez, A. Willaert Stfieda 22/6, Ti nov Pfiedklá tfií u Ti nova, Porta Coeli, hod Capilla Flamenca, Dirk Snellings - umûleck vedoucí J. Desprez, P. de la Rue âtvrtek 23/6, Rájec-Jestfiebí zámek - Slavnostní sál, hod Jos Van Immerseel - kladívkov klavír J. L. Dusík, L. van Beethoven Pátek 24/6, Telã zámek - nádvofií, hod BLINDMAN, Eric Sleichim - umûleck vedoucí Multiple Voice Sobota 25/6, Riegersburg (Rakousko) zámek, hod Jos Van Immerseel - kladívkov klavír Barbara Maria Willi - kladívkov klavír M. Clementi, J. Chr. Bach Sobota 25/6, Námû t nad Oslavou zámek - nádvofií, 21hod BLINDMAN, Eric Sleichim - umûleck vedoucí Multiple Voice Nedûle 26/6, Hustopeãe Kostel sv. AneÏky âeské a sv. Václava, hod Societas incognitorum, Eduard Toma tík - umûleck vedoucí Ph. De Monte, O. Lassus, J. Regnart, J. Handl-Gallus Pondûlí 27/6, Lysice kostel sv. Petra a Pavla, hod Capella Regia, Robert Hugo - umûleck vedoucí Ph. De Monte, O. Lassus Úter 28/6, Tfiebíã bazilika sv. Prokopa, hod Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel - umûleck vedoucí Chromatismus Letáky zdarma (v nizozem tinû, ãe tinû, nûmãinû nebo angliãtinû) mûïete na poïádání obdrïet na vlámském zastupitelství (flanders.gov.vienna@flanders.at). Mezinárodní hudební festival 13 mûst CONCENTUS MORAVIAE 2005 nabízí vedle této Vlámské boufie je tû celou fiadu dal ích koncertû, a to v dobû od 4. ãervna do 2. ãervence! Bûhem setkání s novináfii v PraÏském domû v Bruselu byl projekt Vlámské boufie pfiedstaven v pfiítomnosti Jeho Excelence Jifiího Havlíka, velvyslance âeské republiky v Belgii. Rezervace na Concentus Moraviae jsou moïné na adrese Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno, Kapucinské nám. 14, Brno, tel.: (+420) , info@concentus-moraviae.cz Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 5 -

6 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 JE Tù JEDNOU FLANDRY NA MORAVù Vedle tûchto koncertû se mûïete rovnûï zúãastnit exkluzivních prohlídek kolekcí vlámského umûní v moravsk ch zámcích a muzeích, aè uï v kombinaci s nûjak m koncertem v rámci Vlámské boufie, ãi nikoliv. Program naleznete v nejbliï ích dnech na webov ch stránkách. Prohlídky se budou konat v Jaromûfiicích nad Rokytnou, v Rájci-Jestfiebí, v Telãi, Námû ti nad Oslavou, Olomouci, Brnû a KromûfiíÏi. VLÁMSKO-âESKÉ PROJEKTY V âasopise FLANDERS V posledních ãíslech ãasopisu Flanders vycházejí pravidelnû zprávy o vlámsk ch projektech v âeské republice. V nejnovûj ím ãísle si napfiíklad mûïete pfieãíst o úspû né prezentaci projektu spolupráce mezi Imec-KHBO-Oostende a BTIC pro fieditele technick ch kol z Brna. âasopis Flanders najdete na na ich webov ch stránkách. PRAÎSKÉ PERSPEKTIVY SE ZAJÍMAV MI P ÍSPùVKY VLÁMSK CH PROFESORÒ V rámci kolokvia PraÏské perspektivy" na Karlovû univerzitû, konaného ve dnech 17. a 18. bfiezna 2005, se uskuteãnily zajímavé pfiedná ky vlámsk ch profesorû. Kolokvium, jehoï tématem byly Národní stereotypy", obohatil sv m pozoruhodn m pohledem na Obraz domorodce v indonéské poezii doktor Kris Steyaert z luty ské univerzity. Prof. Dr. Lut Missinne (Univerzita Münster) se zab vala mûstem Oostende a pocitem, kter v ãlovûku vyvolává mofiské pobfieïí, jako aspektem tzv. belgitidy. K jazykovûdné ãásti kolokvia pfiispûl svou pfiedná kou Formování národa ve sloïitém a kontrastním jazykovém prostfiedí profesor Dr. Guy Janssens (Univerzita Lutych). Dal í informace v souvislosti s vlámsk mi aktualitami na adrese: Walter Moens Zástupce vlámské vlády v Rakousku, âeské republice a Maìarsku Belgické velvyslanectví - Vlámské zastoupení Mariahilfer Straße 121 b, A Wien Tel.: +43/1/ Fax: +43/1/ flanders.gov.vienna@flanders.at, website: TISKOVINY A ČASOPISY ONS ERFDEEL roãník - ãíslo 1 - Over een mislukte staat, zonder nostalgie. Het Verenigd Koninkrijk van Willem I en de scheiding van 1830, door Remieg Aerts - Bestaan. Maar. Ontbouwing van de wereld van Peter van Lier, door Piet Gerbrandy - Roy Villevoye en het leven op aarde, door José Boyens - Er zijn heel tedere machines nodig, Panamarenko s P(oëtische) K(racht), door Kurt de Boodt - Het verloren fatsoen, door Wessel Krul - Boer op puntschoenen. Johan Simons, theatermaker, door Peter van Vlerken - Het vreemde nest van het Vlaamse proza. Een vlucht over de Vlaamse Bibliotheek, door Bart Vervaeck - Kunsten - Boeken - Taal en cultuur AHOJ (Vereniging Vrienden Nederland - Tsjechië en Slovakije) - bfiezen EVENEMENTEN: Uitvoering van de kinderopera Brundibar door het jongenskoor uit Hradec Králové in het kader van de 60-jarige herdenking van het einde van de Tweede Wereldoorlog; - NIEUWS VAN DE STEDENBANDEN: Brielle-HavlíãkÛv Brod; Waddinxveen-Pelhfiimov; Ede-Chrudim - VAN EN OVER TSJECHIË EN SLOWAKIJE, UIT DE KNIPSELMAP: Jifií Bûlohlávek benoemd als chef-dirigent van het BBC Symphony Orchestra - DIVERSEN: Jan Amos Comenius levensloop - BoÏena a Babiãka, een lezing verzorgd door Marijke van Dorst op de ledenvergadering van de VNTS, een verhaal over een bijzondere vrouw en een bijzonder boek - DUET - Tweetalige impressies over Nederland - Thinking in glass - Gemeentemuseum den Haag - 9 april tot 11 september, de eerste museale presentatie in Nederland van modern glas uit Tsjechië en Slowakije Zpracovala Jana âervenková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 6 -

7 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 Grand Café Orient Moji milí, objevila se na hvûzdném nebi praïsk ch kaváren jedna nová. A kdo máte tro iãku rádi kubismus, budete velmi pfiíjemnû pfiekvapeni. Okusila jsem tam roli hosta. Interiér je úïasn, v echny ty maliãkosti, detaily, drobnosti, které pfiinesl s sebou tenhle styl s docela jepiãím Ïivotem, si ãlovûk mûïe vychutnávat. Okukovat, radovat se. Zatím v ak obsluhující personál nedorostl velikosti prostfiedí. A je tû jedna vada by se dala nalézt. Architekt Janák navrhl i stylov porcelán. JenÏe. JenÏe lidé by asi rádi odcházeli i s ním, tak- Ïe se stoluje na porcelánu nev razném. Holt na ten kubistick se mûïeme podívat dole z chodníku za v lohou. Svûtovû unikátní kubistická kavárna Grand Café Orient v prvním patfie domu U âerné Matky BoÏí na rohu Celetné ulice byla opût uvedena do provozu a nyní slouïí vefiejnosti. Stalo se tak po více neï osmdesáti letech. Kavárnu navrhl architekt celého objektu Josef Goãár. DÛm U âerné Matky BoÏí byl postaven v roce Aãkoliv se tehdy jednalo o ryze moderní stavbu, objekt se nenásilnû zaãlenil do okolní zástavby historick ch domû. Dnes je dûm U âerné Matky BoÏí národní kulturní památkou. DÛm dostal své jméno podle barokní mariánské sochy, zvané âerná Matka BoÏí, která je umístûna na jeho nároïí. PÛvodnû byl navrïen pro komerãní úãely, kromû kavárny Grand Café Orient zde byly obchody a kanceláfie. Konec Orientu pfii el pfiekvapivû brzy. Kavárna pfiestala existovat krátce po první svûtové válce. Podle slov hlavního iniciátora jejího znovuotevfiení Rudolfa Bfiínka byly na vinû protirakouská nálada a pfieïití kubistického stylu. JiÏ ve dvacát ch letech zde kavárenské elegány nahradili bankovní úfiedníci. Souãasn stav kavárny je dílem spoleãnosti Baba v ãele s jiï zmiàovan m Rudolfem Bfiínkem, která kavárnu také provozuje. Jedin m zdrojem, jenï slouïil jako vzor pro rekonstrukci interiéru, bylo pût ãernobíl ch fotografií a dvû skicy. Vybavení kavárny vévodí ostré hrany, charakteristické pro kubistick styl. Z nostalgie z dávno za- l ch ãasû náv tûvníka vyvedou jen vymoïenosti moderní techniky ãi hluãnû se projevující turisté. Z dûstojného místa sleduje dobovou kavárnu s novodob mi náv tûvníky také busta Josefa Goãára. Zuzana Vittvarová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 7 -

