SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE

Transcriptie

1 SPOLEâNOST PRO Í ENÍ VLÁMSKÉ A NIZOZEMSKÉ KULTURY VERENIGING VOOR VLAAMSE EN NEDERLANDSE CULTUUR NE-BE roãník/jaargang: V. ãíslo/nummer: 1 rok/jaar: 2004

2 Jaro 2004 Vydává: NE-BE Spoleãnost pro ífiení nizozemské a vlámské kultury Radho Èská Praha 3 âeská Republika Bankovní spojení: Komerãní banka, Praha 2 ãíslo úãtu: /0100 V bor: Petra Schürová Jana Pellarová Veronika Havlíková Eva Giese Jana âervenková Zuzana Vittvarová Lenka Strnadová Ruben Pellar Pfiedsedkynû: Petra Schürová (schurova@c-box.cz, tel/fax: ) Místopfiedsedkynû: Veronika Havlíková (veronika.havlikova@quick.cz, tel.: , mobil: ) Jana Pellarová (pellar@post.cz, tel.: , mobil: ) Pokladník: Eva Giese (eva.giese@volny.cz, tel.: ) Redakce bulletinu: Lenka Strnadová (lstrnadova@volny.cz, mobil: ) Jana âervenková (jana.cervenkova@worldonline.cz, tel.: ) Jesse Ultzen (jesse@iol.cz) Knihovna: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 1. a 3. úter v mûsíci od do 16.00, (kromû ãervence a srpna a nizozemsk ch svátkû) Kontakt: ota.sedlacek@volny.cz nebo o136@volny.cz Ruben Pellar (rpellar@pha.inecnet.cz, tel: ) Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

3 Jaro 2004 SLOVO ÚVODEM VáÏení ãlenové NE-BE, milí pfiátelé, ráda bych vám pogratulovala k 5.v roãí zaloïení spoleãnosti NE-BE. Ano, je to tak, uï je nám 5 let. V dne ním vydání najdete podrobnûj í v ãet na ich aktivit, na tomto místû bych vám ráda pfiiblíïila ãinnost ãlenû v boru a dal ích spolupracovníkû NE-BE na konkrétních, aktuálních pfiíkladech. Podafiilo se nám uspofiádat pfiedná ku dr. Handlové z Národní galerie v Praze na téma Holandské a vlámské záti í 17. století", která probûhla 7.února a mnozí z vás se jí zúãastnili. Organizátorka tohoto krásného záïitku, Zuzana Vittvarová, jej v tomto ãísle pfiiblíïí tûm, ktefií se nemohli zúãastnit. Na e knihovna vzkvétá a bobtná, zprávu o této u- tû ené skuteãnosti pro vás v tomto ãísle pfiipravil knihovník Ruben Pellar, kter spolu s mlad mi posilami, Otakarem Sedláãkem a Andreou Havlíãkovou, zpfiístupàuje knihovnu vám, ãlenûm, kaïdé úter odpoledne. Díky finanãní podpofie nizozemského velvyslanectví (a peãlivé práci správkynû pokladu Evy Giese) mohlo napfi. vyjít minulé, mimofiádnû vydatné a úspû né zimní ãíslo a do knihovny pfiibyly nové knihy. Díky podpofie belgické ambasády a Vlámskému zastupitelství (panu Waltru Moensovi) ve Vídni se v Divadle Archa konalo pfiedstavení hry Josse De Pauwa a pravidelnû dostáváte informaci vlámsk ch kulturních aktivitách v âeské republice. Ve spolupráci s olomouck m Centrem pro nizozemskou kulturu Erasmianum (a panem Wilkenem Engelbrechtem) pfiipravujeme v koordinaci Veroniky Havlíkové náv tûvu nizozemské spisovatelky Margriet de Moor. Na pfiípravû internetov ch stránek knihovny usilovnû pracuje Andrea Havlíãková. Bulletin dostáváte pravidelnû do rukou díky redakci (Lenka Strnadová a Jesse Ultzen, donedávna i Jana âervenková) a rozesilatelskému úsilí Jany Pellarové. Jak vám jistû neuniklo, je to t m mimofiádnû pracovit. Pfiejme si, aby to vydrïelo. Srdeãnû zdraví, Petra Schürová INFORMACE PRO âleny NE-BE AKTUÁLNÍ INFORMACE O KNIHOVNù NE-BE: Knihovna je otevfiena kaïdé úter od do hodin (kromû ãervence a srpna a nizozemsk ch svátkû) pro ãleny Ne-Be, ktefií si zde mohou pûjãovat, ale i pro neãleny, ktefií mohou fondy vyuïívat prezenãnû. Vût inu práce pro knihovnu vykonávají v souãasné dobû dva dobrovolní knihovníci, a sice sleãna Andrea Havlíãková a pan Otto Sedláãek, ktefií jsou oba studenty nizozem tiny na Karlovû univerzitû v Praze. Kniha má asi knih (respektive knihovních jednotek), z nichï zkatalogizováno asi 600. Katalog je seznam knih sefiazen abecednû podle autora. Knihovna zaãíná b t pomalu ale jistû v znamn m zdrojem informací pro ty, ktefií se zajímají o nizozemskou kulturu a Nizozemsko (samozfiejmû také o Vlámskou kulturu a Flandry). Díky fondûm knihovny mohla b t napfiíklad sestaven doplnûk bibliografie pfiekladû z nizozem tiny do ãe tiny, která byl publikován v posledním ãíslem ãasopisu Ne-Be. Aby si ãtenáfi mohl uãinit pfiedstavu o fondech knihovny, pfiipojujeme rejstfiík jmen autorû, ktefií jsou v knihovnû zastoupeni. Ruben Pellar Rejstfiík autorû najdete uprostfied tohoto ãísla bulletinu Ne-Be. Adresa knihovny: Nizozemské velvyslanectví, Gotthardská 6, Praha 6 Dotazy: Ruben Pellar (rpellar@pha.inecnet.cz, tel: ) ota.sedlacek@volny.cz nebo o136@volny.cz Na adrese lze objednat CD s nizozemsko-ãesk m a ãesko-nizozemsk m slovníkem. Obsahuje ale jen hesel; autory se nám nepodafiilo zjistit. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

4 Jaro 2004 TV Nova pfiipravuje nizozemsk seriál Westenwind (Západní vítr) - bude se vysílat patrnû od dubna/kvûtna. VAN GOGHOVO MUZEUM V AMSTERDAMU Od 27. února je Van Goghovo muzeum otevfieno kaïd pátek veãer do 22 hodin. Je moïné prohlédnout si v klidu obrazy, ale také dát si nûco malého k jídlu nebo pití v restauraci muzea. Kromû toho je pro páteãní veãery pfiipraven speciální program: pfiedná ky, filmy, koncerty, literární i kulinární pofiady. ZAJÍMAVÉ INTERNETOVÉ ADRESY: Francouzsk kulturní institut v Praze: Cultural Village of Europe: AMERIâAN NAHRÁL ZÁPADOVLÁMSKÉ CD Jak napsal list De Standaard, nahrál americk zpûvák Tony Sandler cd s vlámsk mi lidov mi písniãkami v západovlám tinû. Sandler pochází z Lauwe v Západních Flandrech, ale Ïije uï od roku 1963 ve Spojen ch státech. Do 80. let byl populární ve svûtû big bandu a kabaretu, jako sólista nebo spolu se sv m partnerem. Zdroj: Van Dale Taalweb, Taalnieuws, 22 januari CO SE CHYSTÁ? CYKLUS KONCERTÒ STARÉ HUDBY 27. dubna Eric Hoeprich (Nizozemí) - klasick klarinet & Capella Apollinis KLASICK KLARINET A JEHO JEDINEâNÉ BARVY /za doprovodu kladívkového klavíru z roku 1797/ Haydn, Beethoven, VaÀhal, Devienne 20. záfií Martina Janková - soprán, Barbara M. Willi - kladívkov klavír PÍS OV RECITÁL Mozart, Dusík, KoÏeluh, Vofií ek 21. fiíjna Jos van Immerseel (Belgie) - cembalo IL VIRTUOSO AL CEMBALO Program koncertû Jaroslava Hutky najdete na adrese: http// Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

5 Jaro 2004 TISKOVINY A âasopisy ONS ERFDEEL - XLVI I - únor Iemand weigert het leesdossier. Het Nederlandse literatuuronderwijs en de literaire canon; door J. A. Dautzenberg - Gedichten van Hans Tentije - Het leed dat schrijven heet. Het literaire leven getekend; door Carel Peeters - Iconen zonder godsdienst. Het werk van Dan van Severen; door Roland Jooris - Op zoek naar een balans in het cultuurbeleid; door Hans Blokland - Taal gaat digitaal. Neerlandistiek op het internet; door Matthias Hüning - Kunsten - Boeken -Taal en cultuur ORDE VAN DEN PRINCE - listopad, prosinec De Franse droom van Willem van Oranje: Willem naar Brussel, De onstuimige Willem, Tweede huwelijk, Gewetensproblemen, Represailles van Alva, De Bartholomeus-nacht, Willem en zijn familie, Willem en het calvinisme, Huwelijk met Charlotte, De komst van Farnese, De moordpoging op Oranje, Het lot van Nederland en O- range. - Verslag van de Algemene Ledendag, de Openingsrede van President Wim Kok, In 2005 bestaat de Orde 50 jaar. - Op zoek naar de verloren warmte: Vlaamse auteurs herontdekken in hun nieuwste romans de moederschoot van de familie, Het artikel stelt zes Vlaamse familieschrijvers aan u voor. - Jos Verdegem ( ), markante, maar miskende kunstenaar - Open Forum: Samenwerking met andere organisaties? AHOJ (Vereniging Vrienden Nederland-Tsjechië en Slowakije) - leden Voorjaarsreis naar Zuid Bohemen - Themadag Cultuurverschillen overbruggen - Tsjechisch leren in Tsjechië? - Uit de knipselmap - Nieuws van en over Tsjechië en Slowakije - Mucha in de Rotterdamse Kunsthal, van 31 januari t/m 23 mei Internationaal Filmfestival Rotterdam 21 januari-1 februari, speelfilms en documentaires gemaakt door of over Roma - Onze boekenplank: Karel âapek, Het jaar van de tuinier, vertaling uit het Frans van A. Vervoordeldonk, Amsterdam, Gianotten, 2003, Tekeningen van Josef âapek - De Boheemse Winterkoning in den Haag, 6 december maart 2004 in het Haags Historisch Museum - Tsjechische Dag aan de Universiteit van Amsterdam; 17 december 2003, Ladislav Klíma-vertaalwedstrijd Zpracovala Jana âervenková INZERCE Jsem studentka tfietího roãníku Univerzity Palackého v Olomouci, obor nizozemská- nûmecká filologie. V souãasné dobû hledám brigádu nebo stáï bûhem letních prázdnin. KaÏdá práce, pfii které bych mohla vyuïít sv ch jazykov ch schopností a zku eností z pfiede l ch brigád, by splàovala mé oãekávání. Jsem flexibilní, komunikativní, dobfie spolupracuji ve skupinû a mám urãitou znalost práce s PC. Pro více informací mû mûïete kontaktovat. Pfiedem dûkuji. Adéla Kuãerová adela.pohoda@seznam.cz, 00420/ Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

6 Jaro 2004 KULTURNÍ UDÁLOSTI 5 let od založení NE-BE Spoleãnost NE-BE byla zaloïena pfied pûti lety, v kvûtnu roku Hned na první valné hromadû se pfiihlásilo na 50 ãlenû a bûhem prvních mûsícû jejich poãet stoupl na 110, coï je i souãasn stav. KaÏdoroãnû se nûkolik ãlenû z nejrûznûj ích dûvodû odhlásí a vzápûtí je nahradí noví ãlenové. V bor spoleãnosti má v souãasnû dobû 7 ãlenû, o vydávání bulletinu (4 x do roka) peãují 2 redaktofii. Valná hromada se do roku 2003 konala kaïdoroãnû, loni jsme odhlasovali konání po dvou letech. Od kvûtna roku 1999 jsme uspofiádali ãetné literární veãery se ãtením z právû vy l ch pfiekladû nizozemské literatury (Leon de Winter, Geert Mak, Arnon Grunberg, Miep Diekman - za úãasti autorky, Tonke Dragt, Annie M. G. Smit, Cees Nooteboom, Maarten t Hart, Harry Mulisch aj.), pfiedná ky o v tvarném umûní (napfi. Záti í na obrazech nizozemsk ch mistrû v r a letos v únoru ve spolupráci s Národní galerií, Malífiská kniha Karla van Mandera), o literatufie (dûtská literatura, Connie Palmen), baletu (s Ritou Kyliánovou, maminkou Jifiího Kyliána), budujeme knihovnu (o ní se doãtete v samostatném textu na eho knihovníka), která je poslední 3 roky umístûna na nizozemské ambasádû, rozesíláme informace e- lektronickou po tou, sledujeme propojení ãeské kultury s nizozemskou a vlámskou (hovory se zajímav mi osobnostmi, napfi. s Jaroslavem Hutkou o jeho holandské emigraci a písniãkách, s Oldfiichem Kulhánkem o jeho v stavách v Belgii a Nizozemsku za ãasû, kdy to vûbec nebylo samozfiejmostí), jsme v kontaktu s v znamn mi institucemi podporujícími vlámskou a nizozemskou kulturu (Ons Erfdeel, velvyslanectví Nizozemska a Belgie), zúãastnili jsme se akce Tulipánov den na podporu dûtského onkologického oddûlení nemocnice v Motole - struãnû fieãeno a pfii v í skromnosti - byli jsme dost aktivní. Plány do budoucnosti jsou rovnûï bohaté a pestré -nechte se pfiekvapit! Na shledanou na nûkterém z pofiadû spoleãnosti NE-BE. J. A. KOMENSK Petra Schürová Od Katefiiny Besserové, tiskové mluvãí ministerstva kultury, jsme se dozvûdûli: MUZEUM A MAUZOLEUM J. A. KOMENSKÉHO V NAARDENU Premiér Vladimír pidla povûfiil ministra kultury Pavla Dostála okamïit m jednáním se zástupci Naardenu ohlednû zachování muzea a mauzolea J. A. Komenského s tím, Ïe ãeská strana bude ochotna vyãlenit ze státního rozpoãtu pro kapitolu ministerstva kultury kaïdoroãnû 80 tis. Euro potfiebn ch k provozu naardenského památníku. ZároveÀ ministr financí uvolní jednorázovû cca 2,5 mil. Kã na zafiízení nové multimediální expozice o Ïivotû a díle J. A. Komenského, která bude instalována v naardenském muzeu. Správou památníku v Naardenu bude povûfieno Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodû, jehoï prostfiednictvím bude také památník financován. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

7 Jaro 2004 NIZOZEMSKÉ A VLÁMSKÉ ZÁTI Í VE TERNBERSKÉM PALÁCI pfiedná ka dr. Handlové V sobotu v jedenáct hodin v Národní galerii houf ãlenû i neãlenû Ne-Be mluvících obûma jazyky, ale i tfieba pouze ãesky ãi jen nizozemsky, vytvofiil pozorné auditorium pro mimofiádnou pfiedná ku kunsthistoriãky dr. Handlové o malífiském umûní star ch VlámÛ a NizozemcÛ se zamûfiením na záti í, která visí ve ternberském paláci. S potû ením jsme uvítali mezi sebou paní Jansen, kulturní ata é Nizozemského království. Veronika Havlíková, která tlumoãila leckteré záludnosti malífiské a symbolistní látky, získala ná obdiv. Paní doktorka se pokusila systematicky poodkr t záti í jako samostatnû konstituovan malífisk obor. V polovinû sedmnáctého století se v pozûstalostech holandsk ch malífiû objevuje slovo stillleven. Malífi a teoretik Joachim von Sandrart vysvûtlil v roce 1675 tento pojem jako obrazy, kde vûci leïí ti e, nic se nedûje. Dlouhou dobu byl tento obor povaïován za nûco ménûcenného a malífii záti í za pû áky v armádû umûní. Navzdory takovému masivnímu despektu se na li sbûratelé a ti dokázali zaplatit velké ãástky za triviální obrazy tohoto druhu a rozh bat umûleck trh. Ve stfiedovûké malbû se objevují záti í jako souãást náboïenského tématu. Paní doktorka dokumentovala tento fakt na obraze svatého ehofie od Mistra Theodorika z Kaple sv. KfiíÏe, abychom nemuseli do zahraniãí, nebo na triptychu Zvûstování Panny Marie z let , od nizozemského malífie Roberta Campina, kde se záti í objevuje jako vybavení bûïné domácnosti nebo dílny sv. Josefa. Na nûkter ch obrazech z poãátku 16. století (Albrecht Dürer a jiní) si mûïeme v imnout brilantního popisu pfiírody jiï s naprostou botanickou a zoologickou pfiesností. Na pfielomu 16. a 17. století - tedy v období man rismu - vznikají jiï první samostatná kvûtinová ãi ovocná záti í, které malovali i první specialisté v tomto oboru jako byl Georg Flegel, Roelant Savery nebo Jan Breughel star í. 17. století znamenalo ve v voji záti í vznik mnoha nov ch typû a úzkou druhovou specializaci, a to zejména v severním protestantském Nizozemí. Stejnû jako ostatní v tvarné obory nám malba záti í mûïe mnoho fiíci o spoleãnosti, ve které vznikala, o lidech, ktefií ji objednávali. Napfi. je patrné, Ïe záti í s rybami byla nejvíce oblíbena v Haagu, kde bylo rybáfiství prominentním oborem. Bohatí mû Èané v Haarlemu dávali pfiednost prostfien m stolûm a takfika zde chybûli malífii kvûtin, i kdyï zde prosperovalo lechtitelství. Utrecht byl mûstem s dlouhou tradicí malby kvûtinov ch záti- í a v universitním Leidenu vznikl typ záti í vanitas. Byv e pouãeni vydali jsme se na prohlídku expozicí a zastavili jsme se u tûchto skvostn ch obrazû pln ch symbolû. Jan Breughel: Kytice v hlinûné váze Maloval ji v Itálii. Je prototypem celé fiady, symetrická a harmonická kompozice, ale zcela umûlá, kvûtiny nekvetou ve stejném období, dole hmyz a uvadlé kvûty, symbol krátkosti lidského Ïivota, v kaïdé chvíli mûïe pfiijít smrt. Memento mori. V nûkter ch kyticích bylo toto i vepsáno. Frans Snyders: Záti í s opicemi jeden z tûch, kdo kodifikoval loveck Ïánr, spolupracovník P. P. Rubense. íká se, Ïe kdyby nebylo Snyderse, nebylo by tolik krásn ch RubensÛ. U tohoto obrazu je sporné, zda se jedná o Ïánrov obraz ãi záti í. Skryt v znam a podtext je i politick, opice jsou srovnávány se státními úfiedníky, ktefií chtûjí mít stále víc. Jan Fyt: Mrtví ptáci v krajinû Prominentní malífi, lovecká záti í, záti í v krajinû (italské ) Daniel Seighers: Tulipány OceÀovan Rubensem, jezuita, napsal o sobû biografii, tulipány v té dobû byly velmi luxusními Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