8 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 ZPRÁVY ZE SVĚTA NIZOZEM TÍ VETERÁNI VE SVATÉ ZEMI Letos v lednu si cel svût pfiipomnûl jedno obrovské, smutné a dûsivé v roãí. 27. ledna uplynulo pfiesnû edesát let od osvobození snad nejproslulej ího koncentraãního tábora v Evropû, Osvûtimi. Byl to den uctûní památky obûtí holocaustu, den velk ch projevû a zapálen ch svíãek, ale také den pln tich ch vzpomínek a pfiemítání. Pfiemítalo se jistû i v Nizozemsku. A to intenzivnû. VÏdyÈ tahle malá zemû ztratila bûhem druhé svûtové války témûfi 75 procent sv ch Ïidovsk ch obyvatel. V rámci Evropy tak rozhodnû zaujala jedno z pfiedních míst. Z pûvodních zhruba ÎidÛ, jeï Ïili na nizozemském území pfied vypuknutím války, se jejího konce nikdy nedoïilo. Nekoneãn seznam obûtí dnes existuje i na internetu. Na webov ch stránkách Centra pro v zkum nizozemského Ïidovstva pfii Hebrejské univerzitû v Jeruzalémû ( jewry.huji.ac.il) lze podle jména, obce, data narození, ãi jin ch osobních údajû vyhledat informace o nizozemsk ch obûtech holocaustu. U vût iny je jako místo úmrtí uvedena právû Osvûtim. Ale Ïivot jde dál. Tak znûlo pováleãné krédo ve vût inû Evropy. Rychle se zaãalo s plánováním nové budoucnosti a obnovou zemû. Odhodlání zapomenout na ukrutnosti války a pokraãovat v normálním Ïivotû bylo obrovské, nicménû nemoïné. K prvnímu velkému odhalení následkû potlaãovan ch vzpomínek, osobních traumat a psychick ch problémû do lo kupodivu aï v polovinû edesát ch let. Nizozemsk stát se tehdy zaãal problematikou obûtí války a jejich vyrovnávání se s minulostí intenzivnû zab vat a na poãátku sedmdesát ch let pfiijal fiadu zákonû na od kodnûní lidí, ktefií za války rûzn m zpûsobem trpûli. Jedním z v znamn ch rozhodnutí nizozemské vlády bylo i zaloïení sítû speciálních informaãních stfiedisek, jejichï úkolem je ífiit informace o nizozemsk ch programech a fondech pro váleãné obûti. Stfiediska dnes existují v mnoha zemích od Austrálie pfies Indonésii aï po Spojené státy. Od roku 1974 existuje takové stfiedisko i v Izraeli. Název Nizozemská informaãní kanceláfi (NIK) sice mûïe b t tro ku matoucí, s cestovním ruchem kaïdopádnû nemá nic spoleãného. Kanceláfi je oficiálnû souãástí nizozemského velvyslanectví v Izraeli, má v ak velmi zvlá tní status uï jen díky svému geografickému umístûní uprostfied Jeruzaléma. Na znamení nesouhlasu s anexí v chodního Jeruzaléma a jeho následném prohlá ení za hlavní mûsto Izraele se totiï témûfi v echna velvyslanectví pfiesunula v roce 1981 do Tel Avivu. Kanceláfii velí pan Dirk Wentink, kter souãasnû pracuje jako kulturní ata é v Tel Avivu. Jeho t m tvofií osm spolupracovníkû ovládajících plynnû nizozem tinu. Není divu, vïdyè v ichni jsou pûvodem Nizozemci a do Svaté zemû se pfiistûhovali bûhem posledních ãtyfiiceti let. Kanceláfi má v souãasné dobû asi 1400 klientû, jimiï jsou Ïidov tí seniofii, ktefií mezi lety 1940 a 1945 kvûli svému pûvodu na nizozemském území trpûli a nyní trvale Ïijí v Izraeli. Vût ina z nich byla vûznûna v koncentraãních táborech ãi se musela skr vat. Práce kanceláfie se bezprostfiednû t kají dva zákony, zákon o od kodnûní o- bûtí pronásledování v letech a zákon o od kodnûní civilních váleãn ch obûtí v letech Oba texty pfiesnû definují potenciální recipienty (nejen) finanãní kompenzace, jimiï jsou osoby pronásledované bûhem nûmecké okupace z dûvodu rasy, víry, Ïivotního pfiesvûdãení, homosexuality ãi vyhnutí se povinnému pracovnímu nasazení a civilisté, ktefií se bûhem nûmecké ãi japonské okupace stali obûtí váleãného násilí, jako napfi. bombardování, stfielby, atd., anebo byli v dûsledku vûznûní, povinného pracovního nasazení, nuceného skr vání, zneuïívání, atd., postiïeni fyzicky ãi psychicky natolik, Ïe mají trvalé následky. * NIK se nicménû nezab vá pouze pravideln m vyplácením finanãních dávek. SluÏby kanceláfie jsou mnohem ir í a zahrnují napfi. telefonické konzultace, lékafiské prohlídky, psychologické poradenství, poskytování informací o krajansk ch spolcích, kulturních aktivitách a institucích pro seniory. To v e s holandsk m nádechem. Je to neuvûfiitelné, ale v tak malé zemi jako Izrael existuje hned nûkolik organizací poskytujících sluïby pfieváïnû nizozemsky hovofiícím zájemcûm. Patfií mezi nû spolek Irgoen Olei Holland, kter se zamûfiuje na volnoãasové aktivity seniorû, Centrum pro psycho-sociální poradenství ELAH, jenï vydává ãtvrtletnû svou publikaci v nizozem tinû a v hebrej tinû, a napfiíklad i domov dûchodcû nedaleko Haify, pokfitûn jako vila Juliána. Podle pana Wentinka je tû Ïije mnoho NizozemcÛ, jeï zakusili váleãné útrapy, av ak nechtûjí o pomoci nizozemské vlády ani sly et. Jsou to lidé, ktefií se stále cití zrazeni svou zemí a kvûli pocitu zrady a jisté hrdosti jakoukoli pomoc odmítají. Pro pfiípad Ïe by zmûnili názor, je tu kaïdopádnû adresa, na niï se lze vïdy obrátit: NIK. Poznámky * PrÛvodce zákony pro váleãné obûti (Wegwijzer wetten voor oorlogsgetroffenen). Pensioen- en Uitkeringsraad, Leiden Str Veronika Kopáãková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 8 -

9 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ UDÁLOSTI VáÏení pfiátelé a ãlenové Ne-Be, 16. bfiezna 2005 probûhla v obnoven ch prostorách Vikadla v Bofiivojovû ulici na ÎiÏkovû dal í VALNÁ HROMADA na í spoleãnosti. Byl to bohulib veãer a já bych Vám tu nyní o nûm mûla nûco povyprávût. KdyÏ jsem si vzala do ruky bulletiny z minul ch let, abych si prohlédla své obdobné zpravodajství z pfiedcházejících valn ch hromad, hluboce jsem se zastydûla. Musela jsem si bohuïel pfiiznat, Ïe jsem byla vût inou tak líná, Ïe jsem jen prostû pfietiskla svûj jiï tradiãnû ponûkud rozvlekl pfiíspûvek o vûcech minul ch a o v em ostatním nabubfiele mlãela. Letos se to pokusím napravit. A b t struãná, coï bude v mém pfiípadû moïná nejvût í problém. Tak tedy: na e setkání zahájila pfiedsedkynû Petra Schürová informací o revizní zprávû, kterou vypracovaly Hana Zollmanová a Eva Giese. Revizorky shledaly v e v pofiádku a dokonce konstatovaly, Ïe se zlep ila platební morálka ãlenû. Hurá! Dále jsem se slova zmocnila já a povykládala o aktivitách Ne-Be bûhem minul ch dvou let. V roce 2003 to byla mimo jiného pfiedná ka pana profesora Wilmotse o nizozemsk ch pfiíslovích v díle Pietera Breugela Star ího a literární ãtení z románu Helly Haasse Pánové ãajov ch plantáïí v pfiekladu Petry Schürové. V roce 2004 slavilo Ne-Be pûtileté v roãí, Prahu a nás nav tívila Magriet de Moor a na závûr roku probûhly v Ostravû úïasné Nizozemské dny za hojné úãasti na ich ãlenû. UÏ v roce 2005 zavítal do Prahy vlámsk zpûvák Raymond van het Groenewoud a vyprodal Divadlo Archa. I tentokrát bylo m m mil m úkolem podûkovat - nizozemské ambasádû, ztûlesnûné paní Hildou Jansen, a vlámskému zastupitelství, v na em pfiípadû panu Walteru Moensovi, za jejich pfiízeà a podporu, ãlenûm v boru, redakci bulletinu, dobrovolníkûm v knihovnû a panu Ladislavu íhovi. A v em nebe ÈanÛm. Na e fiady roz ífiili i dva noví ãestní ãlenové - pánové Ondfiej Hrab a Jaroslav Hutka. Howgh. Z minulosti do budoucnosti nás vyvedla Veronika Havlíková, kdyï nám poreferovala o chystané náv tûvû Joosta Zwagermana v Praze u pfiíleïitosti vydání jejího pfiekladu Zwagermanovy knihy. Dal í autorkou, která by v roce 2006 mohla nav tívit na e zemû, je Kristien Hemmerechts. Veronika pfiipomnûla i postupnou profesionalizaci Ne-Be a skuteãnost, Ïe nás na kulturní scénû zaãínají brát váïnû, coï se projevuje mimo jiné i v narûstajícím poãtu pfiekladû nizozemsk ch a vlámsk ch autorû vydan ch u rûzn ch nakladatelství: Mladá fronta, Paseka, Lidové noviny, Eroika a dal í. Ov em nejen literaturou Ïiv jest ãlovûk, a proto se tû me i na hudební cyklus koncertû staré vlámské hudby, kter se letos v ãervnu jako Vlámská boufie proïene Moravou. Paní Havlíkovou posléze vystfiídal ná knihovník Ruben Pellar, kter se na chvíli témûfi filozoficky pozastavil nad smyslem, kter pro ãlovûka-ãtenáfie knihovna má. Ne-Be se v tomto ohledu mûïe radovat hned dvakrát - na e knihovna v prostorách nizozemského velvyslanectví se stále rozrûstá a na ly se i mladé posily, které jsou ochotné jí vûnovat svûj ãas a energii. Za v echny jmenujme ty nejpilnûj í: Lenku Hofmanovou a Andreu Havlíãkovou. Lze tedy doufat, Ïe zájem ãlenû o v pûjãky i nadále poroste. Neodmyslitelnou souãástí Ïivota na í spoleãnosti se staly náv tûvy a pfiedná ky v Národní galerii, s nimiï jsou spojena jména dvou dam: paní Zuzany Vittvarové a paní doktorky Jitky Handlové, lektorky Sbírky starého umûní NG v Praze. Zuzana Vittvarová nás seznámila s historií své i na- í spolupráce s NG a paní Handlovou a pfiipomnûla nám v echna ta nádherná setkání nad obrazy star ch vlámsk ch a nizozemsk ch mistrû, kter ch jsme se jiï mohli zúãastnit. Nás naopak tû í, Ïe i Ne-Be samo je schopno pfiipravit pofiady, vûnované malífiskému umûní. O pfiedná ce profesora Wilmotse tu jiï byla fieã, dal ím nebesk m specialistou je pan Piet Schepens, kter napfi. v únoru tohoto roku pro na e ãleny pfiedná el o Janu van Eyckovi. K malífiûm, ãi vlastnû k malífii jsme se toho veãera ostatnû je tû vrátili, poté co jsme ve funkci hlasováním potvrdili stávající ãleny v boru a zvolili ãlena nového - pana Ladislava íhu. Tím vyvolen m byl Rubens. Ruben Pellar, Piet Schepens a paní Helena Giordanová stfiídavû ãetli z jeho dopisû - a to v ãeském, nizozemském a italském jazyce. Ruben Pellar nám rovnûï povûdûl nûco o historii tûchto dopisû a zasadil je spolu se svou kolegyní-ital tináfikou do kontextu géniova Ïivota, dobov ch událostí i filologického rámce v voje nizozem tiny a ital tiny. (Teì si neodpustím osobní poznámku na okraj - ta pfiedná ka byla bájeãná, úchvatná, poutavá, bezprostfiední a v ichni, kdo jste ji nesly eli, máte ãeho litovat. Rubene, paní Heleno, Piete, moc dûkuji!!!) Tak - a tím se dostávám na konec oficiální zprávy o oficiální ãásti valné hromady. Zda se mi podafiilo udrïet svou uïvanûnost na uzdû, posuìte sami. Veãer pokraãoval dál neoficiálnû, pochutnávali jsme si na obãerstvení, které nám zajistil pan íha, dobfie jedli, dobfie pili, dobrou vûli spolu mûli. Pfií tû nashledanou! Jana Pellarová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE - 9 -