8 Jaro 2004 kvûtinami. Nastala doba tzv. - tulipománie. V roce 1640 bylo moïno v Holandsku vidût 600 druhû tulipánû. Osias Beert star í: Záti í s ústfiicemi Ústfiice vykazují erotick akcent, pohár willkom - kupa zasazena do zlaté nohy. Nicolaes Gillis Záti í na stole 1614, Praha NG Nicolaes Gillis: Záti í na stole Vytvofien v Haarlemu, pfiedmûty jsou malovány z nadhledu a izolovanû, jsou luxusní. Zase tu nacházíme symboly víno a chléb - eucharistie, mot l je symbol lidské du e, rûïe bez trnu podobenství Panny Marie. Na stûnû papírek - cartellino se jménem autora - vymezuje prostor. Ambrosius Boschaert st.: Záti í s broskvemi Kompozice do pyramidy, u lechtilá, hladká malba. Broskev napadena hmyzem, symbol pomíjivosti a zmaru. Jan Jansz den Uyl: Záti í s cínov m dïbánem V Haarlemu se ve dvacát ch letech 17. století formuje nov pfiístup k malbû záti í, které nese odborn název - monochromní banket, tj. velice stfiídmá barevnost, svûtlo jako v e sjednocující element, diagonální, dynamické fie ení kompozice, nedojedená snídanû, talífi balancuje na kraji stolu, kaïd pfiedmût má svou symboliku, díla tohoto malífie byla ve sbírkách Rubensov ch i Rebrandtov ch. Jan van den Velde: Záti í s kufiáck m náãiním Málo oceàovan malífi ve své dobû, (nyní naopak), autor architektonicky pfiesn ch, aï asketick ch záti í. Pieter Claesz: Záti í Koufiení bylo povaïováno za jednu z tûlesn ch nefiestí. Tabák se pouïíval v d mce s dlouhou troubelí (vyrábûly se v Goudû), taky jako tabák Ïv kací a Àupací. Jan Davidson de Heem: Záti í Maloval velká opulentní záti í, v NG je malé, s luxusními pfiedmûty, spojil tradici vlámského a holandského, dokonalá iluze o reálné existenci pfiedmûtû (benátské sklo, ãínsk porcelán, jahody, vi - nû, oloupan citron, ústfiice, mot li, hmyz), hfiebík zatluãen ve zdi nás informuje o velikosti prostoru, Willem Kalf: Záti í Ovlivnûn Rembrandtem, velmi uznávan malífi zejména tzv. honosn ch záti í, která se zaãala malovat po roce tedy po uznání státní samostatnosti Nizozemska. Temnosvitná malba, benátské sklo odráïí svûtlo, pfiedmûty mají jakoby nemateriální charakter. Oloupan citron dodává v razn barevn akcent. Simon Lutichyus: Záti í se zlat m pohárem a rûïí Johannes Vermeulen: Záti í s knihami a hudebními nástroji Záti í typu vanitas. Pfies pací hodiny v pozadí odmûfiují ãas. Na zlatém poháru s víãkem stojí postava - míles christianus - voják KristÛv, kter symbolizuje vítûzství víry nad hfiíchem. Knihy a globus - touha po poznání, co je vûdûní, kdyï chybí víra. Hudební nástroje - jsou symboly lásky a mileneck ch vztahû: loutna byla pro svûj tvar pfiirovnávána k Ïenskému tûlu, v echny pí Èaly a flétny mûly od pradávna falick v znam. V této rovinû tedy hudební nástroje alegoricky vyjadfiují Ïenskou i muïskou sexualitu a pochopitelnû i její odsudek. Morální aspekt kompozice jiï byl patrnû v 60. letech zastfien, ale zûstala smyslová krása a malífiské hodnoty obrazu. A tak jsme si chodili a tak jsme se tû ili. Libû pûsobily barvy, kompozice s nûkter mi pfiedmûty nás nutila proniknout do mnohdy nesrozumitelné symboliky. Ale vedla nás profesionálka! Nezb vá mi v tuto chvíli neï podûkovat paní doktorce, nejen za pfiipravenou pfiedná ku, ale i za v znamnou pomoc pfii koncipování téhle zprávy o ní. Zuzana Vittvarová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

9 Jaro X PRÁH KdyÏ jsem se jako ãerstv obyvatel Prahy chtûl dozvûdût nûco o jejích dûjinách, jako první mû napadla o- tázka - odkud vlastnû pochází její jméno? Musím vás ujistit, Ïe jsem po odpovûdi nepátral v Ïádn ch rozsáhl ch studiích, ale podíval jsem se do pûti prûvodcû, které vy ly v letech PrÛvodce z roku 1997 uvádí pfiíbûh o Libu i, pramáti PfiemyslovcÛ, která pob vala v 9. století na Vy ehradû. Libu e mûla sen, ve kterém se jí zjevila veliká budoucnost mûsta, jehoï sláva se dotkne hvûzd. Ve svém snu se knûïna dozvûdûla také jméno mûsta. Libu ini sluïebníci se pak vydali hledat mladého muïe, kter vyrábûl dfievûn práh (bovendorpel). Tak jako kaïd, kdo prochází dvefimi, skloní hlavu - alespoà myslím, Ïe dvefie tehdy nebyly pfiíli vysoké - tak se z úcty pokloní kaïd náv tûvník tohoto mûsta. Tuto legendu zaznamenal mnich Kosmas ve 12. století. Odpovûì mû vcelku uspokojila a pfiestoïe se Praze dostalo jejího jména díky posvátnému truhláfii, nemohl jsem si vzpomenout, co ten bovendorpel vlastnû je. Slovo jsem nena el ani ve slovníku Woordenlijst Nederlandse taal, ani v Nizozemsko-ãeském slovníku, kter vydalo nakladatelství Leda. âesko-anglick technick slovník uvádí pod slovem práh rûzná slovní spojení. V echna mají co do ãinûní s anglick mi slovy floor, ground ãi bottom. V prûvodci z roku 1999 jsem se posléze docetl, Ïe Libu e mûla dar jasnovidectví. Jasnovidci, jednoocí i slepí hráli v praïsk ch dûjinách v znamnou roli, ale to mûïeme ponechat stranou. Libu e mûla tentokrát namísto snu vidûní, kter m pfiedpovûdûla slávu mûsta, jehoï sláva bude stoupat, nikoliv tedy ke hvûzdám, n brï do nebes. Nad podobn mi povídaãkami se dokáïu pokaïdé hroznû vytoãit. Ke hvûzdám mi pfiipadá koneãné, ale do nebes nekoneãné. Copak v souãasné dobû neexistuje nikdo, kdo by umûl KosmÛv spis Cronica Bohemorum vûrohodnû pfielo- Ïit? V prûvodci se dále o Ïádném prahu nehovofií, zato v ak pfiíbûh pokraãuje prozaick m sdûlením o nejnovûj ích archeologick ch objevech a studiích. Je zde zdûraznûno, Ïe Vy- ehrad byl vystaven teprve v 10. století. O tisíc let pozdûji jsme jistû mnohem moudfiej í, ale pfiíbûh o prahu na mû pûsobil pfiesvûdãivûji. PrÛvodce z roku 1990 z proslulé fiady Dominicus Reeks pûsobí dojmem uspûchaného a lajdáckého pfietisku z vydání pfied spoleãensk m pfievratem. Odkazuje se v nûm na neexistující ulice a instituce, které byly mezitím pfiejmenovány. Autofii se tématu zhostili pûknû od podlahy, cestování také není Ïádná legrace. JestliÏe nûktefií prûvodci zacházejí v dûjinách nejdále do doby Venu e Vûstonické, tzn let pfi.n.l., autorûm prûvodce Dominicus to není dost a tak pfiidají je tû Neandertálce z doby let pfi.n.l. O libu ském m tu prûvodce mlãí. Poprvé jsem se pak v téïe knize doãetl, Ïe Praha byla pojmenována po jednom brodu na Vltavû, kter pfiipomínal práh (drempel). Slovo práh zde získává dal í ãi doplàující v znam, neboè drempel není totéï jako dorpel. V znam slova drempel je totiï abstraktní. A také - drempel nikdy nenajdeme nahofie. Zprávy o pfiebroditeln ch místech pokaïdé ignoruji, protoïe je od sebe autofii opisují. A kolik je na svûtû mûst, která pfiitom vûbec nemusí stát na nûjakém brodu. Nikdy jsem na fiece nevidûl brod, vy snad ano? Ano, moïná na Dommelu, ale ne na R nu, Máze nebo na Vltavû! Kromû toho se v echny prûvodce shodnou v tom, Ïe nejdfiív byl vystavûn hrad a pak aï mûsto. Kter mocipán bude stavût hrad na brodu? To by mohl své nepfiátele rovnou pozvat na ãaj. MÛj nejnovûj í prûvodce je z roku Barvami h fiící kniha vy la v nakladatelství Capitool-reisgids. PrÛvodce, kter zobrazuje, o ãem jiní pouze pí í. Tvrdí se v nûm, Ïe, uï za kfiesèanského vûku byl na Vltavû brod, ale zobrazení v tomto pfiípadû chybí. Název Praha je tu rovnûï odvozen od prahu (drempel) na Vltavû, ale o prahu ve v znamu bovendorpel se tu nemluví. Jako ozvlá tnûní pfiíbûhu o Libu i zde stojí, Ïe se muïi zaãali boufiit proti neustálé nadvládû Ïen. Tento prûvodce pln barevn ch obrázkû ve vás vyvolá pocit, Ïe je toho tolik k vidûní a jak to v echno mám v tak krátké dobû stihnout? Je to kniha urãená pro moderní, vizuálnû zamûfiené masy, takïe - kde by se v nûm vzaly nûjaké pravdivé informace?! Dál vûfiím pfiíbûhu o Libu i. Pfiem - lel jsem o nûm tak do hloubky, jako bych byl samotn Pfiemysl. Fal ování dûjin zaãíná vïdy pfievracením v znamu slov a zamlãováním pravdy. TakÏe to bychom mûli 2x práh. Ten tfietí práh není spojen s nûjak m nov m v znamem, ale spí e s pfiíbûhem o prazích (dorpels). MÛj byt je v domû z roku Bûhem let pfii el o mnohé z pûvodního vybavení, ale sem tam nûjaké pûvodní souãásti pfiece jen zûstaly. Prahy byly pobity a zakryty dfievotfiískou a potaïeny pruhem linolea. NepovaÏoval jsem to za pfiíli vzhledné a tak jsem se pokusil konstrukce odstranit a pûvodní prahy odkr t, aby pûknû vynikly. Objevily se o oupané prahy pobité nespoãetn m mnoïstvím hfiebíãkû. Nejdfiív jsem vytahal hfiebíãky a pak jsem prahy obrousil. Sedmého dne jsem uvidûl, Ïe to je dobré. Usoudil jsem, Ïe na práh mezi kuchyní a ob vákem by se kvûli lep ímu tûsnûní hodil prouïek mûdi. Práh jsem zmûfiil a odebral se do Ïelezáfiství. Ale kdepak, nemûli prouïky del- í neï 90 cm. Zkrátka jsem pfii el i ve velk ch obchodních centrech. Mûdûné prouïky nad 90 cm k dostání prostû nebyly. ekl jsem o tom majiteli bytu s tím, Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