10 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 KOUKEJ, KOUKEJ, BEJBY! Leto ní FEBIOFEST byl mimofiádnû jiskfiivou a inspirující, dokonale zorganizovanou a nesmírnû pestrou pfiehlídkou svûtového filmu, na níï se jiï tradiãnû pfiedstavily nekomerãní snímky. Tento festival prezentuje kaïdoroãnû, pfiedev ím díky Tereze Brdeãkové, také filmy nizozemské provenience. Aãkoli jejich poãet rok od roku klesá, jejich kvalita si stále udrïuje velmi vysokou úroveà. Klesající zastoupení nizozemského filmu neznamená, Ïe není z ãeho vybírat, ale je spí e obecn m trendem posledních roãníkû festivalu, na nûmï zavedené evropské kinematografie uvolàují místo nov m zemím, které se na filmovém poli teprve rozvíjejí (pfiedstavily se zde filmy gruzínsk, ázerbajdïánsk, iráck apod.), o to v ak jsou moïná pro evropského diváka zajímavûj í. Poãet zástupcû nizozemského filmu tedy letos klesl na jednoho (a doufejme, Ïe se nebude jiï nadále sniïovat ;-), zato v ak paní Brdeãková dovezla s filmem rovnou i jeho reïiséra. Vyprodanému hledi ti nejvût ího kinosálu komplexu Village Cinemas Andûl na praïském Smíchovû se pfiedstavil Albert ter Heerdt se sv m Shouf shouf habibi! ReÏisér Ter Heerdt napsal k filmu také scénáfi. Film vznikl vlastnû na popud herce Mimouna Oaïssy, kter Ter Heerdta, známého do té doby pfiedev ím jako televizního tvûrce, oslovil s návrhem na vytvofiení snímku, kter se zab vá souïitím rûzn ch kultur v Nizozemí. Aneb, fieãeno ménû oficiálnû, Oaïssov mi slovy: KdyÏ si chce v Holandsku Marokánec zahrát ve filmu, musí si ho nejdfiív sám vymyslet." ReÏiséra nápad oslovil mimo jiné i proto, Ïe sám Ïije v Amsterodamu ve ãtvrti z vût í ãásti ob vané marock m etnikem. To, co se podafiilo Ter Heerdtovy natoãit, v ak není Ïádné multikulturní drama, n brï vzletná komedie, která si s jemnou ironií utahuje ze v ech zabûhnut ch kli é, která ovládají pfiedstavy pûvodních obyvatel Nizozemí o muslimsk ch pfiistûhovalcích, a naopak. Na prototypu marocké rodiny Ïijící v Nizozemí dokázal Ter Heerdt vtipnû postihnout v echny nuance takzvané muslimské problematiky. Rodiãe, ktefií se pfiistûhovali do Nizozemí v letech hospodáfiského rozmachu, kdy se tato zemû shánûla po levné pracovní síle, nemluví pochopitelnû holandsky. Otec zachází s matkou jako s onucí. Nejstar í syn Sam se úplnû integroval (v oãích sv ch soukmenovcû poholand tûl), za coï si od mlad ího Apa vyslouïí nadávku knuffelturk" (krásné slovíãko, které do holand tiny zavedla dvojice komikû Van Kooten & De Bie jako oznaãení vzornû integrovaného cizince; doslova to znamená tureck mazlík, av ak do ãe tiny jsem ho pfievedla jako vlezdoprdelka ). Zatímco tedy Sam pracuje jako policista, Ap se k fiádné práci nemá. Pracovní úfiad mu totiï ne a ne nabídnout nûco podle jeho pfiedstav: ãistou kanceláfi s poãítaãem na psacím stole, pfiípadnû roli v hollywoodském trháku. A tak Ap radûji s partiãkou kamarádû kouká, kde by co sebral. Sestra Leila se navzdory tlaku otce vymaní z tradiãní role marocké Ïeny (vdát se za muslima, mít dûti, zûstat doma a nepracovat) a po maturitû na odûvní kole chce zaãít dráhu návrháfiky. Nemine ji pochopitelnû zapuzení z domu. Nejmlad í Driss si zas na základní kole pfiilep uje ke kapesnému vydíráním muslimsk ch spoluïaãek, které vyfotí bez átku na hlavû a nalíãené. Postavy jsou zasazeny do velmi zábavné a napínavé zápletky, která dodává celému filmu svûïí tempo. Laskav Ter HeerdtÛv humor vystihuje krásnû sekvence z úvodu filmu, v níï Ap vypráví svému str ci v Maroku vtip o holandsk ch Marokáncích: Ví jakej je rozdíl mezi E.T. a Marokáncem? 1. E.T. mûl vlastní kolo; 2. E.T. vypadal dobfie; 3. E.T. pfiijel sám; 4. E.T. se chtûl nauãit jazyk; 5. E.T. se chtûl vrátit tam, odkud pfii el. Str ci to v ak vtipné nepfiipadá. Neví, co to je E.T. Po promítání probûhla je tû asi hodinová diskuse s autorem pfiímo v kinosále. Film vzbudil nad ené reakce i u ãeského publika, které s touto problematikou konfrontováno není. To svûdãí o jeho kvalitách, neboè v sobû nese nûco univerzálního, co - jak se zdá z úspûchû, které film slaví po celém svûtû - oslovuje diváky nejen nizozemské a marocké. SvÛj dojem z tohoto snímku musím vyjádfiit slovy Terezy Brdeãkové: Ten film je, stejnû jako jeho tvûrce, takové sluníãko. Zahfieje a potû í. K tomu nemám co dodat. Veronika Havlíková Program koncertû Jaroslava Hutky najdete na adrese: De concerten van Jaroslav Hutka - programma en informatie: ZÁ Í stfieda, Hutka, âesk Tù ÍN, Pizzeria Altro Verdi, Smetanova 9, 19:00 8. ãtvrtek, Hutka&Hladík, OLOMOUC, detaily budou upfiesnûny pozdûji 9. pátek, Hutka, PRAHA 1, klub Por Favore, Tomá ská 14, 21: sobota, Hutka, Ú TùK, Kalvárie na vrchu Ostrém, 14: sobota, Hutka, MOST, jevi tû u kostela, 13: stfieda, Hutka, PRAHA 5, U Frgála, Staroko ífiská 9, 19:00, tel: pátek, Hutka, LETOHRAD, detaily budou upfiesnûny pozdûji 26. pondûlí, Hutka&Hladík, PRAHA 2, Balbínova lit. hospûdka, Balbínova 6, 20: ãtvrtek, Hutka, PRAHA 2, Trafika Café&tabák, Slavíkova 16, 19:30, tel: Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