10 Jaro 2004 Ïe prouïek mûdi pfiivezu z Holandska. To ale není vûbec tfieba, fiekl mi majitel. Má pr známého, kter pracuje v luãnû na zámcích a v palácích, a ten mi takov prouïek mûïe vyrobit. Velmi rád, jsme domluveni, nespûchá to. Asi po esti t dnech jsem se velmi o- patrnû na dotyãn kousek mûdi optal. Nezapomnûli, ale znám pr má moc práce. KdyÏ ubûhlo pár t dnû, zavolal jsem majiteli. Nemohl jsem nic namítat, kdyï mi oznámil, Ïe znám musel do nemocnice a vypadá to s ním moc patnû, moïná, Ïe uï nebude moci ani pracovat. Není dokonce jisté, zda nemocnici opustí Ïiv. Byla to taková rána, Ïe bych se ani neodváïil poptávat se dále po prouïku mûdi, ale majitel sám fiekl, Ïe má jiného známého, kter se o tu vûc mûïe postarat. Ale to bude aï v záfií po prázdninách. ekl jsem, Ïe to nevadí, nespûchá to. Jednoho záfiijového rána mi majitel neãekanû zavolal. Koneãnû sehnal dotyãného známého, kter bydlel kdesi na ubytovnû. Mají pr ãas a mohou pfiijít hned v 10 hodin. V bornû, fiekl jsem. Kolem pûl dvanácté se dostavil majitel se sv m znám m, kter byl ponûkud zanedbaného vzhledu, s dlouh mi nemyt mi vlasy. Trochu kulhal a pofiád se díval do zemû. Jedinkrát, kdy jsem mûl moïnost se mu podívat do oãí, zdálo se mi, Ïe jsou jaksi prázdné. Také jako bych cítil závan piva, aãkoli velmi neurãit. Nûkolikrát se porozhlédl po mém pfiíbytku, pak vybûhl ven a vrátil se se dvûma dlouh mi prkny. Bez jediného slova zmûfiil prahy a dal se do fiezání. Pak v rychlosti rychle nabil první prkno na práh. Mlãel jsem, ani jsem nefiekl, Ïe jde patrnû o nûjaké nedorozumûní. UÏ jsem tu dlouhou záleïitost chtûl ukonãit. A také - copak jsem mohl toho chudáka z ubytovny pfiipravit o jeho chléb? Druhé prkno bylo o nûco del í, coï se ukázalo b t v hodné. Nebylo tfieba ho natloukat. Aby práh dobfie pasoval, staãilo na oba konce zabu it kladivem a pak nûkolikrát pofiádnû dupnout. To uï nepovolí, fiekl domácí. Meloucháfi nûkolikrát práh pfiekroãil, aby mi dal na srozumûnou, Ïe na nûj nesmím lapat. Zbylo je tû jedno prkno, které rovnûï bez pouïití hfiebíkû napasoval na práh u koupelny. Mezitím jsem v duchu konstatoval, Ïe dvefie od ob vacího pokoje nejdou zavfiít, protoïe pfiibité prkno je moc vysoké. Ale nic jsem nefiekl. Práce byla v mïiku hotova. Meloucháfi mi poradil, Ïe kdyby se na prkna pfiipevnilo lenoleum, vypadalo by to je tû lépe. Pr mûïe pfiijít znovu. Ne, ne, dûkuju, odvûtil jsem, je to od vás moc laskavé, ale myslím, Ïe to uï zvládnu sám. A máte to zadarmo, nejste nic dlu- Ïen, sdûlil mi domácí, kdyï na odchodu doprovázel svého kumpána. KéÏ by Libu e byla naïivu, napadlo mû náhle, ta by si s takov mi odborníky na prahy urãitû umûla poradit. A okamïitû jsem té my lenky zalitoval. Jos Wuits PfieloÏila Lenka Strnadová NA CESTÁCH RAJZUJOU JAKO VZTEKLÍ, pravila paní pokladní na nádraïí v Praze k Janû, kdyï ta si pfied koncem roku za la koupit jízdenku z Prahy do Amsterdamu s pfiestupem v Berlínû. Toto konstatování popisovalo nejen nûmecké obãany a mûlo podnítit Janu, aby si urãitû zakoupila místenku z Berlína do Amsterdamu, ale chtûlo ve zkratce vyjádfiit v eobjímající my lenku, Ïe je v echno a v ichni v pohybu. A tak se nám vûtiãka vlísala do slovníku a stala se ãetnou a oblíbenou pro jak koli velk provoz, aè automobilov nebo na kolech ãi letadly. PfiiblíÏil se konec ledna a my vyjíïdíme s Ondfiejem do Amsterdamu, abychom se tady trochu potû ili a na zpáteãní cestû odvezli Janiãku-matiãku domû. Poãasí nám moc nepfiálo. Je tû v Praze odmetám z ãervenáãka kupku snûhu a za hodinku jsem v Rokycanech. Díky pohyblivému telefonu je Ondfiej pfiipraven a netrvá dlouho, kdyï se vydáváme na cestu k západní hranici. Chvíli pr í, chvíli padá sníh, mimofiádnû na nás jukne i sluníãko. Tankujeme. Hranici pfiejíïdíme v Rozvadovû bez problému. Tak jsem si to pfiála v minulosti a koneãnû to uï nûjak ãas vychází! Pak uï hltáme kilometry. Nastojte v ak, ospalé mûsteãko s krásnou kostelní cibulkou na nûmecké stranû hlídané policisty. Jedu si v kolonû a up a stop a Sie müssen die Strafe zahlen!. Spolu s mladoboleslavskou oktávkou platíme jenom my âe i za pfiekroãenou rychlost a pfiitom tu vykukuje na nás kodolibû nacionalismus. A jsem chud í o patnáct euro. Chápu nerada, ale opravdu jsem nejela pfiedpisovû. Ordnung muss sein. I tudy vede cesta do Evropy. Bolí to, ale v Ïivotû se stávají hor í vûci. Sypeme si to k Norimberku, odtud najíïdíme na dálnici ãíslo tfii na Würzburg a dál a dál aï k hranicím nûmecko-nizozemsk m. Pfii jedné z v mûn za volantem se k nám pfiifafiili dva mladí lidé. Krásn Ïidovsk kluk z Izraele a dívenka z Frankfurtu. Jen si tak cestují po svûtû. V Amsterdamu se zcela napoprvé netrefujeme do ãerného. TakÏe zastavujeme, vykládáme stopafie a hledíme do mapy. Tedy Ondfiej. Já jen opravdu zájem pfiedstírám, tápu, protoïe ve tmû ne- Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

11 Jaro 2004 vidím nic. Za krátko v ak mrkáme na Janu do okna pfiekladatelského domu. Vítání, pfiedstavování, dobrá veãefie a plány na zítra. âtvrteãní v let do Den Haagu jsme zapoãali chutí vidût nûco nového. Z Amsterdamu vyjíïdíme po dálnici ãíslo ãtyfii, zaïijeme si Schiphol, pole plná letadel na zemi a právû tak nacpané nebe kovov mi obludami nad námi, které se chystají pfiistát nebo vzlétají. Rajzujou jak vzteklí. Jakmile to jde, uhneme na silnici ménû frekventovanou, dá-li se o takové mluvit v zalidnûném Holandsku, a to na 44. Z oken automobilu pozorujeme poldry vyrvané mofii a s péãí dobrého hospodáfie úãinnû pracovit m lidem kultivované. Poãasí se od pfiedchozího dne o mnoho neli ilo. Sníh, slunce, dé È, snûhová vánice, krupky na zemi. Na i procházku nám tahle slota v ak nepfiekazila. VÏdycky jsou tu zastfie ené galerie a hospody. Nav tívili jsme Mauritshuis, coï je svûtoznámá galerie naplnûná skvosty. Rembrandt, Vermeer, Hals, Steen, Potter, De Borch, Ostade, Ruisdael a tak dál a je tû víc. Tady je ta dívka s turbanem a perlovou náu nicí, kterou Miroslav Horníãek natolik miloval, Ïe ji vûnoval povídku ve sv ch Dobfie utajen ch houslích, ve stejné místnosti se mûïeme potû it Pohledem na Delft, jednou z nemnoha Vermeerov ch krajin. RembrandtÛv Homér a Král alamoun, HalsÛv Smûjící se chlapec a mnoho dal ích obrazû od malífisk ch gigantû vypovídá o Zlatém vûku tohoto placatého územíãka. Je tû plné oãi nádhern ch dûl malífisk ch géniû vycházíme z paláce a uvaïujeme o tom, jak strávit záïitky, jak si je urovnat ve sv ch hlavách a srdcích. A co jsme vymysleli? NuÏe? Mnozí, ktefií hádali, hádali zajisté dobfie. Usadíme se na námûstí do hospûdky a zaïíváme pfii dobrém jídle i tu krmi intelektuální. UÏ dávno mû Ïivot odnauãil pfieceàovat své síly a zhltnout najednou velké sousto. Sedíme, povídáme, hledíme, vnímáme a tfiídíme. Îijeme vícerozmûrnû. K Mauritshuisu patfií je tû Obrazová galerie prince Viléma V. Ta nás ãeká po obûdû. Vilém V ( ) byl sbûratelem ve velkém stylu. Nakupoval velké mnoïství obrazû v období Také soustfieìoval nejkrásnûj í díla z rûzn ch rodinn ch majetkû do Binnenhofu v Den Haagu. A jako v sledek sbírka prince O- ranïského se stala tak rozsáhlou, Ïe haly pfieplnila. První museum v Nizozemsku vzniklo nákupem Buitenhofu 35. V letech Vilém V. tuto budovu naproti Binnenhofu zrekonstruoval na v stavní síà pro svou kolekci obrazû. Ostatní umûlecké sbírky mohly b t vidûny jen pfii oficiální náv tûvû, proto dal Vilém V. otevfiít svûj dûm vefiejnosti tfii dny v t dnu. A tak se galerie stala prvním museem v Nizozemsku. Od roku 1987 je galerie opût otevfiena se sbírkou z 18. století. Obrazy z Vilémovy sbírky visí od zemû ke stropu. Na rozdíl od moderního muzea, díla nejsou vybrána podle stylu nebo koly, ale pro svûj vizuální efekt. AranÏmá na stûnû musí udûlat harmonick a krásn dojem tak, jak ve své dobû galerii upravil Vilém V. Mû se nûjak nejvíc za hranicemi dot kají vûci, které mají vztah k âechûm ãi âechám. Kdysi jsem se témûfi v Avignonu rozplynula blahem patfiíc na sochu císafie Karla IV., úplnû stejnou jako je na mostecké vûïi ze strany Starého Mûsta. Ó, jak mû v Mauritshuisu potû ila Horníãkem opûvovaná Dívka s turbanem z jeho Dobfie utajen ch houslí, tak také tady v této minigalerii obrazy ãeského krále Ferdinanda a jeho ãeské královny Anny. Byl to onen zamilovan pár, jehoï materializovaná láska - nûkolik staletí star Belvedér - tû í oko leckterého milovníka renesanãní Prahy dodnes. BohuÏel, malífie jsem si nezapamatovala. MoÏná, Ïe nebyl ani uveden a Ïe není ani dostateãnû znám. Tenkrát nebyli zajímaví. Zajímavûj í byla tváfi na obraze, vïdyè byla královská. Prohlídka byla pfiíjemnû komorní a krátká, pfiesto nám na vû áku pfied vstupem do v stavních prostor za tu dobu uschly kabáty, které nám umokfiila v tûchto místech neobvyklá snûhová vánice. Vrhli jsme se objevovat Den Haag. Ondfiejov m a m m nevycviãen m u ím unikl zásadní rozdíl ve v slovnosti mezi amsterodamsk mi a haagsk mi obyvateli, ale vãas jsme byli pouãeni. V Amsterodamu i lají, kdeïto tady mluví jakoby s bramborou v krku. Poãasí opravdu nevybízelo k del ím procházkám. Pfiesto jsme se pokusili o to, abychom mûsto ztekli. AspoÀ kvûli pocitu z nûj. Mûsto se v tuto dobu konce ledna rozhodlo neb t atraktivní, neboè se pfiipravovalo rekonstrukcemi na turistickou sezónu. Samá záplata a díra do zemû. Klidné residenãní mûsto? Dejme tomu nûkdy. Dûkujeme za malífiská pohlazení, ale uï si to zase metelíme zpátky do Amsterdamu. âervenáãka zaparkujeme mal kousek za Olympijsk m stadionem, v oblasti slu - n ch lidí a nulového parkovného. Koenenkade je stanice autobusû 170 a 172, které nás odvezou zpût aï témûfi k na emu pfiechodnému domovu. Je tû restauraci Verandu si zapamatujeme. Pro sichr. AÏ si pûjdeme autíãko vyzvednout pfied cestou domû. âekáme na spoj a díváme se na oblohu, je tmavá veãerní. KaÏdou druhou minutu pfiistává letadlo. Zkrátka rajzujou jako vzteklí. Autobus nás odvezl ke Concertgebouw a my je tû zajdeme pokoupit nûco k snûdku do supermarketu. Veãefií nám Jana pfiipomnûla b valou nizozemskou kolonii Indonésii. Moc jsme si pochutnali. Jídelníãek jsme doplnili o ãistû nizozemské vla a rûzné jiné dobroty, o jejichï pûvodu se nebudu podrobnû zmi- Àovat, ale francouzské víno z Cote du Rhone hrálo úlohu nezanedbatelnou. I polévka byla v borná. Chvála patfií na í kuchafiince. Nezbytnou veãerní ãinností bylo plánování. Ráno jsme byli vzbuzeni. âasnû. UÏ v pûl deváté. (Pro uklidnûní spánkov ch závistníkû chci fiíci, Ïe Amsterdam je v na em ãasovém pásmu a je umístûn velmi na západ, a tak se tu rozednívá témûfi o hodinu pozdûji neï v Praze. Pak tu je zase dlouho vidût.) Chlapíci plní síly pfiivezli nov nábytek, spací. Byla jsem zvûdavá, jak budou stûhovat ty velikananánské kusy, jestli oknem, kdyï schodi tû je uzouãké. Na na em domû ov em ono oko nebo hák pro zavû ení fietûzu ãi provazu, jak je na domech mûstsk ch v tûchto krajích typické, nebylo, a ani otvírání oken nezaji Èovalo tu správnou prûchodnost pro takov mobiliáfi. Museli roubovat. A nebyli na tvaní jako na i fiemeslníci, mají-li vykonat nûco mimofiádného. MoÏná, Ïe ãinnost ta nebyla pro nû mimofiádná. To nevím. Byli jsme ubez- Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