11 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 DEN KRÁLOVNY na Nizozemském velvyslanectví v Praze fotografovala Zuzana Vittvarová Zleva: Jos Wuijts, Veronika Havlíková, manïelé Paroubkovi Meisje Zleva: Jana Pellarová, Ruben Pellar, Veronika Havlíková, Jos Wuijts NIZOZEMSK T DEN KNIHY 2005 V bfieznu se kaïdoroãnû koná desetidenní T den knihy na podporu nizozemsk ch knih. Pfii této pfiíleïitosti vydává tzv. Spoleãná propagace nizozemsk ch knih kniïní dárek, kter pí e speciálnû pro T den knihy kaïd rok jin spisovatel. Tématem sedmdesátého T dne knihy ( bfiezna) byl Obraz Nizozemska - knihy o národních dûjinách". KaÏd den byl na programu jin pohled na nizozemskou historii, napfi. historické romány, umûní a architektura, sedmnácté zlaté století, Nizozemská Indie, vlastenecké ver e, atd. Autorem kniïního dárku pro tento rok, kter m je Zomerhitte (Letní vedro; od ãervna dostupn v na í knihovnû), je témûfi osmdesátilet Jan Wolkers. Útlá kníïka o 92 stranách, která se odehrává na jednom z Frísk ch ostrovû, je Wolkersov m prvním románem po dvaceti letech. Letní vedro je typick Wolkers, ve kterém se navrací v echny prvky jeho bohatého souborného díla: láska a smrt, umûní a náboïenství, pfiíroda, osud a násilí. Pfiíbûh pln napûtí a intrik v pfiekypujícím stylu (informace z pfiebalu knihy). Letní vedro získal kaïd pfii nákupu jak chkoliv knih v nizozem tinû v hodnotû minimálnû 11,50 Euro. Vrcholem T dne knihy byla nedûle 13. bfiezna, neboli Den Jana Wolkerse. Pod heslem: Wolkers nejde za národem, národ jde za ním, pfiedãítal dopoledne Wolkers v Královském divadle Carré v Amsterdamu pro více jak tisícovku diváku ze svého díla, ãemuï pfiedcházel vtipn rozhovor s moderátorem Paulem Wittemanem. O pfiebalu knihy Letní vedro, na kterém se vyjímá nahá, zezadu vyfocená Wolkersova manïelka Karina, poznamenal spisovatel bûhem interview, Ïe se mu stra nû moc líbí. Podle nûj jiï ãtenáfii doufají v druhou knihu s Karinou vyfocenou zpfiedu. Po interview následovalo vystoupení jeho syna Toma Wolkerse. Odpoledne bylo amsterdamské námûstí Spui, na kterém bylo organizováno mnoho akcí kolem díla Jana Wolkerse, pfiejmenováno na nûkolik hodin na námûstí Jana Wolkerse. Tento den mohl navíc kaïd pfii pfiedloïení kniïního dárku cestovat vlakem zdarma po celém Nizozemí. Tématem pfií tího T dne knihy ( bfiezna 2006) bude Spisovatelé a hudba, kniïní dárek pí e Arthur Japin (*1956). Andrea Havlíãková Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

12 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 V POZADÍ JSOU STA Í HOLANëANÉ A VLÁMOVÉ PETR BRANDL - MALÍ NE ESTÍ POZEMSK CH V jakémsi ãlánku jsem si pfieãetla tato slova a ta mnû orámovala sobotní den (osm leden 2005, 14 C - teplotní rekord dne v praïském Klementinu): Pfiivonût k rûïi. UãiÀte nûco pro sebe na své cestû Ïivotem. Zpomalte a udûlejte si ãas na to, abyste opravdu vidûli. Udûlejte si ãas na to, abyste se mohli rozhlédnout kolem sebe a uvidûli, co se dûje právû tam, kde jste. MoÏná pfiicházíte o nûco nádherného. O takovém dni si mûïeme nechat jen vyprávût. Pravda, média nás informují o meteorologick ch zlovolnostech v Evropû, o záplavách v jiïní Anglii, o vraïdícím orkánu kolem Severního mofie a Baltu Tady je den modr, ba co dím a- zurov, sluníãko rozsvítilo v echny zlaté konce praïsk ch vûïí a vûïiãek a my se vydáváme s Tamarou do Národní galerie, tentokrát do Jifiského klá tera. Ve dvû hodiny odpoledne se totiï zúãastníme pfiedná ky k nedávno otevfiené Brandlovû v stavû. Téma je nosné: Kufiáci, felãafii a dívky nefiestné v obrazech Petra Brandla. U vchodu se nás ujala samotná kurátorka v stavy Andrea Rousová a odvedla nás do komorního prostfiedí mezi Brandlovy obrazy a obrazy jeho moïn ch duchovních uãitelû ãi spfiíznûncû nebo souputníkû. Dostalo se nám informací o umûlcovû Ïivotû - praïsk rodák Petr Brandl pob val také v Kuksu, Manûtínû ãi Kutné Hofie, kde zemfiel a kde je pochován. Jeho nezkrotná povaha mu komplikovala soukrom i umûleck Ïivot. Nûkolikrát byl vûznûn a léta se soudil s b valou Ïenou o alimenty, investoval do tûïby drah ch kovû, byl oblíbencem bohat ch. Dozvûdûli jsme se o pfievaïujícím zamûfiení umûlcovy ãinnosti, o tom, Ïe se na emu nejv raznûj ímu baroknímu malífii ne právû dostateãnû vûnujeme. Petru Brandlovi uspofiádala Národní galerie v Praze soubornou v stavu naposledy u pfiíleïitosti 300 let od narození, v roce 1968 v Jízdárnû PraÏského hradu. Toto ponûkud smutné skóre se stalo jak msi alarmem a zároveà i podnûtem k uspofiádání komorní v stavy Brandlov ch dûl s Ïánrovou tematikou. Îánrové malby sice tvofií v Brandlovû tvorbû pouze zlomek námûtového rejstfiíku, ale o to více zajímavá je jejich námûtová interpretace, která by mûla v rámci v stavy pfiinést nûkterá nová zji tûní. ZároveÀ tak lze i pfiipomenout, Ïe se Ïánrov m námûtûm v ãeském barokním umûní badatelsky doposud nevûnoval Ïádn z historikû umûní. Brandlovy Ïánry mají pfiedev ím mravoliãn charakter a obsahují mnoïství symbolick ch asociací. Obsahovû souvisejí napfiíklad s divadelní produkcí (zejména s divadelní formou zv. commedia dell arte), s literaturou (pfiedev ím emblematickou) nebo i s o- becnûj í symbolikou uïívanou v barokním malífiství, jako je téma memento mori ãi vanitas poukazující na marnivé lpûní ãlovûka na vûcech pozemsk ch. V Brandlov ch dílech s Ïánrovou Podívejme se na gesto rukou. Poãítá? Diskutuje? tematikou se neodráïí pouze osobnost tvûrce jako malífie, ale i jako ãlovûka Ïijícího bohémsk m Ïivotem, jemuï nebyly cizí mnohé z pozemsk ch nefiestí - vlastnû i rozko í, které sám okusil. Brandl se tak pfied námi objevuje ve zcela novém svûtle - prezentován byl totiï vïdy více jako malífi ve sluïbách církve oslavující svaté ve sféfie nebeské, ale nyní jej NG pfiedvádí rovnûï jako umûlce zachycujícího okamïiky ze Ïivota obyãejn ch smrtelníkû. I pfies nevelk poãet dochovan ch dûl s mravoliãnou tematikou je patrné, Ïe se Brandl dokázal dotknout tûch nejzákladnûj ích nefiestí barokní doby - tabáku, alkoholu a prodejné lásky. Svûdãí o tom napfiíklad dva obrazy kufiákû - tématu velmi oblíbeného v holandské malbû 17. století (frekventovaného napfi. u Franse Halse). V jevy s podvodn mi felãary zkoumajícími vzorek moãi dívek pfii l ch do jiného stavu bez manïelského svazku nebo obraz mastiãkáfiky nabízející zákazníkûm rozmanité lektvary jsou pojaty jako Ïivé kompozice, které pouze zdánlivû vyhlíïejí jako scény zachycující v ední Ïivot. Ve skuteãnosti jde o promy lenû konstruovaná díla s mnohovrstevnatou symbolikou upozoràující diváka na nefiesti, kter ch se má vyvarovat. V protûj kov ch obrazech MuÏe s d mkou a Dívky s ãí í Brandl nekonvenãním zpûsobem zobrazil kufiáckou a pijáckou rozko zároveà jako alegorii ãichu a chuti a navíc díla obohatil o erotické symboly, kter mi koncepãnû obû malby propojil. Pfiínosem v stavy není jenom fakt, Ïe v echna Brandlova díla s Ïánrovou tematikou jsou pospolu vystavena zcela prvnû, ale i skuteãnost, Ïe nûkteré dosud nevystavené a nepublikované obrazy tak zaïijí vûbec svou premiéru. Na v stavû jsou vystavena i díla zapûjãená z Královské kanonie premonstrátû na Strahovû, Národního památkového ústavu, Kanonie premonstrátû v Nové í i, Správy PraÏského hradu, Národního muzea v Praze, UmûleckoprÛmyslového musea v Praze a Národního ústavu li- Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