12 Jaro 2004 peãeni, Ïe na e pfiítomnost není nutná a Ïe mûïeme v klidu o- dejít za dvefimi domu vpravo, abychom vidûli trh. Trh témûfi se v ím - Albert Cuyp Markt. NeÏ se k nûmu dostaneme, procházíme i hor í ãástí Amsterdamu, místy, kde lze dostat nejen trávu v tak zvan ch Koffie shopech, místy, kde se za lásku platí, kde spleè lidsk ch ras napoprvé nováãkovi vyráïí dech a já si v tu chvíli uvûdomuji, Ïe na podobné jevy si budu muset zvyknout i tfieba v Praze. Globalizace. Tady uï o ní nemluví, tady je pfiítomna. Na trhu si potû íme oko pohledem na dary mofie, na obleãení v eho druhu, kofiení, s ry, kvûtiny a tak dál a tak dál. KdyÏ jsme leccos prohlédli, nûco pokoupili, maliãko pojedli, vracíme se domû. Janû se zdál Ïiv sen o tom, jak jím slaneãka. Tak jsme si s Ondfiejem fiekli, proã sen nezreálnit a slaneãka, kter opravdu nemá nic spoleãného s tou zrûdností pfiesolenou prodávanou u nás, si dát jako pfiedkrm. Dostavil se mi hnedle po prvním zakousnutí kulináfisk ráj na jazyk. Pamatuji se na Ïivotopisn film o Rembrandtovi. Vidûla jsem ho uï dávno, je tû v dobách dfievních, ale vzpomínám na scénu, kdyï si malífi dával slaneãka. Zaklonil hlavu a polykal. Udivovalo mû to. Nedokázala jsem si tu lahodnou chuè pfiedstavit, znala jsem jen tu na i a pfiespfiíli ná slanost mû odrazovala od pfiedstavy obdivuhodné pochoutky. âlovûk nesmí b t konzervativní a mûl by v Ïivotû, aspoà co se jídla a pití t ká, zkusit v echno. Doma jsme odloïili nákupy, nûco málo zakousli, odpoãinuli si a znovu se vydali za historií. Tentokrát byl na ím cílem RembrandtÛv dûm. Cestu jsme si udûlali komfortnûj í, kdyï jsme nastoupili do tramvaje. Tady na nûkter ch linkách mají je tû konduktéry. Tentokrát to byla Ïena vybavená syt m hlasem. Jana nám pfieloïila její hlasovou produkci a trochu nás tím vrátila domû: Postupujte dopfiedu, postupujte dopfiedu. Jestli si ta paní s rezav mi vlasy nepostoupí, pak nepojedeme. Proã ne, na lidi se musí pfiísnû. ProjíÏdûli jsme kolem Amerického hotelu a slíbili jsme si, Ïe tam ukonãíme kochání mûstem pfii kávû. Vystupujeme na Waterlooplein z tramvaje a pomalu se blíïíme k domu, kter Rembrandt koupil v roce 1639, kdyï byl na vrcholu své slávy. V roce 1656 zbankrotoval a nebyl schopen zaplatit sv m dluïníkûm. V echno hodnotné v domû bylo prodáno v aukci, vãetnû velké sbírky umûleck ch dûl a rarit. Notáfi udûlal seznam tûchto artefaktû, proto známe, jak byl dûm vybaven nábytkem za umûlcova Ïivota. Souãástí náv tûvního okruhu bylo promítání dokumentárního filmu o rekonstrukci domu, takïe jsme hned na poãátku mûli moïnost si u- vûdomit leccos z historie. Interiér byl restaurován do pûvodní podoby a slávy a byl zafiízen pfiedmûty a umûleck mi díly z mistrovy doby. Procházejíce pokoji ze sedmnáctého století mohli jsme si pfiedstavit dobu, kdy tu slavn obãan Amsterdamu Ïil. KuchyÀ, ale také zpûsob, jak se témûfi ve skfiíni ukládali ke spánku, tu mûïeme vidût. Jo, o ergonomii nemûli ani potuchy. Zase na druhou stranu nutno konstatovat, Ïe dámy u- drïely pfii sedavém spaní dlouho svûj úães bez poskvrnky. A jsme u konce - témûfi kompletní sbírka Rembrandtov ch rytin se s námi louãí. ZároveÀ s ní tu moïno shlédnout i rytiny u- mûlcû, ktefií se Rembradtem inspirovali jako byli tfieba Goya a Dalí. Louãíme se a v ichni doufáme, Ïe tu nejsme naposledy. Je tû si vyjdeme na procházku mûstem. Je cílená. Knihkupectví. Jana ví, co chce, a my jsme vdûãn mi souputníky. KdyÏ bylo cíle dosaïeno, kaïd se vrháme ke sv m soukrom m láskám. Vermeer, velká a zlevnûná obrazová publikace. Koukám, pfiemítám a odkládám. BohuÏel, byè cena niï í neï pûvodní, pfiesto kniha drahá. Nafiizuji si disciplinu ve finanãních otázkách. Proto se raduji nad tím, Ïe nacházím díla ãesk ch autorû. Na jedné záloïce knihy ãeského spisovatele se doãítám, Ïe Kundera, kvoreck a Hrabal jsou nejznámûj í ãe tí autofii posledních let. Taky tu nacházím knihu o Praze malífiû 19. a zaãátku 20. století. Je v ní zmínka o Zdence Braunerové. Pak se ponofiuji do veliké knihy o Holokaustu. Je v angliãtinû. Znám o té dobû mnohé, ale hrûza mû jímá vïdycky, zvlá tû kdyï vidím jiné fotografie a ãtu o novém pohledu z jiného úhlu zrûdnosti. Listování touto knihou mû pfieneslo nejen k DvojãatÛm, jejichï filmová verse v ãase na í náv tûvy byla navrïena na Oscara (vedle na ich Îelar), ale i k pomníku vystavûnému jako památka na zemfielé Ïidovské obãany mûsta Amsterdamu za druhé svûtové války, kolem kterého jsme se dnes ve mûstû pohybovali. Jana nakoupila, takïe se v ichni odmûàujeme za u- plynul uèapan den kávou ve známé Cafe American, která je souãástí Amerického hotelu. Trochu jiná secese, míà florální neï jsme zvyklí u nás, víc geometrická. Velk staroïitn ãtenáfisk stûl opatfien lampiãkami dává moïnost se zaãíst do nepfieberného mnoïství novin a ãasopisû. A bezpochyby i v minulosti tyhle moïnosti dával. Jak fiíká Jana, máme ãárku svislou, nav tívili jsme zase jednu z nejoblíbenûj ích atrakcí mûsta. Tak a je tû nûco nakoupit k veãefii a dárky blízk m a uï mû- Ïeme usednout ke stolu s hlavním chodem z âech s utopenci. A ty si s láskou dává i italsk pfiekladatel se zajímav m jménem Franco Paris, kdyï se vrátí ze sv ch ãetn ch schûzek a pochûzek. Oficiální náv tûvníci pfiekladatelského domu si najednou uvûdomují Back to the reality. Ano, návrat z pohádkového svûta skoro studentské bezstarostnosti do Ïivota povinností, návrat do reality se v ím v udy. Rozumím jim, vïdyè atmosféra v tomto domû vyvolává klid i v nás neoficiálních hostech. Ráno vstaneme a vydáváme se hrdinnû s Ondfiejem pro auto. Autobus nás odveze na stanici Koenenkade, fiidiã ji pro nás ohlásí, abychom skuteãnû vystoupili, autíãko nacházíme bez poru ení, usedáme do nûj a s malou zastávkou pro benzín ujíïdíme za Janou do Van Breestraat 19. Leje jako z konve, ale odjet a sbalit se musíme. V jedenáct - louãení, dûkování, slibování, pfiání Èastné cesty. Cesta domû ubûhla bez problémû. Je tû jsme si zaïili na bavorské i na í stranû zbytky páteãní snûhové kalamity. KdyÏ jsem v noci projíïdûla Prahou, uvûdomovala jsem si tu hroznou pravdu vûtiãky ZPùT DO REALITY. V mnohém je tû té postkomunistické. Nechci konãit smutnû, protoïe v let se podafiil a protoïe jsme bohat í o nové záïitky a zku enosti. Jani, díky. Zuzana Vittvarová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