13 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 dové kultury ve StráÏnici. Vzhledem k námûtové souvislosti i návaznosti Brandlov ch ÏánrÛ na holandské malífiství bude pro diváka jistû pfiijatelná komparace a konfrontace vystaven ch dûl s tvorbou holandsk ch mistrû, ãímï dojde k vytvofiení jakési tematické paralely. (konec citátu, autorka Andrea Rousová) Pfiedná ka skonãila, uvûdomily jsme si jasnû s Tamarou, Ïe uï máme díky pfiedná kám dr. Handlové o holandském a vlámském umûní urãit kunsthistorick základ, takïe se nám obrazy vnímají jednodu eji a máme pocit, Ïe z nich vyãteme mnohem víc neï v dobách pfiedchozích. Rozumíme nûkter m symbolûm, nepfiekvapí nás témata. Zaujala mû také gesta, na nûï nás na pfiítomn ch obrazech lektorka upozornila. Brandl nás nadchl právû svou civilností ve vystaven ch dílech a podnítil nás k prohlídce jeho dal ích obrazû ve stálé expozici. V ímáme si dynamické hry svûtel a stínû, na kterou nás upozornila paní pfiedná- ející. Zastavujeme se u Jana Kupeckého, srovnáváme také se krétou. Brandlovi pí eme jedniãku. Máme radost, Ïe se nûkteré obrazy doãkaly vystavení a Ïe nûkteré byly restaurovány díky této v stavû. Sluníãko nás vytahuje ven. KdyÏ kráãíme tfietím nádvofiím Hradu, jsme úãastny úïasného ú- kazu, vûï katedrály je osvícena z jihozápadní strany tak intenzivnû, Ïe mi je líto, Ïe jsem si tentokrát nevzala s sebou fotoaparát. ZaÏíváme magické okamïiky. Kamenné krajkoví gotické stavby jsem dosud takto nemûla moïnost spatfiit. MoÏná pfiicházíte o nûco nádherného - my nikoli, my si uïíváme pln ma oãima. Na sklonku dne sedíme nad ãajem a rekapitulujeme. Zuzana Vittvarová NOVÉ KNIHY A PŘEKL ADY Kristien Hemmerechtsová - Čtvrtek odpoledne. Půl čtvrté PfieloÏila Jana Pellarová-Irmannová, vydalo nakladatelství Eroika, Praha 2004 Pfiítelkynû nejvzácnûj í, TvÛj poslední dopis mû pfiíli nepotû il - zlomená noha není zrovna nejlep ím zahájením jara. Pí e, Ïe se erednû nudí a nemá co ãíst. Snad se tedy neurazí, kdyï Ti po lu jednu kníïku ze své pfiekladatelské dílny. Má dlouh název âtvrtek odpoledne. PÛl ãtvrté a napsala ji vlámská spisovatelka Kristien Hemmerechtsová. CoÏ je, mezi námi, Ïenská, která by se zrovna Tobû mohla velmi zamlouvat. Stejnû jako Ty vystudovala anglistiku, Ïila nûjak ãas v Lond nû a psát zaãala aï nûkdy ve sv ch dvaceti esti letech, a to anglicky. Tu ím, Ïe svou první povídku stvofiila cestou vlakem, ale nejsem si jistá, jestli si to náhodou nepletu s J. K. Rowlingovou. I kdyï ta vlastnû psala zase v kavárnû. Zaãalo to tedy povídkami a musím fiíct, Ïe právû povídky zûstaly jejím nejsilnûj ím Ïánrem. Na malém prostoru dokáïe podle mû ty nejvût í vûci. Jak se ostatnû pfiesvûdãí i v pfiiloïené knize. Pozdûji se její zábûr roz ífiil. Pustila se do novel a románû, spolupracuje s televizí, s divadlem, pí e odborné eseje, pfiedná í anglickou literaturu, pofiádá literární ãtení, je hvûzdou mnoh ch literárních festivalû - ve Flandrech i za belgick mi humny. O tom, Ïe se nebrání nekonveãním postupûm pfii ífiení slávy vlámské literatury, svûdãí i fakt, Ïe zapózovala v rou e Evinû na o- bálce literárního ãasopisu Nieuw Wereld Tijdschrift, ãímï zv ila jeho náklad na 8000 v tiskû. Prodaly se v echny. Kdybych Kristien Hemmerechtsovou musela srovnávat s nûk m z ãeské literatury, rozhodovala bych se mezi tfiemi autory - Michalem Vieweghem, Irenou Obermannovou a na í milovanou BoÏenou Nûmcovou. Viewegha mi pfiipomíná popularitou a kontroverzními kritikami (zkrátka lidé ji rádi ãtou a kritici rádi kritizují), Obermannovou tématy a stylem psaní a Nûmcovou osudem, kter se ani s ní rozhodnû nemazlil. Stejnû jako na í paní BoÏenû i jí zemfiely dûti, dva chlapeãci. Svého milovaného básníka si sice nakonec Kristien Hemmerechtsová vzala (a rozhodnû stál za víc neï Nebesk - i jako básník i jako ãlovûk), ale pfied pár lety jí ode el i on. Jeho smrt mûla sice nav sost literární charakter - zemfiel na zástavu srdce na ulici v Lisabonu, kde se úãastnil jakéhosi spisovatelského rokování - ale obávám se, Ïe ona v tu chvíli asi tuto symboliku nedocenila. Pozdûji o svém mu- Ïi, jeho a svém Ïivotû pospolu a hlavnû o zrcadlení se tûchto ÏivotÛ v jeho básních napsala bájeãnou kníïku (Taal zondej mij, eã beze mne). Na té knize si nejvíce cením, Ïe v ní skuteãnû na prvním místû stojí Herman de Coninck a láskypln literárnû lingvistick komentáfi jeho tvorby a ne její bolest, jakkoliv velká. A na Kristien Hemmerechtsové si cením, Ïe si po manïelovû smrti nezaãala hrát na vlámskou národní trpitelku a Mistrovu vdovu, ale la si dál vlastní cestou. Ta cesta mimo jiné zahrnuje i nového pfiítele mlad ího, pocházejícího ze zcela jin ch neï literárních kruhû. I o tom napsala kníïku (Een jaar als (g)een ander, Rok jako (Ïádn ) jin ). Je tû jsem ji neãetla, ale musím si ji sehnat, protoïe o ní v ichni mluví s takov m tím spravedliv m rozhofiãením kultivovan ch intelektuálû ve stylu Jak mohla Kristien takhle klesnout?!. A tu se ve mnû ozve uhonûná matka mal ch dûtí, která se sice po kaïdodenních pfiízemnostech nedokáïe brisknû vznést do v in hlubokomyslné, filozofující literatury, Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

14 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 ale pfiesto by si taky ráda nûco pfieãetla a nebyla pfiitom odkázaná jen na pfiiblblé ãasopisy ãi sladkobolnou ãervenou knihovnu, a zvolá: Sem s tím! Sem s Kristien Hemmerechtsovou a jejími ulítl mi nápady, s pfiíbûhy postaven mi na proïitcích zpracovan ch jinak neï jen ãist m ráciem, s ãern m humorem, s nekomplikovan m jazykem a kvetoucí fantazií. Je mi jedno, Ïe o jejích knihách nûkdy s pohrdav m tónem mluví jako o literatufie pro Ïeny. Mám se pofiád stydût za to, Ïe nûkteré zku enosti, zpûsob vnímání svûta, jak je vidí a popisuje ona, jsou mnû jako Ïenské asi bliï í a srozumitelnûj í neï chlapovi? Je skuteãnû tak nemístné, Ïe se ãtenáfiky u jejích knih prostû baví ãi dojímají? Na internetu jsem v souvislosti s její prací narazila na trefn citát: Její knihy jsou zrcadly pro Ïeny a okny pro muïe. A co Ti povûdût o kníïce samotné? Aby sis jí pfieãetla a nenechala se odradit, aï se na pfiedsádce doãte, Ïe tu umfie dvanáctiletá holãina. ProtoÏe ta kníïka o tom není, není o smrti dítûte, prostû se to v ní stane, jako se to stává v Ïivotû. A moïná ãastûji, neï si myslíme. Jen o tom nechceme sly et, protoïe se s tím dnes neumíme tak vyrovnat, jako to museli umût lidé dfiíve. Kdybychom se vrátili do dob tfieba zrovna té Nûmcové, bylo tehdy naprosto bûïné, Ïe jim z pûti dûtí tfieba dvû zemfiely. Smrt patfiila do Ïivota. Nebolela je o nic ménû, ale umûli s ní Ïít. Rodilo i umíralo se doma. âlovûk mûl viditeln poãátek i konec a ve svûtle obého snad i vût í pokoru - pfied ostatními i pfied sebou sam m. Ale o ãem tedy ta kniha je? Literární rozbor po mnû nechtûj, zná mou nechuè k provozování tûchto cviãení v literární patologii, k tomuto pitvání. Ano, pitvání je správné slovo, protoïe kdyï chce nûco pitvat, musí to pfiedtím zabít. Nic rozebírat nebudu. Napí u Ti jen, co o své kníïce fiekla Kristien Hemmerechtsová sama: Toto je kniha o dûtech. O lidech, ktefií by dûti chtûli, ale nemohou je mít, nebo je mohou mít, ale nechtûjí je, nebo je mají, aniï by je chtûli, nebo je chtûjí a také je mají. A protoïe je to kniha o dûtech chtûn ch i nechtûn ch, zrozen ch i nezrozen ch, je to zároveà i kniha o lásce a o dûlání tûch dûtí, které se nûkdy dûje s láskou a nûkdy také ne. Napsala jsem tuto knihu, neboè pomalu zaãínám vûfiit, Ïe nejdûleïitûj í vztah, kter ãlovûka v Ïivotû mûïe potkat, je vztah s jeho dûtmi. A je jedno, zda se jedná o úspûch nebo propadák. Jsem stále více pfiesvûdãená, Ïe rodiãe musejí milovat své dûti bez podmínek, jakkoliv tûïké to nûkdy mûïe b t. V ak je také tato kniha vûnovaná v em dûtem, a tedy i kaïdému z nás. Má drahá, neklesej na mysli, odpoãívej, rychle srûstej a pûknû si poãti. Tû ím se, Ïe aï se pfií tû setkáme, bude uï zase stát obûma nohama pevnû na zemi. S láskou Jana P. S. MoÏná tû zarazí, proã se kniha na obálce jmenuje âtvrtek odpoledne. PÛl páté a na první stránce âtvrtek odpoledne. PÛl ãtvrté. Prozradím ti tajemství - jedná se o tajnou soutûï mezi nakladatelstvími o nejzdafiilej í zásah tiskafiského otka. Pokud Eroika vyhraje, zapijeme spolu vítûzství. Pokud ne, utopíme Ïal. Karen Je tû se vidím, jak tam leïím. Máma se musí pokaïdé podobn m v razûm smát. Jako bychom byly dvû bytosti. Jedna, která nûkde stojí nebo leïí nebo sedí, a druhá, která se dívá. MoÏná v sobû v ichni máme dvû bytosti, fiíká táta. KdyÏ mûïe b t BÛh trojjedin, tak by snad ãlovûk mohl b t alespoà dvojjedin. Nebo dvojdíln. Haló, haló, s k m mluvím prosím? S Karen Jedna nebo s Karen Dvû? Táta Jedna potfiebuje naléhavû mluvit s Karen Dvû. Pfiepínám. Tady Karen Jedna. Jak mû sly íte? Karen Dvû v tomto okamïiku bohuïel nemûïe pfiijít k aparátu. MÛÏete jí zanechat vzkaz. Jsem nevinn, slavn soude. Udûlal jsem v echno, abych tátu Dvû pfiimûl k pofiádku, ale on mû nechtûl poslechnout. Nech ten bonbón na pokoji, fiíkám mu. Ten není pro tebe. Ale on si ho musel vzít. Potrestejte jeho, slavn soude, a mû u- etfiete. Táta se jí vrhne jak dlouh, tak irok k nohám. Ó, díky, laskav Pane, za topení v podlaze. ÚÏasné, hfiejivé topení v podlaze pro mûj bfiich i mou zadnici. Díky, BoÏe ãíslo dvû. JestliÏe je tátovi ãíslo jedna padesát jedna let, pak tátovi ãíslo dvû je pût. Nebo ãtyfii. Nûkdy vypráví Hassan o muïi, kter se dokáïe zmûnit v bytost s pûti rukama a dvûma hlavami a ãtyfimi A pak se zaãne smát. Hassanovy pfiíbûhy jsou jen o tom jednom. Pofiád jen o té jedné vûci. S tím zaãala eherezáda, vymlouvá se. Je to tradice a v té je tfieba pokraãovat. Hassan s dvûma hlavami. S krásn m svalnat m tûlem. Hassan se sv mi pfiíbûhy. Král, kvûli kterému se eherezáda tolik nadfiela, se jmenoval ariar. Král ariar panoval v Samarkandu, perle V chodu. Dnes leïí Samarkand v Uzbekistánu. ariar mûl pfiekrásnou Ïenu, kterou z du e miloval, ale ta Ïena mu byla nevûrná. Toho kde, kdy se na její nevûru pfii lo, tekla její krev po mramorovém schodi ti paláce aï do ulic Samarkandu, kde její stopu mûïeme najít dodne ka. Králova krvelaãnost v ak je tû nebyla ukojena. Z jeho pomstychtivosti se zrodil stra liv plán. Chtûl obûtovat tfii tisíce panen. KaÏdou noc jednu. Nejprve by je pfiipravil o panenství, naãeï by vytáhl nûï ostr jako bfiit- Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

15 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 va a vrazil jim ho prudce do srdce. V tom mu ov em vklouzne do postele eherezáda a zaãne vypravovat pfiíbûh. Vlastnû ho vypráví své sestfie, ale tak, aby král sly el kaïdé slovo. eherezáda se musela postavit konkurenci tfií tisícû panen, ale ona je v echny slavnû porazila. KvÛli ní je nechal král ariar v echny b t. Od té doby, fiíká Hassan, ví kaïd muï a kaïdá Ïena, co je nejvût ím umûním na zemi. Jako v echno podléhají i umûní pfiísné hierarchii. Úplnû dole na Ïebfiíãku se plácají malífiství a kreslífiství. VraÏte malému dítûti do ruky tuïku a ono udûlá obrázek. Dejte pravûkému ãlovûku trochu barvy a on omatlá celou jeskyni. Hudba, vy ívání, tanec a herectví stojí uï o stupínek v e. Milování a vafiení jiï témûfi dosahují vrcholu, ale zcela na zenitu krásn ch umûní se v celé své slávû skvûje jen jedno jediné, a to je vzne ené, nepfiekonatelné umûní vyprávût. Ne ov em pfiíbûh, kter stojí napsan nûkde v kníïce, ale pfiíbûh, kter si vymyslíte, zatímco se díváte druhému do oãí, cítíte jeho dech a teplo jeho tûla. Skuteãné pfiíbûhy vym lí vypravûã spoleãnû s posluchaãem. Úsmûv, zamraãení, nepfiítomn pohled nepozorovanû fiídí dráhu dûje, nutí vypravûãe, aby stále znovu pfiekonával sám sebe, snaïil se zaujmout stále úïasnûj ími zápletkami. I táta jí vyprávûl pfiíbûhy, které nenajdete v Ïádné kníïce. Mûla sice v pokojíãku stovky kníïek, ale táta vyprávûl radûji z hlavy. Byl jednou jeden ãlovûk a ten mûl pofiád hlad, a oãi mu záfiily radostí, protoïe za chvíli se uï s velkou chutí pustí do Karenina bfií ka. Nebo její post lka byla jako loì na divokém mofii, ve kterém se Ïraloci tak tû ili, jak se jí zakousnou do prstû u nohou, aï jim sliny tekly. ÎralokÛm nemûïou téct sliny! - Ale ano. Táta neumûl vyprávût jako Hassan, ale táta také nebyl Ïádn Arab. Máte tu moc kníïek, fiíká Hassan. Lidé pak zleniví. Jen si pfiedstav, Ïe by ariar eherezádû fiekl: Nenamáhej se, nechám si nûco donést z knihovny. Nebo eherezádu, jak sedí s br lemi na piãce nosu jako uãitelka a pfiedãítá. Nikdo neuvûfií, Ïe byli za kolou, jen aby poslouchali Hassanovo vyprávûní. A pfiitom to dûlají ãasto. Po polední pfiestávce se uï do koly nevrátí. Nesmí se to. Samozfiejmû, Ïe se to nesmí. Nic se nesmí, dokud to neudûláte. KaÏd pfiedpokládá, Ïe koufií nebo se líbají, takïe uï pravdu ani nikomu nefiíkají. Lidé myslí pofiád jen na to jedno. Pofiád jen na tu jednu vûc. V poslední dobû chodí za kolu témûfi kaïd den, protoïe ve tfiídû je nesnesitelná nuda. Ona, Hassan, Leo, Tim, Rafael, Ken, Oswald, Joost. A ve ãtvrtek si vlezou vïdycky do té rezavé dodávky, která stojí pfie kolou a patfií tomu troubovi, co dává hodiny psaní na stroji. Sednou si na Ïínûnku na podlaze a Hassan vypráví. Holky se jí posmívají, Ïe se honí za klukama. Tak pojìte s námi, nabízí jim, ale to ony nechtûjí. Hassan je zamilovan do tebe! pokfiikují. Hassan je jedin, kdo je zajímá, ostatní jsou smrkáãi s chm fiím pod nosem a ãerven ma u ima. Samozfiejmû, Ïe v echno popírá. Proto si s sebou bere v echny ty ostatní kluky. Je lep í bláznit za klukama, neï s jedním opravdu chodit. Tûch fieãí, co si pak ãlovûk musí vyslechnout! Toho pitání a chichotání za va imi zády. Nedávno pfiistihli jednu holku s klukem na záchodû. Je tû toho dne mûli jít k fiediteli, ale ten zrovna nebyl ve kole. Nebo byl opil. Teì si ti dva spolu nesmûjí povídat dokonce ani o polední pfiestávce. Také poslali dopis v em rodiãûm. kola nebude trpût Ïádné muckání! kola poãítá se spoluprací rodiãû. Co je jim do toho? fiekla na to máma. KaÏd musel dát dopis doma podepsat. To dûlají pokaïdé, kdyï si chtûjí b t jistí, Ïe dopisy nezûstanou v aktovkách. Rodiãe musejí napsat: ãetl a schválil. A podepsat se. Máma se rozãilovala, ale táta jí fiekl: Prostû to podepi, jinak bude mít Karen problémy. Zapovûzen m muckáním se rozumí: drïet se za ruku, líbat se, sedût si na klínû. MÛÏou klidnû spát. Hassan a Karen se ve kole nikdy nemuckají. A uï vûbec ne na záchodû. To by rad i umfieli. Co asi fieknou teì, aï jí najdou leïet pod dodávkou? Karen to dûlala se sedmi kluky! Proto vlezli do té dodávky. Zná pfiece lidi ze koly, ti myslí jen na tu jednu vûc. A dodávka je nepochybnû mnohem hor í neï záchody. Ona s pfiihloupl m Leem, kter jí nesahá ani k ramenûm, se ilhav m Timem nebo s Rafaelem, kter se jí chlubil ãasopisem Playboy, nebo s Kenem, kter si patlá do vlasû gel, aby byl dostateãnû hip. Je to jejich vina, Ïe tu teì leïí s nohama na de ti. Mamlasové! NevydrÏí chvíli sedût v klidu. Lezou za volant a namlouvají si, Ïe umûjí fiídit. Hassan jim nemûl vûfiit. V Maroku je Hassan jméno pro krále. A ve svém srdci je Hassan skuteãnû král. Nebo alespoà princ. Adoptované princátko, neboè na jeho tátovi není nic u lechtilého a jeho máma chodí po ulici v atech, ve kter ch chodila i doma v Maroku. Chudák Hassan. KaÏd o nûm mluví jako o zámeãníkovû synu. I ona to ãasto fiíká, jako zrovna pfied chvílí, kdyï se bavili s mámin m architektem. Ale jeho ãas mûl teprve pfiijít. A také její ãas. Jejich ãas. V tom se tedy m lili. SvÛj ãas si uï proïili. Promarnûn ãas. NelÏe, kdyï popírá, Ïe by byl Hassan do ní zamilovan. Hassan není zamilovan. Zamilovanost je pro ostatní. Hassan ji doopravdy miluje. íká jí to kaïd den. íká jí to tak ãasto, Ïe jí to vlastnû aï vadí. Ale kdyï uplyne jeden den, aniï by jí vyznal lásku, sama se ho zeptá. Jestli ji je tû miluje. Hassanova láska je jako klec. Jako zlatá klec, jejíï dvífika jsou otevfiená. Zvlá tní, Ïe mûïete nûkoho uvûznit slovy. Miluju tû. Chci tû. Bude mojí Ïenou. Jednou se vezmeme. Budeme mít dûti. Budeme Ïít v jednom domû. Ne v domû, ale v paláci. Nûkdy z klece vylétne, smûje se mile na Osvalda nebo Joosta, ktefií jediní z té bandy je tû jakï takï ujdou, ale ani ne za hodinu spûchá zase zpût. Má ráda svou klec, svou zlatou klec, jejíï dvífika jsou otevfiená. Teì uï chápe, co má máma na mysli, kdyï fiíká, Ïe potfiebuje b t obãas sama. Máma ji nikdy do klece nezavírala a ani tátova láska není klecí. Dáváme ti svobodu, fiíkají, co jí pamûè sahá. Má pfied sebou otevfien cel svût. MoÏná je to tak, jak máma fiíká, a tohle je ta nejvût í láska. Jediná opravdová. Láska není Ïádné vûzení, tvrdí máma a pfieãte hned nahlas nûco z novin, aby dokázala, Ïe má pravdu. O lidech, ktefií páchají vraïdy, protoïe bez sebe nedokáïí b t ani vtefiinu. O prostoru, kter by si lidé mûli navzájem dopfiát. Máma a její noviny. Nikdy se nesmí dozvûdût, Ïe se její dcera nechala chytit do klece. ekla by: proto jsem tû vychovala? MoÏná, Ïe táta mámu nemiluje tolik, jako Hassan ji. MoÏná máma ani neví, co je láska. Nebo co láska mûïe b t. Proã by ãlovûk musel Ïít minimálnû dvacet nebo tfiicet let, aby to zjistil? Proã by opravdovou lásku nemohl poznat uï tfieba ve Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