13 Jaro 2004 NOVÉ P EKLADY A KNIHY TESSA DE LOO: DVOJâATA Eroika, Praha 2003, pfieloïila Jana Pellarová Tato kniha se mi dostala do rukou tûsnû po smrti mé tety, dvojãete mé matky. Pochopitelnû jsem hned zaãala ãíst a nechala se vtáhnout do velmi poutavého a strhujícího vyprávûní o Ïivotû dvou sester, dvojãat. Seznámila jsem se s nimi bûhem jejich pobytu v belgick ch lázních Spa, kdy jsou z nich staré Ïeny a ze zaãátku netu í, proã si jsou tak blízké Po pár letm ch otázkách zjistí, Ïe jsou sestry. Dvojãata, která strávila Ïivot kaïdé v jiném prostfiedí a v jiné zemi. Dál jsem se zatajen m dechem naslouchala" jejich vzájemnému vyprávûní o sv ch proïitcích a doufala a drïela jim palce, Ïe si teì po letech porozumí a najdou v sobû lásku, pochopení a odpu tûní. Anna a Lotte spoleãnû vyrûstaly jen do sv ch esti let a v roce 1924 do lo k jejich odlouãení a rozdûlení. Anna vyrûstala v Nûmecku na statku u str ce a Lotte si odvezli pfiíbuzní do Holandska. Obû vyrûstaly ve velmi odli ném prostfiedí a kultufie, navíc obû proïily druhou svûtovou válku. Lotte vzpomíná na svûj Ïivot v malém mûstû v Holandsku a na pomoc ÎidÛm skr vajícím se bûhem války pfied koncentraãními tábory. Anna na svûj Ïivot na statku, kde byla spí dûveãkou, neï dcerou a pfiíbuznou, Ïivot pomocné sestry âerveného KfiíÏe a manïelky nûmeckého vojáka. ProÏívala jsem s nimi jejich strasti a bolesti a jejich touhu porozumût a znovu milovat tu druhou. U Lotte zpoãátku zdrïenlivou, u Anny srdeãnou. Kniha si mne získala a pfieãetla jsem ji jedním dechem. Opût mi pfiipomnûla, jak je dûleïité vyjadfiovat sv m blízk m svou náklonnost vãas, umût jim odpou tût a tolerovat jejich názor. Také, Ïe bychom nemûli zapomínat na svûj pûvod, na na e pfiedky a na na i spoleãnou historii, historii nás v ech. Je tû jednou moc dûkuji za nádhern pfieklad Jany Irmannové-Pellarové, kter mnû, zatím holandsky nemluvící, umoïnil pfieãíst si tuto velice pûsobivou a nádhernou knihu. Olga Janatková KEES MERCKS A JEHO P EKLADY M. Seifert, Herinneringen aan Holland. Na náv tûvû u básníka Frederika van Eedena (z ãe tiny pfieloïil, anotacemi a doslovem opatfiil Kees Mercks), Naarden, Nakladatelství Comenius 2003,155 str. Bohumil Hrabal, Verpletterde schoonheid (obsahuje Ostfie sledované vlaky, Pfiíli hluãná samota, Obsluhoval jsem anglického krále a Adagio lamentoso; z ãe tiny pfieloïil a doslovem opatfiil Kees Mercks), Amsterdam, Nakladatelství Bert Bakker 2002, 416 str. Bohumil Hrabal, De toverfluit (obsahuje povídky Jarmilka, Krásná Poldi, Schizofrenní evangelie, Pábitelé, Automat Svût, Kafkárna, Smrt pana Baltisbergera, Romance, Prokopnut buben, Kouzelná flétna, Listopadov uragán, z ãe tiny pfieloïil a doslovem opatfiil Kees Mercks), Amsterdam, Nakladatelství Bert Bakker 2002, 230 str. Bohumil Hrabal, Verschoven zelfportret (obsahuje Svatby v domû, Vita nuova, Proluky; z ãe tiny pfieloïil Kees Mercks), Amsterdam, Nakladatelství Bert Bakker 2000, 718 str. [Red. W. Hansen, K. Mercks] Praag en het fin de si_cle (obsahuje rûzné povídky z ãeské a praïské nûmecké literatury; ãesky J. Zeyer, A. Sova, J. Karásek, K. Hlaváãek, H. Kvapilová, J. z Wojkowicz, R. Tûsnohlídek, J. O- polsk, L. Klíma; pfieloïila pfiedmluvou opatfiil Kees Mercks), Amsterdam, Meulenhoff 1999, celkem 206 str. KEES MERCKS P IPRAVUJE Bohumil Hrabal, titul je tû není znám (obsahuje PostfiiÏiny, Mûsteãko, kde se zastavil ãasa Harlek novy miliony), vyjde na podzim 2004 Ladislav Klíma, nakladatelství je tû není známo, PíseÀ kníïete Sternenhocha Zpracovala Petra Schürová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

14 Jaro 2004 LITERÁRNÍ P ÍLOHA LITERAIRE BIJLAGE ZOMER Deze zomer was Vol van verdriet Verdrinken Op terrassen Tussen rouw En verloren Dromen Door Vond ik Mijzelf in Jouw verlies. BRUG Merels en spoorbrug Houden mij wakker Geraas ebt weg Over oevers Post- en composttreinen Tellen bielzen Een plaats In mist en grind Dempt deze ochtend Waar ik schoenen zag staan. RUSTPLAATS Vanmorgen weer Gestorven in mijn bed Van dode kussens Ontwaak in mij Schone nacht Van dromen in mijn bed Kussens en hun hoofden Behoedzaam Naast mij neergezet. LÉTO Tohle léto bylo Plné smutku Opil Na terasách Mezi hádkami Cestou Nesplnûn ch SnÛ Sebe Jsem na el Ve tvé ztrátû. MOST Kosi a Ïelezniãní most Mi nedovolí spát Rámusiv odliv Om vá bfiehy Vlaky s po tou a vlaky s kompostem Poãítají praïce Dne ního rána Jsem uvidûl V mlze a tûrku Pár bot Na ztichlém místû stát. NA ODPOâINKU Dne ního rána LeÏím zas mrtv na posteli Mezi mrtv mi pol táfii Probuzen Ze snû Tichou nocí Pol táfie a jejich hlavy Odpoãívají vedle mû Tak poslu nû. Básnû Roye Roedena pfieloïila Lenka Strnadová Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

15 Jaro 2004 REJSTRÍK AUTORU AAFJES, Bertus AKKER, Magda van den AMERONGEN, Martin van ANDRIC, Ivo ANKER, Robert ARIYOSHI, Sawako ARKEL ZEEGWAARD, J. van ASPE, Pieter ASPER, Pieter BAUER, H. BAUWENS, Jan G. BEAUVOIR, Simone de BEGEMANN, Nienke BELCAMPO BENALI, Abdelkader BERANOVÁ, Jana BERGEYCK, Jac. BERK, M. BERKHOF, Aster BERNLEF, J. BIESHEUVEL, J. M. A. BLAMAN, Anna BLERK, Hendrik van BOGAERT, Gie BOMANS, Godfried BONNNEURE, F. BOON, Louis Paul BORDEWIJK, F. BOSCHMAN, Jan BOSSCHE, Stefan van den. BOUâKOVÁ, Tereza BOUDIER-BAKKER, Ina BOUTS, Axel BRABCOVÁ, Zuzana BRADDON, Russell BRAECKMAN, Colette BRAKMAN, Willem: BRESSER, Hilde de BROECK, Walter van den BROUWERS, Bert BROUWERS, Jeroen BRUCE, Jean BRUGGEN, Carry van BRUSSE, M. J. BRUSSEL, Gust van BRUSSELMANS, Herman BURGSTEDDE, Peter Johannes BURNIER, Andreas BUYSSE, C. BÜCH, Boudewijn CAMPERT, Remco âapek, Karel CARMIGGELT, Simon CARTLAND, Barbara CATE, Menko ten CLAES, Ernst CLAUS, Hugo COLIJN, Helen COLL, Conny COLSON, Jan CONROY, Pat CONSCIENCE, Hendrik CONTE, Manfred COOLEN, Antoon CORSARI, Willy CORTE, J. de COUPERUS, Louis DAEM, Geertrui DAHL, Roald DAISNE, Johan DANIEL, David Mc DAVIDSON, Lionel DE KOCK, Marc DECLOEDT, L. R. G. DEEPING, Warwick DEFRESNE, A. DENDERMONDE, Max DENEER, Mark DENOO, Joris DEPEUTER, Frans DIRKS, Roeland DIS, Adriaan van DIS, Adriaan van DOMINICK, Audie DOMS, Marc DOOLAARD, A. den DOORN, H. van DORRENSTEIN, Renate DORRESTEIN, Miek DOSTOJEWSKI, Fjodor DRAGT, Tonke DRAKULIC, Slavenka DU PARC OMNIBUS, Jean DUINKERKEN, Anton van DUMAS, Alexandre DURIBREUX, Paul DURLACHER, G. L. DURRANT, Sheila EEDEN, Frederik van EEKHAUT, Quido EISENHOWER, Dwight ELLIMAN, David ELSSCHOT, Willem EMECHETA, Buchi ENGELBRECHT, Wielken ENQUIST, Anna EYK, Henriette van FABER, D. FABRICIUS, Johan FERDINANDUSSE, Rinus FLEMING, Ian FOKKEMA, D. W. FORSTER-HUYS, Josiane FOUDRAINE, Jan FRANSAER, Frans FRANSSENS, J.-P. FRERIKS, Kester FREUD, Sigmund GEERERTS, Jef GEERTS, Leo GELDERBLOM, Arie-Jan: GEORGE, Elizabeth GERMONDPREZ, Fred GIJSEN, Marnix GIPHART, Ronald GRONON, Rose GRUNBERG, Arnon GRÜNGERG, Serge GULDENER, Hermine van GÜLCHER, Ernst HAAGER, J. R. HAASSE, Hella S. HANNELORE, Robin HART, Maarten t: HART, Piet t HARTOG, Jan de HA EK, Jaroslav HAVEL, Václav HEERESMA, Heere HEERESMA, Faber HEIDEN, A. F. Th. Van der HEIJERMAN, Herman HEIRMAN, Mark HEK, Youp van t HEMINGWAY, Ernst HEMMERECHTS, Kristien HERMANS, Tilly HERMANS, Toon HERMANS, Willem Frederik HITCHCOCK, Alfred HOEWELER Marijke HOLSBERGEN, Geel HOLUB, Miroslav HONDT, Paula D HORST, Hans van der HOWARD, Stephanie HRABAL, Bohumil HRDLIâKA, Milan HUDSON, Jan HUET, Conrad Busken HUGO, Victor HUIJGEN, Monique HUIZINGA, Johan HUIZINGA, Leonhard HUTKA, Jaroslav CHALLIS, James CHARLES, J. B.: INGMAN, Robert ISACKER, Frans van ISTENDAEL, Geert van ITERSON, S. R. van JACQUES, Maria JAGT, Marek van der JONG, Oek de JORSSEN, Jet JOSEPH, Herman KABELA, Miroslav KALDENBACH, Hans KELLENDONK, Frans KERKHOVE, Valeer van KEULS, Yvonne KLÍMA, Ivan KLOECK, Jacqueline KLOK, J. KNAP, Henri KNEGJENS, P. KOBBE, Contrad KOELEWIJN, P. KOEVOETS, Pamela KOMENSK, Jan Amos KOMRIJ, Gerrit KOOLHAAS, Anton KORTOOMS, Toon KORZEC, M. KOSSMANN E. H. Spoleãnost pro ífiení vlámské a nizozemské kultury NE-BE

16 Lente 2003 KOSSMANN-PUTTO J. A. KRABBÉ, Tim KRANTZ, Judith KRIJT, Hans KRIJTOVÁ, Olga KRISEOVÁ, Eda KRUITHOF, Jaap KUIJER, Guus KUNDERA, Milan KUYPER, Eric de LAERHOVEN, Bob van LAMPO, Hubert LANDSMANN, Ivan LARS, Laurila LATEUR, Patrick LAUMER, Keith LAUWAERT, Guido LEBEAU, Paul LEEUW, Aart van der LEEUWEN, W. L. M. E. van LENNART, Clare LENNEP, Waarde van LEROY, Georges LESAGE, Dieter LIEDEL, Frank LINDE, Raf van de LINDEN, Nico ter LOO, Tessa de: LOOF, Jef De LOOF, Mieke De LOON, Karel Glastra van LOOY, Jac Van LOUWEN, Jan LUGT, Arie van der LULOFS, Madelon LUSTIG, Arno t LYDEN, Jacki MAHER, T. F. MAK, Geert MALENKOV, Peter MARGOLIN, Phillip MARIS, Tjeb MARSH, Ngaio MARTIN-CHAUFFIER, Simone MATHIJSEN, Marita MATTHIJS, Hein MATTHYSEN, Hugo MAUPASSANT, Guy de McLEOD, Cynthia MEER, van der MEINKEMA, Hannes MEMBRECHT, Steven MENDES, Bob MENS, Jan METS, Leo MEULEN, Jak van der MICHIELS, Ivo MINCO, Marga MISHIMA, Yukio MOERING, Marcel MOLL, Hans MONÍKOVÁ, Libu e MONTROSS, David MOOR, Margriet de MOOR-RINGNALDA, A. M. De MORRIS, Desmond MOUTOVÁ, Nicolette MULISCH, Harry MURRAY, Annabel NIEUWENBORGH, Marcel van NIEUWENHUYS, R. NIJLEN, Jan van NOORDEVLIET, Neelleke NOOTEBOOM, Cees OOSTERHOFF, Tonnus ORNÉE, W. A. OSTER, A. PAAPE, Harry PALMEN, Connie PARC, Jean du PAREIT, Rik PATON, Alan PAUSEWANG, Gudrun PEYPERS, Ankie PEYTON, K. M. PHILIPS, Marianne PIETERS, Roger PINC, Miroslav PLOUVIER, Bart POE, I POL, Lotte van de POLET, Sybret POLI ENSK, Josef PRESSER, J. PROCHÁZKA, Jan PUYENBROECK, Guido van QUEEN, Ellery QUENTIN, Patrick RADEMAKERS, Jef RADTKE, K. W. RAES, Hugo REDANT, Gilbert REE, Hans REMBRANDT, van Rijn Harmenszoon REMOORTERE, Julien van RIDDER, Hugo de ROCK, Paul ROEMER, Astrid H. ROSE, Colin ROSENBOOM, Thomas ROY, Germaine van de RUBINSTEIN, Renate RUSHDIE, Salman RUYSLINCK, Ward SAINT-LOUP SALMINEN, Sally SANKE, Hajo SEIFERT, Jaroslav SHERWOOD, Henry SHUTE, Nevil SCHAMA, Simon SCHEEPMAKER, Nico SCHENK, Carla SCHIERBEEK, Bert SCHMIDT, Annie M. G. SCHNEIDER, Jos SCHOENMAKERS, M. M: SCHULTEN, Dr C. M. SIDON, Karol SIERENS, Frans SIMENON, Georges SINAKOWSKI, Andreas KVORECK, Josef SLAUERHOFF, J. SLAVÍKOVÁ, Katefiina SMEYERS, Jos SNEL, Jan ONSK, Drahoslav SOUTHALL, Ivan SPILBEEN, Willy SPRINGER F. STAVINOHA, Jan STERVELYNCK, Jaak STEWART, Mary STRAATEN, Peter van STREUVELS, Stijn SVITÁK, Ivan S KOROVÁ, Eva TEIERLINCK, Herman TELLEGEN, Toon TETTEROO, Jan TINDEMANS, Leo et al. TIRELIEREN, Guido TLALI, Miriam TOONDER, Jan Gerhard TROCH, E. TROMP, Bart UYL, B. den VACULÍK, Ludvík VAN DER KERK, P. VANCAMPENHOUT, Luc VANCE, Jack VANDELOO, Jos VANDENBERGHE, Philip VANDEPUTTE Omer VANDERSCHAEGHE, Paul VEEN VAN DER, Adriaan VELDE VAN DE, Roger VER BOVEN, Daisy VERBEECK, S. VERBEECK, Louis VERBERCKMOES, Johan VERBURG, Marja VERKIJK, Dick VERMEER, E. B. VERRIPS, Ger VERSTRAETE, Bernard VERVLOET, Victor VESTDIJK, Simon VILSEN, Luc VINK, Renée VINKENOOG, Simon VOS, Herman VRIES, Theun de WALSCHAP, Gerard WALTERS, Minette WAUWE, Ludo van WEELDEN, Dirk Van WELDON, Fay WENNEKENS, Wim WETERING, Janwillem van de WEYTS, Staf WIJNGAARD, N. C. H. WINTER, Myriam de WINTER, Leon de WINTERS, Eugeen WOJNOWITSJ, Wladimir WOLKERS, Jan ZEYLSTRA, Willem Gustaaf ZIELENS, Lode ZOLA, Emile ZOMEREN, K. van ZONDAG, K. ZUYLEN VAN, Belle ZWAGERMAS, Joost Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

17 Lente 2003 EEN WOORD VOORAF Geachte leden van NE-BE, beste vrienden, Graag zou ik u met de verjaardag van het stichten van NE-BE willen feliciteren. Ja, het is zo, we bestaan al 5 jaar. Verder kunt u in dit nummer een wat uitgebreidere optelsom van onze activiteiten vinden. Hier zou ik u graag iets willen vertellen over de concrete, actuele activiteiten van de bestuursleden en enkele andere medewerkers van NE-BE. Het lukte ons een lezing van dr. Handlová van de Nationale galerij te Praag te organiseren met het thema Nederlands en Vlaams stilleven van de 17. eeuw, die op 7 februari plaatsvond. Sommigen van u namen eraan deel. De organisatrice van deze mooie ervaring, Zuzana Vittvarová, vertelt erover voor degenen die niet komen konden. Onze bibliotheek bloeit en hierover bericht in dit nummer onze bibliothecaris Ruben Pellar, die samen met zijn jonge hulpen, Otakar Sedláãek en Andrea Havlíãková, de bibliotheek voor u, leden, elke dinsdagmiddag toegankelijk maakt. Dankzij de financiële steun van de Nederlandse ambassade (en het zorgzame streven van onze schatbewaarster Eva Giese) kon bijv. het laatste, buitengewoon dikke winternummer van ons bulletin verschijnen en konden er in de bibliotheek nieuwe boeken op de planken komen. Dankzij de steun van Belgische ambassade, de Vlaamse vertegenwoordiging in Wenen (en dhr. Walter Moens) vond in Theater Archa de voorstelling van Josse De Pauw plaats en ontvangt u regelmatig informatie over de Vlaamse activiteiten in de Tsjechische Republiek. In samenwerking met het Centrum voor Nederlandse cultuur Erasmianum in Olomouc (en dhr. Wilken Engelbrecht) verzorgen wij in de coördinatie van Veronika Havlíková het bezoek van de Nederlandse schrijfster Margriet de Moor. Andrea Havlíãková werkt intensief aan de voorbereiding van de website van onze bibliotheek. U ontvangt ons bulletin regelmatig dankzij de redactie van Lenka Strnadová, Jesse Ultzen en tot kort geleden o- ok Jana âervenková en het versturen door Jana Pellarová. Zoals u zeker merken, is het bestuur van NE-BE een bijzonder actieve ploeg. Hopelijk blijft dat zo! Met vriendelijke groeten, Petra Schürová INFORMATIE AAN DE LEDEN VAN NE-BE ACTUELE INFORMATIE OVER DE BIBLIOTHEEK VAN NE-BE: De bibliotheek is elke dinsdag van tot uur geopend voor de leden van Ne-Be, die er boeken kunnen lenen, en trouwens ook voor de niet-leden, die dan van de fondsen intern gebruik kunnen maken. Het meeste werk wordt op dit ogenblik gepresenteerd door twee vrijwillige bibliothecarissen, en wel juffrouw Andrea Havlíãková en dhr. Otto Sedláãek die beiden studenten van het vak Nederlands op de Karelsuniversiteit in Praag zijn. De bibliotheek heeft ongeveer boeken (of boek-eenheden), waarvan er 600 in de catalogus zijn ingeschreven. De catalogus is een lijst van boeken, geordend in alfabetische volgorde op auteur. De bibliotheek begint langzamerhand een belangrijke informatiebron te worden voor mensen die voor de Nederlandse cultuur en Nederland (en natuurlijk ook voor de Vlaamse cultuur en Vlaanderen) belangstelling hebben. Dankzij de fondsen van de bibliotheek kon ook o. a. de aanvulling van bibliografie van de vertalingen uit het Nederlands in het Tsjechisch uitgewerkt worden die in het laatste nummer van het tijdschrift van Ne-Be werd gepubliceerd. Opdat de lezer zich een voorstelling kan maken van wat de bibliotheek allemaal inhoudt, voegen we een index bij van namen van auteurs die in de bibliotheek zijn vertegenwoordigd. Ruben Pellar De index van namen van auteurs vindt u in het midden van dit nummer. Adres van de bibliotheek: Nederlandse ambassade, Gotthardská 6, Praha 6 Informatie: Ruben Pellar (rpellar@pha.inecnet.cz, tel: ) ota.sedlacek@volny.cz nebo o136@volny.cz Op het adres kan het Nederlands-Tsjechisch en Tsjechisch-Nederlands woordenboek op CD besteld worden. Het woordenboek bevat slechts trefwoorden; wie de auteur ervan is, is ons niet bekend. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