16 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 LÉTO 2005 dvanácti letech? Za pût mûsícû jí bude tfiináct. Bylo by jí tfiináct. KdyÏ nûkdo fiekne Miluju tû, Ïiju jen pro tebe, uï se nikdy nemusíte bát. UÏ nikdy nebudete sami. NemÛÏe se vám nic stát, nikdo vám nemûïe ublíïit. UÏ vás nic nemûïe bolet. Dokonce ani kdyï umfiete. Jediné, co se mûïe stát, je, Ïe budete chtít b t pfiece jen obãas chvíli sami. íkáte si: uï mû nebaví, Ïe mû pofiád miluje. Îe pr blázní po klukách. Neblázní. Oni blázní po ní. A nejen kluci. Uãitel jí nikdy nedá trest. Staãí se na nûj mile u- smívat. Po cel rok odevzdávala domácí úkoly pozdû, a stejnû jí nedal trest. A ani Hassanovi nedá trest. MoÏná je uãitel pfiíli lín, neï aby dával tresty. âasto je dokonce tak lín, Ïe se mu ani nechce uãit. To jim pak pustí video. Takov uãitel je taky jenom ãlovûk, fiíká táta, a je tû k tomu prachmizernû placen. Táta ne. Táta a máma vydûlávají slu nû a taky HassanÛv táta, ale ne tak slu nû jako její táta a máma. V hierarchii prací a zamûstnání zaostává HassanÛv táta kilometry za Karenin mi rodiãi. A jeho máma nemá vûbec Ïádné zamûstnání. V domácnosti, vyplàuje Hassan do formuláfiû, ale domácnost není Ïádné skuteãné povolání, to ví kaïd, i kdyï se lidé nûkdy tváfií, jako by byla. Dobr fiemeslník si nûkdy vydûlá víc neï ãlovûk s diplomem. Ale nejvíc ze v ech vydûlávají chirurgové, fiíká máma s v razem, kter fiíká: a já vím, o ãem mluvím. Máma byla za jednoho chirurga vdaná, ale ten ji mûl rád je tû míà neï táta. Spal s pacientkami. Pfiedstavte si, Ïe jdete k doktoru, a on se chce s vámi vyspat, zatímco vy si myslíte, Ïe to moïná patfií k vy etfiení. Karen povaïuje mu- Ïe, ktefií se potají tahají se Ïensk mi, za uboïáky. Ale je tû uboïej í je b t za takového chlapa provdaná. Chirurgie je fiemeslo, fiíká máma, ve skuteãnosti se chirurg zase aï tak moc neli í od instalatéra. A smûje se pfiitom. Instalatéfii jsou je tû míà neï zámeãníci. Instalatéfii musejí strkat ruce do záchodu. Hassan uï dne ví o zámcích víc neï jeho táta. KdyÏ si HassanÛv táta s nûjak m zámkem neví rady, zeptá se Hassana. Pfied nedávnem pfiemluvil na í mámu, aby nechala vymûnit v echny zámky. A samozfiejmû, Ïe je dodal a namontoval jeho táta. Celé dva dny u nás pracovali; celé dva dny byl Hassan v na em podivném, prázdném domû. A potom ani ne za t den vyprávûl pfiíbûh o klíãi. Chápe uï, proã jsem chtûl poznat v echny zámky v tomhle domû? zeptal se. Ten poslední zámek v domû v ak nevymûnil. Není nikdo, kdo by ho smûl otevfiít. Jenom on. Je tû pofiád se vidí, jak tam leïí. Své dlouhé hubené nohy, na které pr í, bílé ponoïky, pro které se je tû rychle vracela, protoïe to vypadalo, Ïe bude krásn den, své nové modré boty s páseãky, které se jí tolik líbí. Vidí pinavou dodávku, rezav v fuk, sotva ãitelnou poznávací znaãku, popraskan nárazník, pfiimontovan drátem. Vidí dé È, kter ji bez milosti máãí a kter na tûstí necítí. Necítí ani Ïádnou bolest. VÏdycky si myslela, Ïe smrt bolí. B t mrtv, fiíkala si, to není tak zlé, ale mûla strach z bolesti. Teì, kdyï je mrtvá, ukazuje se, Ïe to není pravda. Ona v ak pfiirozenû není je tû úplnû mrtvá. Nûco v ní je tû Ïije. Hrstka paliãat ch bunûk. Musí b t trpûlivá a zûstat klidnû leïet, dokud nebude mrtvá úplnû. Vidût - to jediné je tû mûïe. Vidût nûco, co se vlastnû vidût nedá. Sebe samu. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

17 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 EEN WOORD VOORAF Geachte leden van NE-BE, Beste vrienden, In dit nummer krijgt u o.a. informatie over een verder aspect van het leven en de wereld: over het oprichten van het Nederlands inlichtingenbureau in Israël en de bedoeling ervan (vergoeding van geleden oorlogsschade), ons lid Veronika Kopáãková is ter plaatse en doet er verslag van. In Nederland is Andrea Havlíãková, de bibliothecaresse van NE-BE, die ons op de hoogte brengt van - het kan niet anders - de Boekenweek in Nederland. Het hoort tot onze onvermijdelijke activiteiten om de twee jaren een ledenvergadering bijeen te roepen. Degenen, die niet komen konden, kunnen erover lezen dankzij het verslag van Jana Pellarová. Onze laatste ledenvergadering vond weer in Vikadlo plaats maar op het nieuwe adres. Het noodlot wil, dat wij in Praag nieuwe literaire clubs en café s doen openen. Verleden jaar waren we de eerste organisatoren van de Culturele club van Bofiek ípek. Naar de Valentinská straat komen wij eind oktober terug om daar de Nederlandse schrijver Joost Zwagerman te ontmoeten tijdens zijn bezoek in de Tsjechische Republiek. Zijn gedichten kunt u in dit nummer in vertaling van Veronika Havlíková lezen. Buiten nieuwe clubs ontdekken wij ook een nieuwe mogelijkheid - een daarvan is reizen. In samenwerking met Agora Cultural Travels en ons lid Piet Schepens bereiden wij voor u twee uitstappen voor - naar Moravsk Krumlov en Tfiebíã en in het najaar naar Dresden om de tentoostelling van Jan van Eyck te zien. De aanblik op schilderkunst biedt in dit nummer ook Zuzana Vittvarová aan; muziek komt uit Moravië: wij informeren over de Moravische cyclus van concerten, festival CONCEN- TUS MORAVIAE in het teken van de VLAAMSE STORM, waarop Vlaamse ensemble s van oude muziek optreden. De filmfans kunnen het verslag over Febiofest door Veronika Havlíková lezen. Ook het literaire gedeelte is aanwezig: in vertaling van Jana Pellarová verscheen het boek Donderdagmiddag. Halfvier. van Kristien Hemmerechts. Iets over het boek en een passage e- ruit brengen wij ook in dit nummer. Naar de bibliotheek aan de Nederlandse ambassade wordt u uitgenodigd door Ruben Pellar en Lenka Hofmanová - op de omslag kunt u lezen wanneer. Voor de foto s van het zomernummer zorgden Zuzana Vittvarová (Koninginnedag) en Jesse Ultzen (omslag), het regelmatig persoverzicht stelde Jana âervenková samen, de stukjes van de auteurs werden ontfutseld en voor dit nummer gecombineerd tot een ontspannende zomerlectuur Lenka Strnadová, voor het Nederlands zorgde Jesse Ultzen. Hoe vindt u ons teamwerk? Geniet u van de zomer en in het najaar komt u maar naar ons, het zal de moeite waard zijn. Met vriendelijke groeten, Petra Schürová WE DANKEN ONZE SPONSORS De heer Ladislav íha en reisbureau Ri-Tours Bofiivojova 54, Praha 3 Tel: , , Fax: ri-tours@mbox.vol.cz De heer Piet Schepens en reisbureau Agora Cultural Travels Tel. & fax gsm , mailto:info@agoract.cz INFORMATIE AAN DE LEDEN De website van Ne-Be: De site wordt gemaakt en onderhouden door Andrea Havlíãková: a.havlickova@post.cz Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