18 Lente 2003 TV Nova bereidt de Nederlandse televisieserie Westenwind voor die in april/mei zal starten. VAN GOGH MUSEUM IN AMSTERDAM Vanaf 27 februari is het Van Gogh Museum elke vrijdagavond geopend tot 22 uur. U kunt in het museum terecht om in alle rust de kunst bekijken, maar ook om er iets te eten en te drinken in het museumrestaurant. Bovendien is er elke vrijdagavond een speciaal evenement, variërend van lezingen, films en concerten tot literaire en culinaire activiteiten. INTERESSANTE INTERNET ADRESSEN: Frans cultuur instituut te Praag: Cultural Village of Europe: AMERIKAAN MAAKT WEST-VLAAMSE PLAAT De Amerikaanse zanger Tony Sandler brengt een cd uit met Vlaamse volksliedjes in het West-Vlaams. Dat schrijft De Standaard. Sandler is afkomstig uit Lauwe in West-Vlaanderen, maar woont al sinds 1963 in de Verenigde Staten. Tot de jaren tachtig was hij populair in de wereld van de big band en het cabaret, al dan niet in combinatie met zijn partner. Bron:Van Dale Taalweb, Taalnieuws, 22 januari WAT LIGT IN HET VERSCHIET? CYCLUS OUDE MUZIEK Eric Hoeprich (Nederland) - klassieke klarinet & Capella Apollinis KLASSIEKE KLARINET EN ZIJN WONDERLIJKE KLEUREN /in begeleiding van een hamerklavier uit 1797 / Haydn, Beethoven, VaÀhal, Devienne Martina Janková - sopraan Barbara M. Willi - hamerklavier LIEDEREN RECITAL Mozart, Dusík, KoÏeluh, Vofií ek Jos van Immerseel (België) - cembalo IL VIRTUOSO AL CEMBALO Het programma van de concerten van Jaroslav Hutka vindt u op het adres: Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

19 Lente 2003 PERS EN TIJDSCHIFTEN ONS ERFDEEL - XLVI I - februari Iemand weigert het leesdossier. Het Nederlandse literatuuronderwijs en de literaire canon; door J. A. Dautzenberg -Gedichten van Hans Tentije - Het leed dat schrijven heet. Het literaire leven getekend; door Carel Peeters - Iconen zonder godsdienst. Het werk van Dan van Severen; door Roland Jooris - Op zoek naar een balans in het cultuurbeleid; door Hans Blokland -Taal gaat digitaal. Neerlandistiek op het internet; door Matthias Hüning - Kunsten - Boeken - Taal en cultuur ORDE VAN DEN PRINCE - november, december De Franse droom van Willem van Oranje: Willem naar Brussel, De onstuimige Willem, Tweede huwelijk, Gewetensproblemen, Represailles van Alva, De Bartholomeus-nacht, Willem en zijn familie, Willem en het calvinisme, Huwelijk met Charlotte, De komst van Farnese, De moordpoging op Oranje, Het lot van Nederland en Oranje. - Verslag van de Algemene Ledendag, de Openingsrede van President Wim Kok, In 2005 bestaat de Orde 50 jaar. - Op zoek naar de verloren warmte: Vlaamse auteurs herontdekken in hun nieuwste romans de moederschoot van de familie. Het artikel stelt zes Vlaamse familieschrijvers aan u voor. - Jos Verdegem ( ), een markante, maar miskende kunstenaar - Open Forum: Samenwerking met andere organisaties? AHOJ (Vereniging Vrienden Nederland-Tsjechië en Slowakije) - januari Voorjaarsreis naar Zuid-Bohemen - Themadag Cultuurverschillen overbruggen - Tsjechisch leren in Tsjechië? - Uit de knipselmap - Nieuws van en over Tsjechië en Slowakije - Mucha in de Rotterdamse Kunsthal, van 31 januari t/m 23 mei Internationaal Filmfestival Rotterdam 21 januari - 1 februari, speelfilms en documentaires gemaakt door of o- ver Roma - Onze boekenplank: Karel âapek, Het jaar van de tuinier, vertaling uit het Frans van A. Vervoordeldonk, Amsterdam, Gianotten, 2003, Tekeningen van Josef âapek - De Boheemse Winterkoning in den Haag, 6 december maart 2004 in het Haags Historisch Museum - Tsjechische Dag aan de Universiteit van Amsterdam; 17 december 2003, Ladislav Klíma-vertaalwedstrijd Bijgewerkt door Jana âervenková ADVERTENTIE Ik ben een derdejaars studente, studierichting Nederlandse en Duitse letterkunde aan de Palack Universiteit te O- lomouc. Nu ben ik op zoek naar een baan of een stage tijdens de zomervakantie. Elk werk waar bij ik van mijn talenkennis en van andere eerdere werkervaringen kan profiteren voldoet. Ik ben flexibel, communicatief, kan goed samenwerken in een groep en heb computerervaring. Voor meer informatie kunt U contact met mij opnemen. Bij voorbaat dank. Adéla Kuãerová adela.pohoda@seznam.cz, Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE

20 Lente 2003 CULTUUR EN SOCIAAL LEVEN 5 jaar van het oprichten van NE-BE De vereniging NE-BE werd vijf jaar geleden opgericht, in mei Onmiddellijk op de eerste ledenvergadering meldden zich rond 50 leden en in de loop van de eerste maanden steeg het aantal van de leden naar 110, wat ook het huidige ledenaantal is. Elk jaar melden zich enkele leden om verschillende redenen af, maar meteen nemen nieuwe leden hun plaats in. Het bestuur van de vereniging bestaat uit 7 leden, voor het uitgeven van ons bulletin (4 keer per jaar) zorgen 2 redacteurs. De ledenvergadering vond tot 2003 elk jaar plaats en verleden jaar hebben wij ervoor gestemd om elke twee jaar een ledenvergadering te houden. Sinds mei 1999 hebben we talrijke literaire avonden georganiseerd met het voorlezen uit pas verschenen vertalingen van de Nederlandstalige literatuur (Leon de Winter, Geert Mak, Arnon Grunberg, Miep Diekman - met de schrijfster zelf, Tonke Dragt, Annie M. G. Smit, Cees Nooteboom, Maarten t Hart, Harry Mulisch e.a.), lezingen over de schilderkunst (bijv. Het stilleven op de schilderijen van Nederlandse schilders in 2002 en dit jaar in februari in samenwerking met de Nationale Galerij te Praag, het Schilderboek van Karel van Mander), over de literatuur (jeugdliteratuur, Connie Palmen), dans (met mevr. Rita Kyliánová, de moeder van Jifií Kylián). We bouwen de bibliotheek op (meer hierover in het stuk van onze bibliothecaris), die zich de laatste drie jaar op de Nederlandse ambassade bevindt. We versturen allerlei informatie via , we houden de raakpunten van de Tsjechische en Nederlandse/Vlaamse cultuur in de gaten (gesprekken met interessante persoonlijkheden, bv. Jaroslav Hutka over zijn Hollandse periode en zijn liedjes, met Oldfiich Kulhánek over zijn tentoonstellingen in België en Nederland in de tijd, toen zoiets absoluut niet vanzelfsprekend was), we zijn in contact met voorname instellingen die de Vlaamse en Nederlandse cultuur verspreiden en steunen (Ons Erfdeel, de ambassades van Nederland en België). We namen deel aan de zog. Tulpendag voor steun aan de oncologische afdeling voor kinderen in het ziekenhuis in Motol te Praag - noem maar op, kortom - om bescheiden te blijven - we waren erg actief. Onze plannen voor de toekomst zijn zowel rijk als bont... laat u verbazen. Tot ziens op één van de programma s van NE- BE. Petra Schürová COMENIUS Van Katerina Besserová, de woordvoerder van het Ministerie van cultuur kwamen wij het volgende te weten: MUSEUM EN MAUSOLEUM VAN COMENIUS IN NAARDEN De minister-president Vladimír pidla droeg de minister van cultuur Pavel Dostál op om onmiddellijk met de vertegenwoordigers van Naarden te onderhandelen over het behoud van het museum en mausoleum van Comenius. De Tsjechische partij zal bereid zijn om uit het staatsbudget elk jaar 80 duizend met doel vrij te maken. Dit bedrag is noodzakelijk voor de exploitatie van het monument in Naarden. Tegelijkertijd zal de minister van financiën éénmalig een bedrag van ca. 2,5 milj. CZK overmaken voor het oprichten van een nieuwe multimediale expositie over het leven en werk van Comenius, die in het museum in Naarden geïnstalleerd zou moeten worden. Het beheer over het monument in Naarden zal het Muzeum Jana Amose Komenského in Uhersk Brod hebben, dat het monument ook zal financieren. Vereniging voor Vlaamse en Nederlandse cultuur NE-BE