18 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 BIBLIOTHEEK Tijdens de vakantiemaanden zijn we gesloten. Adres: Nederlandse ambassade, Gotthardská 6, Praha 6 Belt u voor informatie: Ruben Pellar - mobiel: , tel: , of aan het adres: rpellar@pha.inecnet.cz INTERESSANT INTERNET ADRESSEN WAT MAG U NIET MISSEN UITSTAP NAAR DRESDEN OP 24 SEPTEMBER 2005 Naar aanleiding van de tentoonstelling Das Geheimnis des Jan van Eyck. Niederländische Kunst des 15. Jahrhunderts in Dresden organiseert Ne-Be een daguitstap naar Dresden. Datum: zaterdag 24 september 2005 Prijs: nog niet gekend, maar de prijs bevat de treinreis, een maaltijd, het toegangskaartje voor de tentoonstelling, een groepsrondleiding, gids. Maximum aantal deelnemers: 30 De tentoonstelling is een projekt van de Gemäldegalerie Alte Meister en het Kupferstich-Kabinett en heeft plaats in het Residenzschloss, Räume des Kupferstich-Kabinetts van 13 augustus tot 31 oktober Uit de persmededeling (vertaald uit het Duits) Jan van Eyck geldt als de grondlegger van de Nederlandse schilderkunst. Zijn Dresdener Mariaretabel (1437) en de portrettekening van Niccolò Albergati staan centraal in de tentoonstelling, die voor het eerst alle schilderijen en tekeningen van de vroeg- Nederlandse kunst uit het bezit van de Staatlichen Kunstsammlungen Dresden verenigt. Het gaat om vijftien paneelschilderingen, waaronder retabels, schilderijen voor privé devotie en portretten, die stilistisch, schildertechnisch en iconografisch aanknopen bij het werk van Jan van Eycks. Het uitzonderlijk groot bestand van het prentenkabinet met zijn bijna vijftig tekeningen uit de 15de en vroege 16de eeuw geeft een fascinerend overzicht van de functie van de tekening, vooral als ontwerp voor schilderijen, glasschilderkunst en grafmonumenten. De tentoongestelde tekeningen en schilderijen bieden ons nieuwe inzichten in de werkwijze van de kunstenaars in de 15de eeuw: van het ontwerp over de voortekening tot het afgewerkte schilderij. TEGELIJK VINDEN IN DRESDEN NOG ANDERE TENTOONSTELLINGEN PLAATS: Over de aankoop en mythe van Raffaëls Sixtijnse Madonna. Informatie: Over de Spaanse meesters El Greco, Velázquez en Goya Informatie: KONCERT 24. ZÁ Í Heinrich Schütz (Die lange Nacht der alten Musik) Over de Semperoper vindt u hier informatie: DE LEDEN VAN NE-BE ONTVANGEN IN DE MAAND JUNI EEN UITNODIGING VOOR DEZE EXCURSIE. BEZOEK VAN JOOST ZWAGERMAN Eind oktober komt naar Tsjechië op uitnodiging van NE-BE Nederlandse schrijver Joost Zwagerman. Zijn boek Zes sterren zal dit jaar in de vertaling van Veronika Havlíková verschijnen. In samenwerking met de Nederlandse ambassade en Erasmianum in Olomouc zal Joost Zwagerman de leden van NE-BE a studenten van Neerlandistiek in Praag, Brno en Olomouc ontmoeten. Wij zullen u op de hoogte brengen. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

19 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 VLAANDEREN IN DE TSJECHISCHE REPUBLIEK INFO VAN DE VLAAMSE VERTEGENWOORDIGING - MEI 2005 Het Festival CONCENTUS MORAVIAE in het teken van een VLAAMSE STORMt In samenwerking met de Vlaamse Vertegenwoordiging en met financiële steun van de Vlaamse regering, vindt in het kader van het Internationaal Muziekfestival der 13 steden CONCENTUS MORAVIAE 2005, een buitengewoon project plaats met als titel Vlaamse Storm. Aan de festivalbezoekers worden toonaangevende Vlaamse specialisten van de oude muziek voorgesteld en de Vlaamse polyfonie staat ook op het programma van Tsjechische ensembles. In deze omvang wordt de Vlaamse muziekcultuur voor de eerste keer in de Tsjechische Republiek gepresenteerd. Maandag 13/6, Îìár nad Sázavou Kerk van Maria Hemelvaart, 19.30u Collegium Vocale Gent, Paul Hillier - artistieke leiding H. Isaac, J. Obrecht, J. Desprez, A. Willaert Woensdag 22/6, Ti nov Pfiedklá tefií u Ti nova, Porta Coeli, 19.30u Capilla Flamenca, Dirk Snellings - artistieke leiding J. Desprez, P. de la Rue Donderdag 23/6, Rájec-Jestfiebí Kasteel - Feestzaal, 19.30u Jos Van Immerseel - pianoforte J.L. Dusík, L. van Beethoven Vrijdag 24/6, Telã Kasteel - binnenhof, 19.30u BL!NDMAN, Eric Sleichim - artistieke leiding Multiple Voice Zaterdag 25/6, Riegersburg (Oostenrijk) Kasteel, 19.30u Jos Van Immerseel - pianoforte Barbara Maria Willi - pianoforte M. Clementi, J. Chr. Bach Zaterdag 25/6, Námû È nad Oslavou Kasteel - binnenhof, 21u BL!NDMAN, Eric Sleichim - artistieke leiding Multiple Voice Zondag 26/6, Hustopeãe Sint-Wenceslas en Sint-Agneskerk, 19.30u Societas incognitorum, Eduard Toma tík - artistieke leiding Ph. De Monte, O. Lassus, J. Regnart, J. Handl-Gallus Maandag 27/6, Lysice Sint-Pieter-en-Paulkerk, 19.30u Capella Regia, Robert Hugo - artistieke leiding Ph. De Monte, O. Lassus Dinsdag 28/6, Tfiebíã Sint-Prokopiusbasilika, 19.30u Huelgas Ensemble, Paul Van Nevel - artistieke leiding Chromatisme Gratis folder (in het Nederlands, Tsjechisch, Duits of Engels) te verkrijgen door aanvraag bij de Vlaamse Vertegenwoordiging (flanders.gov.vienna@flanders.at). Het Internationaal Muziekfestival der 13 steden CONCENTUS MORAVIAE 2005, heeft, naast deze Vlaamse Storm, nog heel wat andere concerten te bieden van 4 juni tot 2 juli! Tijdens een persontmoeting in het Praags Huis te Brussel, is de Vlaamse Storm toegelicht in aanwezigheid van Z. Exc. Jifií Havlík, Ambassadeur van de Tsjechische Republiek in België. Reservaties bij Concentus Moraviae, Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno, Kapucinské nám. 14, Brno. Tel info@concentus-moraviae.cz NOG MEER VLAANDEREN IN MORAVIË Naast deze concerten kan U ook exclusieve rondleidingen meemaken in de Vlaamse collecties van Moravische kastelen en musea, al dan niet gecombineerd met een van de Vlaamse Storm -concerten. Het programma vindt u eerstdaags op de website. Er komen rondleidingen in Jaromûfiice nad Rokytnou, Rájec-Jestfiebí, Telã, Námû È nad Oslavou, Olomouc, Brno, KromûfiíÏ. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

20 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 ZOMER 2005 VLAAMSE-TSJECHISCHE PROJECTEN IN FLANDERS In de laatste nummers van Flanders verschijnen regelmatig berichten over de Vlaamse projecten in de Tsjechische Republiek. Zo kan U in het nieuwe nummer lezen over de succesvolle voorstelling van het samenwerkingsproject van Imec-KHBO-Oostende met BTIC voor directeuren van technische scholen in Brno. U vindt Flanders elders op deze website. PRAAGSE PERSPECTIEVEN MET INTERESSANTE BIJDRAGEN VAN VLAAMSE PROFESSOREN Tijdens het colloquium Praagse perspectieven van de Karelsuniversiteit, op donderdag 17 en 18 maart 2005 brachten Vlaamse professoren interessante lezingen naar voren. Het colloquium, met het thema Nationale stereotypen liet aan Dr. Kris Steyaert (Universiteit van Luik) een merkwaardige zienswijze toe over Het beeld van de inlander in de Nederlands-Indische poëzie. Prof. Dr. Lut Missinne (Universiteit van Münster) belichtte het kustgevoel en de stad Oostende als aspect van de belgitude. In het taalkundige luik van het colloquium kwam Prof. Dr. Guy Janssens (Universiteit van Luik) aan bod over Natievorming in een complexe en contrasterende taalomgeving. Info in verband met deze actualiteiten bij: Walter Moens Vertegenwoordiger van de Vlaamse Regering In Oostenrijk, de Tsjechische Republiek en Hongarije Ambassade van België - Vlaamse Vertegenwoordiging Mariahilfer Straße 121 b, A Wien Tel.: +43/1/ Fax: +43/1/ flanders.gov.vienna@flanders.at Website: PERS EN TIJDSCHRIF TEN ONS ERFDEEL - 48ste jaargang - nummer1 - Over een mislukte staat, zonder nostalgie. Het Verenigd Koninkrijk van Willem I en de scheiding van 1830, door Remieg Aerts - Bestaan. Maar. Ontbouwing van de wereld van Peter van Lier, door Piet Gerbrandy - Roy Villevoye en het leven op aarde, door José Boyens - Er zijn heel tedere machines nodig, Panamarenko s P(oëtische) K(racht), door Kurt de Boodt - Het verloren fatsoen, door Wessel Krul - Boer op puntschoenen. Johan Simons, theatermaker, door Peter van Vlerken - Het vreemde nest van het Vlaamse proza. Een vlucht over de Vlaamse Bibliotheek, door Bart Vervaeck - Kunsten - Boeken - Taal en cultuur AHOJ (Vereniging Vrienden Nederland - Tsjechië en Slowakije) - maart EVENEMENTEN: Uitvoering van de kinderopera Brundibár door het jongenskoor uit Hradec Králové in het kader van de 60- jarige herdenking van het einde van de Tweede Wereldoorlog; - NIEUWS VAN DE STEDENBANDEN: Brielle-HavlíãkÛv Brod; Waddinxveen-Pelhfiimov; Ede-Chrudim - VAN EN OVER TSJECHIË EN SLOWAKIJE, UIT DE KNIPSELMAP: Jifií Bûlohlávek benoemd als chef-dirigent van het BBC Symphony Orchestra - DIVERSEN: Jan Amos Comenius levensloop - BoÏena en Babiãka, een lezing verzorgd door Marijke van Dorst op de ledenvergadering van de VNTS, een verhaal over een bijzondere vrouw en een bijzonder boek - DUET - Tweetalige impressies over Nederland - Thinking in glass - Gemeentemuseum den Haag - 9 april tot 11 september, de eerste museale presentatie in Nederland van modern glas uit Tsjechië en Slowakije Bijgewerkt door Jana âervenková Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE